Rozsudek ze dne 23. 4. 2025
V této věci bylo vydáno i doplňující usnesení ze dne 26. 3. 2025, viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 4 550 Kč od 30. 8. 2023 do zaplacení, částku ve výši 965 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 665 Kč od 5. 11. 2023 do zaplacení, částku ve výši 5 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 5 200 Kč od 3. 12. 2023 do zaplacení, částku ve výši 2 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 2 600 Kč od 14. 12. 2023 do zaplacení a částku ve výši 4 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 4 030 Kč od 17. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení ve výši 2 252 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 850 Kč, částky 965 Kč, částky 5 500 Kč, částky 2 900 Kč a částky 4 330 Kč s příslušenstvím. Žalované částky představují jednak příspěvek placený vlastníkem, resp. provozovatelem motorového vozidla, provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení byl žalovaný povinen, neboť po určité období byla jeho vozidla reg. zn. [SPZ] evidována jako provozované, aniž by k nim bylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Při určení povinné osoby a doby, po kterou bylo každé vozidlo provozováno bez pojištění, vycházela žalobkyně z údajů Centrálního registru obyvatel. Společně s těmito příspěvky požaduje žalobkyně také poplatek za mimosoudní uplatnění práva vždy ve výši 300 Kč a dále také zákonný úrok z prodlení z příspěvku vždy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
3. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 s registrační značkou [SPZ]. V době od 17.2.2023 do 27.4.2023 a v době od 28.4.2023 do 6.6.2023, tj. po dobu 110 dnů, nebyla k tomuto vozidlu sjednána smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dopisem ze dne 15.6.2023 a ze dne 2.10.2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 4 550 Kč a 2 600 Kč (tj. 110 dnů x denní sazba 65 Kč) a nákladů na uplatnění ve výši 2 x 300 Kč do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 30.6.2023 a dne 17.10.2023. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dále předžalobní upomínkou ze dne 17.1.2024 a ze dne 4.4.2024. Splatnost příspěvku nastala dne 29.8.2023 a dne 13.12.2023.
4. Žalovaný byl dále vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 s registrační značkou [SPZ]. V době od 17.6.2023 do 4.9.2023, tj. po dobu 80 dnů, nebyla k tomuto vozidlu sjednána smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dopisem ze dne 18.9.2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 5 200 Kč (tj. 80 dnů x denní sazba 65 Kč) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 3.10.2023. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dále předžalobní upomínkou ze dne 10.5.2024. Splatnost příspěvku nastala dne 2.12.2023.
5. Žalovaný byl rovněž vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 s registrační značkou [SPZ]. V době od 7.6.2023 do 7.8.2023, tj. po dobu 62 dnů, nebyla k tomuto vozidlu sjednána smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dopisem ze dne 2.10.2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 4 030 Kč (tj. 62 dnů x denní sazba 65 Kč) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 17.10.2023. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dále předžalobní upomínkou ze dne 10.5.2024. Splatnost příspěvku nastala dne 16.12.2023.
6. Z předložených listinných důkazů dále soud zjistil, že dopisem ze dne 21.8.2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 665 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 5.9.2023. Splatnost příspěvku nastala ke dni 4.11.2023. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzva týká, jsou v dopise uvedeny shodně se žalobou (registrační značka [SPZ], vozidlo nebylo po dobu 19 dnů, tj. od 23.6.2023 do 11.7.2023, pojištěno x denní sazba 35 Kč), přičemž z výzvy je patrné, že dotčené vozidlo patří do kategorie s objemem válců nad 1000 do 1350 cm3. K uhrazení dlužného příspěvku a nákladů na jeho uplatnění byl žalovaný rovněž vyzván též předžalobní výzvou ze dne 4.4.2024.
7. Soud má tedy předloženými listinami za prokázané, že žalovaný porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla: „(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, jelikož v žalobě vymezeném období neměl ke shora uvedeným vozidlům, jichž je vlastníkem, v rozporu s citovaným ustanovením sjednáno pojištění odpovědnosti.
8. V důsledku porušení shora uvedené povinnosti žalovanému vznikla povinnost žalobkyni uhradit příspěvek za každé nepojištěné vozidlo, a to na základě § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla: „(1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.“ Způsob výpočtu tohoto příspěvku určuje § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanovící, že „(3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.“ Ustanovení § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla pak ohledně výše denní sazby uvádí tolik, že „(5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“
9. Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž vozidla reg.zn. [SPZ] spadají do kategorie uvedené v § 2 odst. 1 písm. h) a vztahuje se na ně sazba 65 Kč denně. Jelikož k vozidlům žalovaného nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po výše stanovenou dobu, činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen žalobkyni uhradit, 4 550 Kč, 5 200 Kč, 2 600 Kč a 4 030 Kč.
10. Naproti tomu vozidlo registrační značky [SPZ] spadá do kategorie uvedené v § 2 odst. 1 písm. f) a vztahuje se na něj sazba 35 Kč denně. Jelikož k vozidlu žalovaného nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 19 dnů, činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen žalobkyni uhradit, celkem 665 Kč.
11. Kromě samotného příspěvku vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo požadovat náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 1 500 Kč (5 x 300 Kč) za shora specifikovaná období, a to na základě § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: „(4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Výše těchto nákladů je opět určena vyhláškou č. 205/1999 Sb., dle jejíhož § 2a „Výše nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.“
12. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužných částek je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok pak žalobkyně požadovala vždy ode dne následujícího po uplynutí 60 dnů ode dne doručení výzvy k úhradě.
13. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu.
14. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokáta poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále advokátovi podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 252 Kč.
Usnesení ze dne 26. 3. 2025
Výrok
I. Rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 20. 2. 2025, č. j. 6 C 285/2024-26, se ve výroku ad. II. doplňuje tak, že zní:Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Ve věci vedené u zdejšího soudu pod shora uvedenou spisovou značkou byl dne 20. 2. 2025 vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě zcela vyhověno.Při vyhlášení rozsudku však došlo k opominutí, kdy ve výroku II. nebyla uvedena splatnost náhrady nákladů řízení.Dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.Protože soud opominul stanovit splatnost náhrady nákladů řízení, provedl v souladu s § 166 o.s.ř. doplnění uvedeného rozsudku, který dosud nenabyl právní moci, kdy žalovanému stanovil povinnost zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení v obligátní lhůtě 3 dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř.V souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku nevznikly účastníkům náklady řízení, proto bylo o jejich náhradě rozhodnuto tak, jak je ve výroku uvedeno.