Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20.000 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 13. 10. 2024 do zaplacení a náklady řízení ve výši 1.418 Kč, to vše ve splátkách po 750 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 15. dne v daném měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. Náklady řízení jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 18. 6. 2024 do 12. 10. 2024, úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 13. 10. 2024 do zaplacení, částky 1.450 Kč a částky 2.800 Kč, se zamítá.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou 14. 11. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 20.000 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 18. 6. 2024 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.450 Kč, částky 2.800 Kč. K odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovanou uzavřel 16. 3. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytl úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaná měla úvěr splácet, což řádně nečinila. Proto došlo 17. 6. 2024 k zesplatnění úvěru. Žalobce po žalované kromě jistiny požaduje zaplatit náklady na vymáhání v celkové výši 1.450 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 20.000 Kč za dobu od 18. 6. 2024 do 4. 11. 2024 – 2.800 Kč.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítala, že smlouva o úvěru je neplatná, protože před jejím uzavřením nebyl řádně posouzena její úvěruschopnost. V době, kdy uzavřela smlouvu o úvěru byla v těžké finanční situaci. Nezvládala hradit nájemné, zálohy na energie, jiné základní potřeby. Parametry úvěrové smlouvy – výše úrokové sazby a RPSN jsou v hrubém rozporu s dobrými mravy. Dále uvedla, že nedošlo k uzavření dané smlouvy prostředky komunikace na dálku. Připustila, že od žalobce obdržela částku 20.000 Kč. Tuto částku byla ochotna žalobci vrátit. S ohledem na svojí situaci, ale požádal o možnost dluh splácet měsíčními splátkami po 500 Kč.
3. K jednání soudu dne 16. 4. 2025 se dostavila žalovaná. Zástupce žalobce se z jednání omluvil.
4. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti. Žalobce jednal s žalovanou prostřednictvím komunikace na dálku, internetu o uzavření úvěrové smlouvy. Na základě těchto jednání žalobce žalované zaslal v 16. 3. 2024 částku 20.000 Kč. Toto bylo prokázáno listinou – smlouva o spotřebitelském úvěru, potvrzením o provedené platbě od společnosti [právnická osoba]. Úvěrová smlouva nebyla stvrzena podpisem žalované. Žalovaná souhlasila s tvrzením žalobce, že od něj obdržela částku 20.000 Kč. Dle dopisu o schválení úvěru měla žalovaná na úvěr uhradit první měsíční splátku ve výši 7.868,85 Kč.
5. Před uzavřením smlouvy o úvěru měl poskytovatel úvěru postupovat dle § 86 z. č. 257/2016 Sb. a prověřit úvěruschopnost žalované, a případně jí úvěr neposkytnout. Žalobce tvrdil, že toto učinil. K žalobě předložil listiny: proces žádosti o úvěr a uzavření smlouvy z pohledu klienta, výpis z internetové systému – ověřovací databáze, anglicky psané dokumenty, kontomatik – Příjmy a výdaje obsahující výpis z účtu žalované. Žalobce tyto listiny nijak blíže nevysvětlil. Z výpisu úču žalované vyplývá, že žalované před 16. 3. 2024 od ledna 2024 byly poukázány od jiných úvěrových společností či peněžních ústavů větší částky, například 50.000 Kč, 20.000 Kč, 15.000 Kč, 12.000 Kč, 30.000 Kč, 10.000 Kč, 17.500 Kč, 5.000 Kč, 50.000 Kč, 50.000 Kč, 12.000 Kč, 52.929,22 Kč, 37.503 Kč. Příjem žalované byl plat v měsíční výši okolo 27.863 Kč. Žalovaná vypověděla, že v době, kdy obdržela od žalobce částku 20.000 Kč měla více dluhů. Nepamatuje si kolik dlužila a jaké částky měla měsíčně splácet. Předpokládala, že jí žalobce nic nepůjčí, protože nahlížel na její účet a zde bylo poznat, že žalovaná má více půjček. Ze svého výdělku nebyla schopná v té době splácet dluhy.
6. Žalobce sepsal dne 17. 6. 2024 oznámení žalované o zesplatnění zápůjčky. Doklady o doručení této výzvy žalované předloženy nebyly. Toto bylo prokázáno dopisem – oznámením o zesplatnění zápůjčky z 17. 6. 2024.
7. Zástupkyně žalobce sepsala dne 30. 9. 2024 upomínku žalované před podáním žaloby. Tato upomínka byla odeslána dne 8. 10. 2024. Žalovaná potvrdila, že jí tento dopis byl doručen, nepamatovala si kdy. Dle § 573 o. z. byla tato písemnost žalované doručena dne 11. 10. 2024. Toto bylo prokázáno předžalobní upomínkou zástupkyně žalobce žalované z 30. 9. 2024, podacím archem.
8. Žalovaná má více dluhů u různých společností. Celkem dluží asi 400.000 Kč. S některými společnostmi se dohodla na splátkách. Takto jím nyní splácí celkem asi 8.000 Kč až 9.000 Kč měsíčně. Žalovaná bydlí v nájmu. Za nájemné hradí 13.500 Kč měsíčně a na zálohy na služby zaplatí 4.950 Kč měsíčně. Žalovaná je zaměstnaná s čistým měsíčním příjem 29.000 Kč. Jiné příjmy nemá. Nevlastní žádný cennější majetek. Spolu s ní bydlí její syn, který jí měsíčně přispívá 10.000 Kč. Toto bylo prokázáno výpovědí žalované, přehledem jejich dluhů, dodatkem k nájemní smlouvě z 5. 1. 2024, který uzavřela žalovaná s p. [jméno FO], oznámeními společnosti [právnická osoba]. o výši záloh za plyn a elektřinu, výplatními páskami žalované za měsíce únor a březen 2025.
9. § 86 z. č. 257/2016 Sb. (dále jen z. č. 257/2016 Sb.) zní : 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Žalobce měl před poskytnutí úvěru žalované prověřit řádně posoudit její úvěruschopnost a v případně, žalované úvěr neposkytnout. V daném případě je zřejmé, že žalobce měl mít na základě zjištění, které mohl učinit z dokladů, které si opatřil, zvláště z výpisu z účtu, důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr. Z výpisu z účtu žalované, viz doklad označený jako kontomatik, bylo zjistitelné, že žalované bylo v období si dva měsíce před jednáním s žalobcem poskytnuto různými peněžními ústavy a úvěrovými společnostmi větší množství finančních částek. Přitom její příjem nebyl v takové výši, aby je mohla hradit. Žalobce nedoložil a nevysvětlil, proč tyto pochybnosti o úvěruschopnosti žalované neměl mít. Z tohoto důvodu je dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. daná úvěrová smlouva neplatná.
12. Jelikož nebyla uzavřena platná úvěrová smlouva, nemá žalobce nárok na zaplacení plnění sjednaných v této úvěrové smlouvě. Soud proto žalobě podané z tohoto důvodu (na základě úvěrové smlouvy) nevyhověl. Žalobce má dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. nárok na vrácení jistiny 20.000 Kč, kterou žalobce žalované poskytl. Nebylo prokázáno a tvrzeno, že by žalovaná tuto částku vrátila. Soud proto dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. uložil žalované povinnost uhradit nevrácenou částku 20.000 Kč. S ohledem na dobu, kdy byla částka 20.000 Kč žalované poskytnuta, soud považoval za přiměřené, aby by žalovaná měla povinnost vrátit částku 20.000 Kč následující den poté, co mu jí byla doručena výzva k jejímu zaplacení dne 11. 10. 2024. žalobu ohledně smluvní pokuty 2.800 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky soud zamítl. Protože nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru není na tyto částky dán nárok na základě úvěrové smlouvy. Vynaložení nákladů spojených s uplatněním pohledávky nebylo řádně doloženo.
13. Protože žalovaná částku 20.000 Kč neuhradila ani následující den poté, co k tomu byla dne 11. 10. 2024 vyzvána předžalobní upomínkou, dostala se žalovaná od 13. 10. 2024 do prodlení s vrácením částky 20.000 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalované povinnost uhradit žalobci úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 13. 10. 2024 do zaplacení. Žalobu o zaplacení úroků z prodlení z částky 20.000 Kč za dobu od 18. 6. 2024 do 12. 10. 2024 zamítl, protože nebylo prokázáno, že by žalovaná byla před doručením předžalobní upomínky dne 11. 10. 2024 vyzvána k vydání částky 20.000 Kč a proto v předchozí době ještě žalovaná nebyla v prodlení s úhradou částky 20.000 Kč. Výše přiznaného úroku z prodlení byla stanovena dle § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobu ohledně navíc požadované úrokové sazby úroků z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 13. 10. 2024 zamítl.
14. S ohledem na majetkové poměry žalované, její příjmy a velké množství dalších dluhů, které má uhradit, soud žalované povolil možnost přisouzené plnění včetně nákladů řízení uhradit ve splátkách po 750 Kč. Při stanovení výše splátek přihlédl i částce, kterou má žalovaná uhradit.
15. Žalobce měl v řízení úspěch ohledně zaplacení 20.000 Kč a úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 13. 10. 2024 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 23. 4. 2025 na částku 1.347 Kč. Celkem měl žalobce úspěch ohledně zaplacení částky 21.347 Kč. Žalovaná měla v řízení úspěch ohledně částky 4.250 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 18. 6. 2024 do 12. 10. 2024, tj. 943 Kč, úroků z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 13. 10. 2024 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 23. 4. 2025 na částku 211 Kč. Celkem měla žalovaná úspěch ohledně zaplacení částky 5.404 Kč. Celkový předmět řízení je 26.751 Kč.
16. Žalobce měl úspěch ohledně 80 % celkového předmětu řízení a žalovaná ohledně 20 % celkového předmětu řízení. Soud pro dle § 142 odst. 2 o.s.ř. uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.418 Kč, což je 60 % celkových nákladů žalobce spojených s tímto řízením. Celkové náklady žalobce spojené s tímto řízením jsou ve výši 2.364 Kč. Tyto náklady tvoří soudní poplatek 912 Kč a náklady za zastoupení advokátem ve výši 1.452 Kč. Náklady advokáta tvoří jeho odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 za: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024) a 21 % DPH v částce 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Při stanovení odměny advokáta soud postupoval dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podal u soudu na ustáleném vzoru více skutkově a právně obdobných věcí – návrhů. Předmětem žaloby je zaplacení 22.800 Kč s příslušenstvím.