Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 15.500 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15.500 Kč za dobu od 28. 8. 2025 do zaplacení, to vše ve splátkách 1.200 Kč měsíčně splatných vždy do každého 20. dne v daném měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 6.969 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6.969 Kč za dobu od 21. 7. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15.500 Kč za dobu od 21. 7. 2024 do 27. 8. 2025, úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 15.500 Kč za dobu od 28. 8. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 814 Kč, a to ve splátkách ve výši 300 Kč měsíčně splatných vždy do každého 20. dne v daném měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, k rukám zástupkyně žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 10. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 22.469 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22.469 Kč za dobu od 21. 7. 2024 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce – společnost [právnická osoba]. uzavřela s žalovaným prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, dle které žalovanému poskytla úvěr ve výši 15.500 Kč. Úvěr měl být splacen do 20. 7. 2026. Žalovaný nic neuhradil. Kromě jistiny 15.500 Kč žalobce požaduje uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 6.510,37 Kč, úrok ve výši 458,63 Kč. Pohledávky vyplývající z této úvěrové smlouvy byly postoupeny na žalobce.
2. Žalovaný k žalobě uvedl, že mu přijde nepřiměřené, aby za měsíc půjčky měl uhradit skoro 7.000 Kč. Má za to, že nebyla dostatečně prověřena jeho úvěruschopnost. Požádal o možnost přisouzenou částku a náklady řízení uhradit ve splátkách po 1.500 Kč měsíčně.
3. K jednání soudu 5. 3. 2026 se dostavil žalovaný. Zástupkyně žalobce se z jednání omluvila a nedostavila se k němu. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti strany žalobce.
4. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti. Právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba]. s žalovaným uzavřeli 20. 6. 2024 prostřednictvím komunikace na dálku, internetu, smlouvu o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15.500 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit do 20. 7. 2024 s tím, že uhradí celkem částku 20.190,37 Kč. Tuto částku tvoří jistina, úrok 458,63 Kč (jinak byl úrok sjednán ve výši 36 % ročně), poplatek ve výši 4.231,74 Kč. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poukázal žalovanému na jeho účet dne 20. 6. 2024 částku 15.500 Kč. Toto bylo prokázáno listinou smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou 20. 6. 2024 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedení transakce od společnosti [právnická osoba]., zprávou [právnická osoba].
5. Před uzavřením smlouvy o úvěru měl poskytovatel úvěru postupovat dle § 86 z. č. 257/2016 Sb. a prověřit úvěruschopnost žalovaného a případně ji úvěr neposkytnout. Žalobce tvrdil, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřena. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. K tomu žalobce předložil listinu označenou jako informace o vlastníkovi a účet. Z této listiny vyplývá, že žalovaný měl běžný účet se zůstatkem 1.594,88 Kč. Dále žalobce předložil listinu označenou jak úvěruschopnost klienta k půjčce. V této listině jsou uvedeny osobní údaje žalovaného. Dále je zde uvedeno, že je zaměstnán s příjmem 33.000 Kč měsíčně, výdaje jsou ve výši 4.900 Kč měsíčně, měsíční splátka nebankovních úvěrů je 6.000 Kč, náklady na bydlení 12.600 Kč měsíčně, ostatní výdaje 1.000 Kč měsíčně. Při výpočtu limitu zadlužení bylo vycházeno jen z příjmu 33.000 Kč a výdajů 4.900 Kč. Bylo uvedeno, že poskytovaný úvěr je první v pořadí. Jiné důkazy k prověření úvěruschopnosti předloženy nebyly. Žalovaný zpochybnil že by byla dostatečně prověřena jeho úvěruschopnost. Uvedl, že v době, kdy uzavíral předmětnou smlouvu o zápůjčce, byl zaměstnán s příjmem ve výši 29.000 Kč měsíčně čistého. Žil s přítelkyní a jejím synem, který je nezletilý a navštěvoval základní školu. Náklady na bydlení měl ve výši okolo 21.000 Kč měsíčně. Žalovaný měl v té době jiné dluhy. Dlužil asi 30.000 Kč. Tehdy musel splácet 6.000 Kč měsíčně. Žalovaný si půjčoval u žalobce, proto aby zaplatil jinou půjčku.
6. Pohledávka vyplývající z dané úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobce. Toto bylo prokázáno dílčí smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 28. 7. 2025 mezi společností [právnická osoba]. a žalobcem, oznámením společnosti [právnická osoba]. žalovanému o postoupení pohledávky z 21. 8. 2025. Žalovaný uvedl že oznámení o postoupení pohledávky obdržel.
7. Zástupkyně žalobce sepsala dne 21. 8. 2025 předžalobní upomínkou, kterou vyzvala žalovaného k úhradě nyní žalované částky. Tato výzva byla odeslána dne 25. 8. 2025. Toto bylo prokázáno předžalobní upomínkou zástupkyně žalobce žalovanému z 21. 8. 2025, potvrzením o podání doporučené zásilky od společnosti [právnická osoba]. Žalovaný uvedl, že dopis obdržel, nevěděl kdy. Dle §573 o. z. byla tato upomínka žalované doručena dne 28. 8. 2025.
8. § 86 z. č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce před tím, než došlo 20. 6. 2024 k uzavření smlouvy o úvěru, řádně posoudil ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost žalovaného. Žalobce nedoložil, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla původním věřitelem ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. dostatečně prověřena úvěruschopnost žalovaného a že poskytovatel úvěru neměl mít s ohledem na zjištěné informace pochybnosti o schopnosti žalovaného řádně účet splácet. Z informací, které soudu sdělil žalovaný vyplývá, že žalobce měl mít s ohledem na tehdejší poměry žalovaného, jeho příjmy, výdaje a půjčky důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Pochybnosti vyplývají i z listin, které předložil žalobce. Z těchto listin vyplývá, že žalovaný měl v době poskytování úvěru skoro minimální zůstatek na svém účtu. Dále bylo v listině označené jako úvěruschopnost klienta uvedeno, že žalovaný má výdaje 4.900 Kč, dále musí splácet 6.000 korun měsíčně na nebankovní úvěry, má náklady na bydlení ve výši 12.600 Kč měsíčně. Do výpočtu maximální výše pro poskytnutí úvěru, ale byla zahrnuta jen část těchto výdajů ve výši 4.900 Kč. Není jasné, proč další položky nebyly do výpočtu zahrnuty. Z těchto důvodu je dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. daná úvěrová smlouva neplatná.
11. Jelikož nebyla uzavřena platná úvěrová smlouva, nemá žalobce nárok na zaplacení plnění sjednaných v této úvěrové smlouvě. Soud proto žalobu o zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, úroků včetně úroků z prodlení z požadovaných z těchto položek zamítl.
12. Žalobce má dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. nárok na vrácení jistiny 15.500 Kč, kterou žalovanému poskytl. Bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl na jeho bankovní účet dne 20. 6. 2024 částku 16.500 Kč. Žalovaný dosud tuto částku nevrátil. Nebylo prokázáno a tvrzeno, že by žalovaný tuto částku žalobci vrátil. Soud proto dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. uložil žalovanému povinnost uhradit nevrácenou částku ve výši 15.500 Kč. S ohledem na dobu, kdy byla částka 15.500 Kč žalovanému poskytnuta, soud považoval za přiměřené, aby žalovaný měl povinnost zaplatit částku 15.500 Kč v den, kdy mu byla doručena výzva k jejímu zaplacení, což je v tomto případě 28. 8. 2025. Žalovaný nenamítal žádné důvody, proč by jí měl uhradit v delší lhůtě.
13. Protože žalovaný částku ve výši 15.500 Kč žalobci neuhradil poté, co k tomu vyzván, dostal se žalovaný od 28. 8. 2025 do prodlení s vrácením částky 15.500 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15.500 Kč za dobu od 28. 8. 2025 do zaplacení. Žalobu o zaplacení úroků z prodlení z částky 15.500 Kč za dobu od 21. 7. 2024 do 27. 8. 2025 zamítl, protože nebylo prokázáno, že by žalovaný byl dříve vyzván k vydání této částky a proto v předchozí době ještě žalovaný nebyl v prodlení s úhradou částky 15.500 Kč. Výše přiznaného úroku z prodlení byla stanovena dle § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobu ohledně navíc požadované úrokové sazby úroků z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 15.500 Kč za dobu od 28. 8. 2025 zamítl.
14. Žalobce měl v řízení úspěch ohledně zaplacení 15.500 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15.500 Kč za dobu od 28. 8. 2025 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 5. 3. 2026 na částku 928 Kč. Celkem měl žalobce úspěch ohledně zaplacení částky 16.428 Kč.
15. Žalovaný měl v řízení úspěch ohledně částky 6.969 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6.969 Kč za dobu od 21. 7. 2024 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 5. 3. 2026 na částku 1.443 Kč úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15.500 Kč za dobu od 21. 7. 2024 do 27. 8. 2025 ve výši 205 Kč, úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 15.500 Kč za dobu od 28. 8. 2025 do zaplacení pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 5. 3. 2026 na částku 101 Kč. Celkem měl žalovaný úspěch ohledně zaplacení částky 8.718 Kč.
16. Celkový předměte řízení byl ve výši 25.146 Kč. Žalobce měl úspěch ohledně 65 % celkového předmětu řízení a žalovaný ohledně 35 % celkového předmětu řízení. Soud proto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 814 Kč, což je 30 % celkových nákladů žalobce spojených s tímto řízením. Celkové náklady žalobce spojené s tímto řízením jsou ve výši 2.714 Kč. Tyto náklady tvoří soudní poplatek 899 Kč a náklady za zastoupení advokátkou ve výši 1.815 Kč. Náklady advokátky tvoří její odměna za 3 úkony právní služby po 400 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH v částce 315 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Při stanovení odměny advokáta soud postupoval dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podal u soudu na ustáleném vzoru více skutkově a právně obdobných věcí – návrhů. Předmětem žaloby je zaplacení částky 22.469 Kč s příslušenstvím.
17. Výpovědí žalovaného bylo prokázáno, že je v současné době zaměstnán s čistým příjmem 27.000 Kč čistého. Žije s přítelkyní a jejím nezletilým synem. Náklady na bydlení jsou ve výši okolo 21.000 Kč měsíčně. Přítelkyně také pracuje s příjmem asi 24.000 Kč čistého měsíčně. Žalovaný i přítelkyně mají dluhy. Žalovaný dluží asi 150.000 Kč, šesti společnostem. Přítelkyně dluží asi 50.000 Kč. Žalovaný nevlastní cennější majetek, jiné příjmy nemá. S ohledem na poměry žalovaného, jeho příjmy, výdaje a dluhy soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř., umožnil přisouzené částky uhradit ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně.