Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku 6 269 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 969 Kč od 24.12. 2024 do zaplacení,b) částku 9 932 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 632 Kč od 11. 2. 2025 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 4. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 201 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu (vozidlo č. 1) se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značky [SPZ], číslo technického průkazu vozidla [hodnota], nesjednal v období od 26. 3. 2024 do dne 30. 7. 2024 k tomuto vozidlu povinné pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Za dobu, po kterou nebylo vozidlo pojištěno, požaduje žalobkyně příspěvek do garančního fondu celkem ve výši 6 269 Kč, z toho 5 969 Kč na příspěvku (127 dní x 47 Kč denní sazba) a dále 300 Kč na poplatku spojeném s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný byl vlastníkem/provozovatelem nákladního automobilu (vozidlo č.2) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka [SPZ], číslo technického průkazu vozidla [hodnota], ke kterému nesjednal za období od 3. 7. 2024 do dne 22. 10. 2024 povinné pojištění. Žalobkyně tak požaduje dlužný příspěvek ve výši 9 632 Kč, z toho 9 932 na příspěvku (za 112 dní po 86 Kč) a 300 Kč jakožto náhradu za zaslanou upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.).
4. O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů uzavřel, že žalovaný byl v době od 26. 3. 2024 do dne 30. 7. 2024 vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla č. [hodnota] – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značky [SPZ], číslo technického průkazu vozidla [hodnota], ke kterému v uvedeném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný nezaplatil žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. za 127 dní, ve výši 47 Kč denně, celkem 5 969 Kč, ačkoliv jej žalobkyně vyzvala k úhradě uvedené částky. Dále soud uzavřel, že žalovaný byl v době od 3. 7. 2024 do dne 22. 10. 2024 vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla č.2 – nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka [SPZ], číslo technického průkazu vozidla [hodnota], ke kterému v uvedeném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný nezaplatil žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. za 112 dní, ve výši 86 Kč denně, celkem 9 632 Kč. Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč. To vyplývá z výpisu z registru vozidel, výzev k úhradě příspěvku a upomínek. Advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dluhu, ten však na výzvy nereagoval.
5. Soud žalobu shledal důvodnou a vyhověl jí. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, a to za období do 31. 3. 2024 (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“). Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že vlastník/provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti mít sjednané pojištění (povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů žalobkyně spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. k vozidlu č. 1 ve výši 47 Kč/den (§ 2 odst. 1 písm. g/ u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně). Ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. předpokládá, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou např. doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené). Současně je vlastník/provozovatel povinen hradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Co se týká období od 1. 4. 2024 soud vycházel z § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákona č. 30/2024 Sb.“), který stanoví, že provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti mít sjednané pojištění podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 5 odst. 1 písm. g), o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti u vozidla č. 1 činí 47 Kč/den a u vozidla č. 2 činí 86 Kč/den. Náklady na mimosoudním uplatněním práva činí dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., částku 300 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by ve shora uvedených obdobích bylo k předmětným vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Netvrdil ani neprokázal, že takové pojištění nemuselo být sjednáno, tedy že byla dána některá ze zákonných výjimek. Výše příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním byla určena v souladu s prováděcím předpisem. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. Kromě toho je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky od 24. 12. 2024, resp. 11. 2. 2025 (tj. po 60 dnech od doručení výzvy k úhradě) do zaplacení.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci výzva k plnění a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
7. Náklady řízení v celkové výši 2 615 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 o. s. ř.
8. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.