Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 40 614,54 Kč a dálekapitalizovaný úrok ve výši 6 699,29 Kč od 3.5.2024 do 18.8.2025,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 197,74 Kč od 1.1.2025 do 18.8.2025,úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 39 975,34 Kč od 19.8.2025 do zaplacení,zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 39 975,34 Kč od 19.8.2025 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 799,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 40 614,54 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku shora. Uvedla, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) dne 8.12.2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do 40 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu s úroky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši min 5 % z dlužné částky. Následně se žalovaný dostal do prodlení s úhradami, proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 31.12.2024. Úvěruschopnost žalovaného posuzovala žalobkyně zjištěnými příjmy a výdaji žalovaného, dále lustrací příslušných registrů (CCB), přičemž dospěla k závěru, že žalovaný bude mít dostatečné prostředky, aby splátky hradil. Doplnila, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z příjmů 40 000 Kč a výdajů 8 000 Kč. Dále doplnila, že v průběhu trvání smluvního vztahu žalovaný čerpal cca 192 000 Kč a uhradil cca 187 000 Kč Pokud jde o výdaje, tak posuzovala nejen údaje sdělené žalovaným, ale vycházela i z životního minima a statistických dat.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o.s.ř.).
4. O skutkovém stavu věci soud na základě předložených důkazů uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaný uzavřeli dne 8.12.2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mohl žalovaný opakovaně čerpat prostředky do limitu 40 000 Kč s roční úrokovou sazbou 22,68 % ročně. Žalovaný se zavázal na úvěr hradit pravidelné splátky (viz smlouva o úvěru). Součástí smluvních ujednání je Sazebník, ze kterého vyplývá, že žalobkyně je oprávněna účtovat 100 Kč za každou výzvu k úhradě splátky po prodlení, a dále sazebník obsahuje povinnost hradit náklady za vymáhání celé pohledávky ve výši 600 Kč (viz Sazebník). V případě prodlení se splátkami bylo také sjednáno právo žalobkyně úvěr zesplatnit. To vyplývá z úvěrové smlouvy a článku 3.2 úvěrových podmínek. Z historických vyúčtování bylo prokázáno že žalobkyně poskytovala finanční částky do sjednaného limitu a předepisovala žalovanému výše minimální splátky k úhradě (viz výpisy). Dále bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému upomínku a předžalobní výzvu (viz upomínka a předžalobní výzva). Z postupní smlouvy vyplývá, že pohledávka byla z původního věřitele postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (viz postupní smlouva a oznámení o postoupení ze dne 2.11.2023).
5. Z žádosti o úvěr, potvrzení o výši příjmu soud zjistil, že byla posuzována příjmová a výdajová stránka žalovaného a dále byly uváženy klientské informace o proměnných jako např. věk, zdroj příjmů, rodinný stav, způsob bydlení apod. Právní předchůdce žalobkyně tedy měla i informace o příjmech žalovaného a jeho závazcích, kdy neměl jiný úvěr sjednán, přičemž provedeným výpočtem dospěla k závěru, že bude schopen na úvěr hradit.
6. Z výpisu čerpání a splátek soud zjistil, že žalovaný je minimálně od září roku 2024 v prodlení s úhradami splátek, přičemž uhradil celkem cca 187 000 Kč.
7. Z předžalobní výzvy z 21. 8. 2025 s podacím archem soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván před podáním žaloby.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně:
11. Žaloba je důvodná. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z. ve spojení s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný úvěr s úroky a sjednané poplatky řádně nehradil, proto žalobkyně oprávněně celý dluh zesplatnila. Je proto povinností žalovaného zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 39 975,34 Kč, poplatky ve 639,20 Kč, smluvní úrok od 3.5.2024, který byl částečně kapitalizován ke dni 18.8.2025. Ke všemu žalobkyni také náleží zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužných částek, který žalobkyně částečně kapitalizovala. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil a ani neprokázal, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatil. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 625 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby ve výši 700 Kč/úkon včetně 3 paušálních náhrad výdajů ve výši 450 Kč/úkon (dle § 13 advokátního tarifu) a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady v celkové výši 5 799,50 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).