Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s 14,75% p.a. úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z částky [částka], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem na vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu s 14,75 % p.a. úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z částky [částka] a částku [částka], se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou u soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím. Tvrdil, že poskytl žalovanému na jeho bankovní účet částku [částka], a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný ani přes zaslanou upomínku žalobci poskytnuté finance včetně smluvního úroku z úvěru [částka] a smluvní pokuty [částka] nevrátil.
2. Postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodl soud se souhlasem účastníků o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalovaný žádné důkazy nepředložil ani neoznačil a k věci samé se nevyjádřil.
3. Žalobce na prokázání tvrzení ohledně poskytnutí finančních prostředků žalovanému soudu předložil listinu nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem měl být závazek žalobce poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového rámce [částka]. Jednalo se o nezajištěný, bezhotovostní, neúčelový úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání. Úvěr ve výši limitu [částka] měl být žalovanému poskytnut [datum]. Smlouva byla uzavírána na dobu neurčitou. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 40% měsíčně. Povinností žalovaného bylo splácet vždy k 22. dni v měsíci úrok přirostlý za minulé období. Jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Listina nese datum [datum], podpis je pouze na straně žalobce, ze strany žalovaného není smlouva podepsána.
4. Na prokázání schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobce soudu předložil občanský průkaz žalovaného, jeho cestovní pas a výpisy z běžného účtu žalovaného za měsíce červen až srpen 2023.
5. Žalobce předložil výpisy z účtu č. [č. účtu], z jehož obsahu soud vzal za prokázané, že dne [datum] byla z účtu č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] odepsána částka [částka], částka byla zaslána na účet č. [č. účtu]. Další částka [částka] byla z účtu odepsána dne [datum], další ve výši [částka] byla odepsána dne [datum] a poslední částka ve výši [částka] byla odepsána dne [datum]. Všechny částky byly pod v.s. [var. symbol] zaslány na účet č. [č. účtu], tj. na účet, který je uveden v listině nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru jako účet žalovaného.
6. Ze zprávy [právnická osoba]. vzal soud za prokázané, že majitelem a jediným disponentem účtu č. [č. účtu] byl ode dne [datum], kdy byl účet otevřen, žalovaný. Ve dnech [datum], [datum] a [datum] byly na účet připsány výše citované částky zaslané z účtu společnosti , právnická osoba7. Dnem [datum] je datován dopis žalobce adresovaný žalovanému nazvaný jako „zesplatnění spotřebitelského úvěru č. [hodnota] “. Dopisem žalobce žalovanému sděluje, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] došlo dnem [datum] k zesplatnění úvěru. Žalovaný byl současně vyzván k zaplacení dluhu ve výši [částka] do tří dnů ode dne doručení dopisu.8. Dnem [datum] je datována výzva k úhradě před podáním žaloby psaná právním zástupcem žalobce a adresovaná žalovanému, kde žalobce žalovaného vyzývá k zaplacení dluhu [částka] a nákladů právního zastoupení ve lhůtě do tří dnů. Současně byl žalovaný upozorněn na soudní vymáhání dluhu a na náklady s tím spojené v případě, že dluh žalobci ve stanovené lhůtě neuhradí. Odeslání výzvy žalobce prokázal poštovním podacím lístkem potvrzeným poštou [adresa] dne [datum].9. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyla prokázána existence oboustranně podepsané smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud danou věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení.10. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. V dané věci se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil tím, že bez právního důvodu (uzavření smlouvy nebylo v řízení prokázáno) žalobce žalovanému na jeho účet převedl částku [částka]. Uvedenou částku žalovaný ani přes zaslanou upomínku žalobci nevrátil, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku a I tohoto rozsudku.13. Pokud žalobce po žalovaném požadoval zaplacení smluvního 40 % úroku z úvěru, tj. částku [částka], a smluvní pokutu vyčíslenou částkou [částka] žalobcem požadovanou v souladu se smlouvou v důsledku prodlení se splácením splátek, soud s ohledem na skutečnost, že nebyla prokázána existence smlouvy, žalobu v této části zamítl.14. Požadavek žalobce na zaplacení úroků z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 občanského zákoníku, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. č. 351/2013 Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Uvedenou podmínku pro přiznání nákladů řízení žalobce splnil. V případě plného úspěchu ve věci by měl žalobce nárok na zaplacení nákladů řízení ve výši [částka], která zahrnuje odměnu advokáta ve výši [částka] stanovenou dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony á [částka] (předžalobní upomínka; příprava převzetí; žaloba), náhradu [částka] za 3 paušály á [částka] stanovenou dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., částku [částka] představující 21% DPH a částku [částka] za zaplacený soudní poplatek. Vzhledem k tomu, že žalobce byl úspěšný pouze z 63% a z 37% neúspěšný, při respektování zásady úspěch mínus neúspěch, má žalobce nárok na 26% vynaložených nákladů, což z částky [částka] činí [částka].17. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.