Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 877 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 877 Kč od 29. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 010 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 877 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že se jedná o nárok za provedenou opravu automobilu SPZ [SPZ] zapůjčení náhradního vozidla. Žalobce opravu provedl a dne 21. 10. 2024 došlo k předání opraveného automobilu žalovanému. Žalovaný měl ve lhůtě 1 týdne zaplatit za provedenou opravu a zapůjčení automobilu částku 12 877 Kč. Žalovaný však do dnešního dne nic neuhradil.
2. Ve věci bylo soudem nařízeno jednání na den 17. 7. 2025. Žalovanému bylo dne 26. 6. 2025 fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř., doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.
3. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl podle § 153b o. s. ř. v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. V posuzované věci se jedná o nárok na zaplacení částky za opravu automobilu a zapůjčení náhradní automobilu, kterou si účastníci sjednali. Soud proto návrhu žalobce na vydání rozsudku pro zmeškání vyhověl, neboť došel, že k jeho vydání byly splněny podmínky a rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit žalobci dlužnou částku spolu s příslušenstvím, které představuje úrok z prodlení, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.
4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 010 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem (neboť část řízení byla žalobkyně zastoupena), odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 877 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, předžalobní výzva a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Jiných nákladů řízení se žalobkyně vzdala. Vzhledem k tomu, že žalobkyně již není zastoupena rozhodl soud o zaplacení náhrady nákladů řízení přímo žalobkyni.