Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se pro zaplacení částky 7 128 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 27. 8. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 780,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit ji částku 37 128 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že 24. 5. 2024 její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen [právnická osoba]) se žalovanou uzavřela prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na internetových stránkách [webové stránky]. smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Žalovaná nadto obdržela předsmluvní informace o smlouvě, s uvedením potřebných parametrů. Po kladném schvalovacím procesu [právnická osoba] poskytla žalované nejprve 20 000 Kč na její účet. Následně žalovaná požádala o navýšení úvěru, kdy jí následně bylo poskytnuto celkem 30 000 Kč, které měla zaplatit do 26. 8. 2024. Dle žalobkyně žalovaná dohodnuté podmínky nedodržela a vedle povinnosti doplatit na poskytnutý úvěr jistinu 30 000 Kč s úrokem 6 138 Kč jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu v částce 990 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Na dluh neposkytla žádnou úhradu, ač k tomu byla vyzývána.
2. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 4. 9. 2025. Žalobkyně se z jednání omluvila. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno postupem podle dle § 49 odst. 1, 3 o. s. ř. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne 24. 5. 2024 je prokázáno, že společnost [právnická osoba] a žalovaná se dohodli na poskytnutí spotřebitelského neúčelového a jednorázově splatného úvěru 20 000 Kč splatného do 23. 6. 2024 s úrokem 4 600 Kč. V listině jsou účastníci podrobně identifikováni, žalovaná jménem, příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, elektronickou adresou a číslem mobilního telefonu. Smlouva odkazuje na § 2395 občanského zákoníku a zákon o spotřebitelském úvěru a jejím předmětem je závazek věřitele poskytnout klientovi za stanovených podmínek peněžní prostředky na bankovní účet, klient se zavazuje úvěr věřiteli splatit s veškerými přirostlými úroky a dalšími platbami, které s úvěrem souvisí, vše ke dni splatnosti na bankovní účet věřitele, s tím že splatnost lze následně úplatně prodloužit. Smlouva dále zachycuje dohodu, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoliv část závazku podle smlouvy řádně a včas bez ohledu na zavinění, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení a dále paušální poplatek za upomínky ve výši 50 Kč. Dohodnuto bylo i právo na odstoupení od smlouvy, způsob elektronické komunikace a souhlas se zpracováním osobních údajů. Smlouva stanoví dále, že potvrzením a přijetím tohoto textu klient navrhuje věřiteli uzavření výše specifikované smlouvy o úvěru. Věřitel si ověří splnění podmínek pro poskytnutí úvěru a v případě, že jsou splněny vyjádří souhlas s uzavřením smlouvy, čímž smlouva nabude účinnosti. Souhlasem může být i odeslání peněžních prostředků na registrovaný bankovní účet klienta. Pokud podmínky splněny nejsou, je věřitel oprávněn úvěr neposkytnout. V závěru smlouvy klient věřiteli potvrdil, že se seznámil s textem ustanovení smlouvy, včetně příloh, které tvoří nedílnou její součást, rozumí právům a povinnostem v nich obsaženým, souhlasí s nimi a považuje je za závazná. Smlouva odkazuje na připojené obchodní podmínky [právnická osoba]. Dodatkem č. [hodnota] k této smlouvě je prokázáno, že účastníci si sjednali změnu výše poskytované jistiny, a to na částku 25 000 Kč, kterou má žalovaná zaplatit spolu s úrokem ve výši 5 430 Kč. Dalším dodatkem č. [hodnota] smlouvy je prokázáno, že byla sjednána další změna výše jistina, a to na částku 28 000 Kč spolu s úrokem 5 892 Kč. Dodatkem č. [hodnota] smlouvy je prokázáno, že výše jistiny byla změněna na částku 30 000 Kč spolu s úrokem 6 138 Kč. Dodatkem č. [hodnota] smlouvy je prokázáno, že splatnost jistiny a úroku byla sjednána do 23. 7. 2024.
4. Výpisem z bankovního účtu číslo [hodnota] -5192630287 je prokázáno, že byla ve prospěch bankovního účtu č. [č. účtu] odeslána dne 24. 5. 2024 částka 20 000 Kč, dne 9. 6. 2024 částka 5 000 Kč, dne 12. 6. 2024 částka 3 000 Kč a dne 23. 6. 2024 částka 2 000 Kč.
5. Ze zprávy [právnická osoba]. bylo zjištěno, že vlastníkem účtu č. [č. účtu] je žalovaná.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] jakožto postupitel a žalobkyně jakožto postupník uzavřela dne 10. 12. 2024 tuto smlouvu na základě které došlo k postoupení specifikovaných pohledávek. Z přílohy této smlouvy je zřejmé, že postoupena byla i pohledávka za žalovanou.
7. Z dopisu nazvaného Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2025 je zřejmé, že žalované bylo oznámeno, že došlo k postoupení její pohledávky na žalobkyni.
8. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdce žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovanou postupoval s odbornou péčí a splnil svou povinnost posoudit schopnosti žalované úvěr řádně splácet. Právní předchůdce žalobkyně měl posoudit úvěruschopnost žalované tak, že byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o jejich příjmech a výdajích. Dále ilustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Dále pak byla prověřována v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí či v databázi neplatných dokladů [právnická osoba]. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jenž vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku k tomu viz. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-79/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Soud má za to, že žalobkyně sice tvrdí, že byla zjišťována jejím právním předchůdcem schopnost žalovaného úvěr splácet, nicméně ničím neprokazuje, co bylo zjištěno. Není znám příjem žalobkyně, její další majetkové poměry ani její výdaje. Taktéž není známo, co bylo zjištěno z dostupných databází. Soud má za to, že nebylo prokázáno, že by byla právním předchůdcem žalobkyně splnil povinnost ve smyslu § 86 odst. 1 ZS. Předmětnou úvěrovou smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.
13. Nárok žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku celkem ve výši 30 000 Kč. Žalovaná ni neuhradila. Následně tato pohledávka přešla na žalobkyni. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaná zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč. Soud vzhledem k přijatým výše uvedeným závěrům zbytek žaloby shledal za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku. O úroku z prodlení rozhodoval soud podle § 1970 o. z. a uložil jej žalované zaplatit od 27. 7. 2024 tj. od data následujícího poté co měla uvedenou částku zaplatit.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 780,14 Kč, přičemž tato částka představuje 61,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,8 % a úspěchu žalované v rozsahu 19,2 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 486 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 128 Kč sestávající z částky 2 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 210 Kč ve výši 1 934,10 Kč.