Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 46 325 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 793,24 Kč, dálekapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10 255,53 Kč,kapitalizovaného úroku ve výši 2 376,88 Kč,úroku z prodlení z částky 48 118,24 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně,úroku 24,36 % ročně z částky 48 118,24 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení,zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou tak, jak byla v průběhu řízení doplněna, se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny zápůjčky poskytnuté žalovanému společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále „právní předchůdkyně“) dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 17. 2. 2022 ve výši 48 118,24 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 376,88 Kč (tj. úrok ve výši 24,36 % ročně z částky 48 118,24 Kč od 18. 11. 2023 do 29. 1. 2024), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 255,53 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 48 118,24 Kč od 17. 4. 2022 do 29. 1. 2024), úroků ve výši 24,36 % ročně z částky 48 118,24 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 48 118,24 Kč od 30. 1. 2022 do zaplacení, a to z důvodu, že právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, žalovanému byla poskytnuta částka 50 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem vyčísleným po dobu řádného splácení částkou 17 298 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši ve výši 1 500 Kč, částkou za komfortní poskytnutí a flexibilní splácení ve výši 5 660 Kč, žalovaný však zaplatil toliko 3 675 Kč. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 21. 9. 2024. Žalobce tvrdil, že právní předchůdkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 17. 2. 2022, došlo k ověření jeho majetkové situace z dvou výplatních pásek za období 12/2021 a 1/2022 z insolvenčního rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Žalobce, který se z jednání soudu omluvil, souhlasil, aby soud ve věci rozhodl v jeho nepřítomnosti. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
3. Zákaznickou kartou ze dne 17. 2. 2022 bylo prokázáno, že žalovaný a právní předchůdkyně toho dne podepsali danou listinu, kde je uvedeno, že žalovaný požaduje zápůjčku ve výši 130 000 Kč. Žalovaný uvedl, že je jeho trvalý pobyt je na adrese [Adresa žalovaného], je svobodný, bydlí s rodiči a pracuje jako dělník ve výrobě u společnosti [právnická osoba] o. na plný pracovní úvazek s čistým měsíčním příjmem 18 839 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 26 000 Kč, v domácnosti jsou 3 vyživované osoby, externí splátky žádné nemá, běžné měsíční výdaje domácnosti jsou ve výši 2 500 Kč. V Zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný předložil pracovní smlouvu na dobu určitou do 31. 12. 2022 a 2 výplatní pásky za období 12/2021 a 1/2022.
4. Výplatními páskami z období leden 2022 a prosinec 2021 bylo prokázáno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného je 18 839 Kč.
5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 17. 2. 2022 bylo prokázáno, že toho dne žalovaný a právní předchůdkyně podepsali uvedenou listinu, dle jejíhož obsahu se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s úrokem vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 17 298 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši ve výši 1 500 Kč, částkou za komfortní poskytnutí a flexibilní splácení ve výši 5 660 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách po 3 675 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 11. 2023 ve výši 3 667 Kč. Listina obsahuje prohlášení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru. Ve smlouvě je uvedeno, že zápůjční úroková sazba činila 34,5 % a byla pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činila 44,32 %.
6. Tabulkou umoření ze dne 2. 2. 2024 bylo prokázáno, že žalovaný dne 17. 2. čerpal 50 000 Kč a na dluh uhradil celkem 3 675 Kč.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 bylo prokázáno, že je podepsána žalobcem jako postupníkem a právní předchůdkyní jako postupitelem obsahem smlouvy je ujednání, že právní předchůdkyně postupuje žalobci pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce a ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel se svými zákazníky jako dlužníky, jakož i pohledávky za dlužníky z titulu náhrady škody nebo z titulu bezdůvodného obohacení vzniklé v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením těchto smluv, a závazek žalobkyně postoupené pohledávky převzít a zaplatit řádně a včas dohodnutou úplatu za postoupení. Postupované pohledávky jsou specifikované v Příloze č. 1 smlouvy.
8. Seznamem postupovaných pohledávek bylo prokázáno, že je zde uvedena pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy č. [hodnota].
9. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] ve výši 103 267,12 Kč a vyzvala jej k úhradě pohledávky do 10dní od doručení dopisu.
10. Podacím lístkem bylo prokázáno, že dne 20. 2. 2024 byla odeslána listovní zásilka žalobcem a adresovaná žalovanému.
11. Předžalobní výzvou ze dne 22. 5. 2024 spolu s podacím lístkem ze dne 22. 5. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] uzavřené dne 17. 2. 2022 mezi žalovaným a právní předchůdkyní ve výši 89 310,70 Kč ve lhůtě do 6. 6. 2024, dne 22. 5. 2024 byla podána k poštovní přepravě listovní zásilka odeslaná právním zástupcem žalobce adresovaná žalovanému.
12. Z ostatních provedených důkazů nečiní soud žádné relevantní skutkové zjištění.
13. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným právní předchůdkyně zjistila, že žalovaný je svobodný, bydlí s rodiči a pracuje jako dělník ve výrobě u společnosti [právnická osoba] na plný pracovní úvazek s čistým měsíčním příjmem 18 839 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 26 000 Kč, v domácnosti jsou 3 vyživované osoby, externí splátky žádné nemá, běžné měsíční výdaje domácnosti jsou ve výši 2 500 Kč. Dne 17. 2. 2022 právní předchůdkyně a žalovaný podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s úrokem vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 17 298 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši ve výši 1 500 Kč, částkou za komfortní poskytnutí a flexibilní splácení ve výši 5 660 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách po 3 675 Kč. Žalovaný na spotřebitelský úvěr uhradil celkem 3 675 Kč. Právní předchůdkyně jako postupitel a žalobce jako postupník podepsali dne 21. 9. 2024 smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž obsahem bylo postoupení na žalobkyni pohledávek právní předchůdkyně vzniklých ze smluv o půjčce a ze smluv o zápůjčce, které uzavřela právní předchůdkyně se svými zákazníky jako dlužníky, jakož i pohledávek za dlužníky z titulu náhrady škody nebo z titulu bezdůvodného obohacení vzniklých v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením těchto smluv spolu se všemi právy a povinnostmi, mimo jiné i pohledávky za žalovaným ze smlouvy o půjčce č. [hodnota]. Postoupení předmětné pohledávky oznámila právní předchůdkyně žalovanému přípisem ze dne 29. 1. 2024, odeslaného dne 20. 2. 2024. Žalobce následně výzvou odeslanou dne 22. 5. 2024 vyzval žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] ve lhůtě do 6. 6. 2024.
14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
15. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
16. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
24. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
25. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
26. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení: Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne 17. 2. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 50 000 Kč jako zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjčky jako podnikatelka. Žalobce tvrdil, že právní předchůdkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným a zaznamenaných v Zákaznické kartě a nahlédnutím do insolvenčního rejstříku. Je však zřejmé, že právní předchůdkyně nepostupovala s řádnou pečlivostí při vyhodnocování informací od žalovaného, neboť se nezabývala příjmy žalovaného, které byly v zákaznické kartě uvedeny. Příjmy žalovaného byly doloženy dvěma výplatními páskami, ostatní příjmy domácnosti, ze kterých žalobce při posouzení úvěruschopnosti vycházel, nebyly doloženy žádnými dokumenty ani jinak podrobněji ověřeny. Stejně tak nebyly blíže zjištěny a ověřeny výdaje žalovaného, které byly tvrzeny v mimořádně nízké výši. Soud tedy uzavírá, že právní předchůdkyně řádně neověřila úvěruschopnost žalovaného, s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu, když zanedbání povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele vede k uzavření smlouvy v rozporu se zákonem (porušení § 87 z. s. ú.), jedná se o porušení v neprospěch slabší strany (spotřebitele, jako laika a ekonomicky a zpravidla i odborně slabšího subjektu) a dané jednání zjevně narušuje veřejný pořádek, když poskytování úvěrům potenciálně neúvěruschopným osobám vede k sociálně nežádoucím jevům a poškozuje nejen dlužníka samotného ale společnost jako celek. Nadto soud upozorňuje, že dle rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR Finance ze dne 5. 3. 2020 jsou soudy povinny zkoumat posouzení úvěruschopnosti ze zákona a jedná se o neplatnost absolutní a vnitrostátní právní úprava tomuto bránící je rozporná s komunitním právem. Na to konečně reagoval i český zákonodárce novelou z. s. ú. účinnou od 29. 5. 2022, kterou výslovně zanesl do z. s. ú. absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru pro případy, kdy není řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele. Soud tak vykládal § 87 odst. 1 z. s. ú. ve znění do 28. 5. 2022 v tomto světle a vzal smlouvu za absolutně neplatnou. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích a smluvních pokutách.
27. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 50 000 Kč, žalovaný na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy uhradil 3 675 Kč a tato pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v rozsahu částky 46 325 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, původně právní předchůdkyně.
28. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 46 325 Kč a v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků měl ve věci úspěch toliko částečný. Pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud vyčíslil i požadované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 46 325 Kč, neúspěšný co do částky 1 793,24 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10 255,53 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 376,88 Kč, úroku z prodlení z částky 48 118,24 Kč za dobu od 30. 1. 2024, ke dni vyhlášení rozsudku dne 15. 7. 2025 při výši úroku z prodlení 11,75 % ročně úrok činí 8 256,23 Kč, dále co do úroku 24,36 % ročně z částky 48 118,24 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do dne vyhlášení rozsudku 15. 7. 2025 tato částka činí 17 116,75 Kč, celkem činí neúspěch žalovaného 39 798,63 Kč. Míra úspěchu žalobce 53 % a úspěchu žalovaného 47 % je téměř stejná, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.