Výrok
I. Řízení se tímto částečně zastavuje pro částku ve výši 17 286 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 286 Kč ve výši 14,75% ročně od 23. 1. 2024 do zaplacení, pro částku ve výši 12 968,51 Kč a pro úrok ve výši 64,37 % p.a z částky 49 247,95 Kč od 23. 1. 2024 do 13. 2. 2024 ve výši 1 862,96 Kč, úrok ve výši 64,37 % p.a z částky 49 247,95 Kč od 14. 2. 2024 do 14. 2. 2024 ve výši 18,86 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 49 247,95 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 1. 2024 dosáhne částky 168 192,00 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 41 240 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Návrh, aby byla žalovanému dále uložena povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 41 240 Kč od 23. 1. 2024 do zaplacení, se v této části zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6.9.2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 58 526 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 58 526 Kč ve výši 14,75% ročně od 23.01.2024 do zaplacení, částky ve výši 12 968,51 Kč a úrok ve výši 64,37 % p.a z částky 49 247,95 Kč od 23.01.2024 do 13.02.2024 ve výši 1 862,96 Kč, úroku ve výši 64,37 % p.a z částky 49 247,95 Kč od 14.02.2024 do 14.02.2024 ve výši 18,86 Kč, úroku ve výši 15 % p.a z částky 49 247,95 Kč od 15.02.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23.01.2024 dosáhne částky 168 192 Kč.
2. Svou žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 20.6.2023 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě, žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,37 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 920 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červencem 2023, to vše dle splátkového kalendáře. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, bylo zjištěno, že volné zdroje ke hrazení jsou dostatečné, dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI a bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, do zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky: 2 920 Kč dne 14.07.2023, 2 920 Kč dne 14.08.2023 a 2 920 Kč dne 15.09.2023. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. [hodnota] splatné dne 15.11.2023, přičemž k datu 21.01.2024 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný dluží žalobci částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 57 128,25 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 49 247,95 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 880,30 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 57 128,25 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 23.01.2024 do zaplacení, žalobce požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 12 968,51 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 49 247,95 Kč ode dne 23.01.2024 do zaplacení, žalobce žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 64,37 % p. a., když za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od 14.02.2024) žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 15 % p. a., přičemž žalovaný tyto částky žalobci neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobce v této věci zaslal.
3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání nařízenému ve věci dne 2.1.2025 se bez omluvy nedostavil. Žalobce se u neúčasti na jednání soudu tohoto dne písemně omluvil.
4. Soud žalobce usnesením ze dne 27.11.2024 vyzval, nechť doplní tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získal informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, jaké příjmy a výdaje žalovaný před schválením úvěru doložil, jaké předložil doklady ověřující pravdivost jeho tvrzení, téže lhůtě označil důkazy k prokázání doplněných tvrzení, jinak může být se svojí žalobou neúspěšný.
5. Na toto usnesení soudu reagoval žalobce dne 4.12.2024 tak, že ponížil svůj nárok na úroveň dosud nesplacené jistiny předmětného úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení počítaným vždy z aktuální dlužné částky dle postupného plnění žalovaného s tím, že žalobce žalovanému vyplatil dne 20.06.2023 jistinu ve výši 50 000 Kč, žalovaný celkem uhradil částku ve výši 8 760 Kč, vzal částečně zpět svůj žalobní návrh v tomto rozsahu: co do částky ve výši 17 286 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 286 Kč ve výši 14,75% ročně od 23.01.2024 do zaplacení, co do částky ve výši 12 968,51 Kč, co do úroku ve výši 64,37 % p. a. z částky 49 247,95 Kč od 23.01.2024 do 13.02.2024 ve výši 1 862,96 Kč, úrok ve výši 64,37 % p. a. z částky 49 247,95 Kč od 14.02.2024 do 14.02.2024 ve výši 18,86 Kč, úrok ve výši 15 % p. a. z částky 49 247,95 Kč od 15.02.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23.01.2024 dosáhne částky 168 192 Kč.
6. S ohledem na tento dispozitivní úkon žalobce soud řízení podle ustanovení § 96 o.s.ř. částečně zastavil, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku.
7. Dokladem o vyplacení úvěru ze dne 20.6.2023 a potvrzením o platbě bylo prokázáno, že dne 20.6.2023 byla poukázána na účet č. [č. účtu] částka 50 000 Kč.
8. Výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo prokázáno, že žalobce je v rejstříku zapsán jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru.
9. Předžalobní výzvou ze dne 11.6.2024 bylo prokázáno, že žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru shora. Podacím archem bylo prokázáno, že předžalobní výzva byla předána k poštovní přepravě dne 11.6.2024.
10. Kartou klienta bylo prokázáno, že žalovaný uhradil žalobci částku ve výši 2 920 Kč dne 14.07.2023, 2 920 Kč dne 14.08.2023 a 2 920 Kč dne 15.09.2023.
11. Oznámením ze dne 21.1.2024 bylo prokázáno, že z důvodů prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů došlo ke dni 21.1.2024 k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze shora uvedené smlouvy o úvěru a žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě zbývající dlužné původní jistiny úvěru, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru a neuhrazené smluvní pokuty, tj. celkové částky 58 526 Kč.
12. Upraveným splátkovým kalendářem a potvrzením o odkladu bylo prokázáno, že žalovaný požádal žalobce o úplatný odklad splátky.
13. Výzvou k zaplacení ze dne 18.12.2023 bylo prokázáno, že žalovaný byl upomenut žalobcem o zaplacení splátky č. 5 a 6 a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.
14. Výzvou k zaplacení ze dne 15.1.2024 bylo prokázáno, že žalovaný byl upomenut žalobcem o zaplacení splátky č. 5, 6 a 7 a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.
15. Výpisem z účtu žalovaného [č. účtu] bylo prokázáno, že žalovanému na účet v měsících únor až květen 2023 přicházely platby od zaměstnavatele ve výši průměrně 38 000 Kč, řada odchozích plateb včetně splátek úvěrů.
16. Výpisem z registru SOLUS bylo prokázáno, že ke dni 19.6.2023 nebyly u žalovaného evidovány žádné dlužné částky po splatnosti či splátky.
17. Oznámením o schválení úvěru ze dne 20.6.2023, předsmluvním formulářem, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvou o úvěru č. [hodnota], bylo prokázáno, že se žalobce jako poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému na základě jeho žádosti o poskytnutí úvěru tento úvěr ve výši 50 000 Kč s tím, že celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit byla 140 160 Kč, doba trvání úvěru byla 48 měsíců, celková výše splátky 2 920 Kč měsíčně a počet splátek je 48 se splatností do každého 15. dne v měsíci. Výpůjční úroková sazba činila 64,38 % ročně, návrh smlouvy o úvěru byl žalovaným podepsán dne 20.6.2023 a ze strany žalobce byl akceptován dne 20.6.2023.
18. Hodnocením klienta bylo prokázáno, že u něj bylo evidováno 6 finančních institucí s žádostí.
19. Z kopie občanského průkazu žalovaného a klientské zóny soud neučinil žádná skutková zjištění.
20. Soud dospěl po provedeném dokazování k tomuto závěru o skutkovém stavu:
21. Žalobce je v rejstříku zapsán jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru. Žalovaný požádal žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč s tím, že celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit byla 140 160 Kč, doba trvání úvěru byla 48 měsíců, celková výše splátky 2 920 Kč měsíčně a počet splátek je 48 se splatností do každého 15. dne v měsíci. Výpůjční úroková sazba činila 64,38 % ročně, návrh smlouvy o úvěru byl žalovaným podepsán dne 20.6.2023 a ze strany žalobce byl akceptován dne 20.6.2023 a dne 20.6.2023 byla poukázána na účet č. [č. účtu] částka 50 000 Kč. Žalovaný uhradil žalobci částku ve výši 2 920 Kč dne 14.07.2023, 2 920 Kč dne 14.08.2023 a 2 920 Kč dne 15.09.2023. Z důvodů prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů došlo ke dni 21.1.2024 k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze shora uvedené smlouvy o úvěru a žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě zbývající dlužné původní jistiny úvěru, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru a neuhrazené smluvní pokuty, tj. celkové částky 58 526 Kč. žalovaný byl před tímto písemně upomenut žalobcem o zaplacení splátky č. 5, 6 a 7 a upozorněn na tuto možnost zesplatnění celého úvěru. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
22. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
23. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
24. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
25. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
26. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
27. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
28. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ust. § 580 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ust. § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.
29. Soud se tedy v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce a dospěl k závěru, že žalobce si při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepočínal řádně. Pro účely takového posouzení je nutné zejména podrobně analyzovat domácí rozpočet spotřebitele, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak i výdaje. Zdrojem informací sloužících k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele může být i samotný spotřebitel, je však nutné zdůraznit, že věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, důkladně je prověřit a v případě pochybností o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým) požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů. Žalobce na výzvu soudu v tomto směru pak reagoval částečným zpětvzetím žaloby, jak podrobně uvedeno shora. Podle názoru soudu tedy smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a tudíž absolutně neplatná.
30. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku 50 000 Kč a žalovaný uhradil na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy částku 8 760 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v rozsahu 41 240 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobce a dosud neuhrazenou jistinu je povinen vydat žalobci podle § 87 odst. 1 z. s. ú. v době přiměřené jeho možnostem.
31. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky ve výši 41 240 Kč a v tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl, jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.
32. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že žalobce nemá podle soudu ani nárok na úrok z prodlení, neboť žalovaný je povinen vrátit to, oč se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, má tak učinit ve lhůtě přeměřené možnostem a dosud tak není v prodlení. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ je speciálním ustanovením ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Dluh žalovaného z titulu vrácení poskytnuté jistiny ke dni vyhlášení rozsudku není splatný, žalovaný tak není v prodlení. Ustanovení § 87 ZSÚ upravuje soukromoprávní sankci spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků. Proto soud požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 41 240 Kč od 23. 1. 2024 do zaplacení, zamítl, jak uvedeno v odst. III. výroku tohoto rozsudku.
33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. Z porovnání částečného zastavení řízení, přiznané částky a zamítnutých nároků je zcela zjevné, že převážně úspěšný byl žalovaný, podle poměru úspěchu a neúspěchu by měl tedy nárok na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal, jak uvedeno v odst. IV. výroku tohoto rozsudku.