Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá do částky 3 779,70 Kč jako poplatku za poskytnutí úvěru, částky 266,30 Kč jako úroku z úvěru a do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 046 Kč od 28. 7. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 804 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 13. 10. 2025 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 13 046 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi společností [právnická osoba]., IČ [IČO] (dále též jako „právní předchůdkyně“) a žalovanou, a to částky 9 000 Kč jako dlužné jistiny úvěru, částky 3 779,70 Kč jako neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru a částky 266,30 Kč jako úroku z úvěru s tím, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].
2. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně ověřovala lustrací její osoby ve veřejných rejstřících a výpočtem mezi jejími příjmy a výdaji, přičemž klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání, které proběhlo dne 1. 4. 2026 se nedostavila.
4. Dokumentem s názvem Úvěruschopnost klienta k půjčce [hodnota] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně vycházela z toho, že příjem žalované činí [částka] Kč a jeho zdrojem byl [Anonymizováno], výdaje 4 900 Kč, z toho 540 Kč činila splátka bankovního úvěru, 4 000 Kč náklady na bydlení a 360 Kč ostatní výdaje.
5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že smlouva byla podepsána žalovanou a právní předchůdkyní, ve smlouvě se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč na bankovní účet žalované č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] a žalovaná se je zavázala do 27. 7. 2024 vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 779,70 Kč a úrokem ve výši 36 % ročně pevným po celou dobu splácení, jenž byl ve smlouvě vyčíslen na částku 266,30 Kč.
6. Potvrzením o provedené platbě bylo prokázáno, že dne [datum] byla právní předchůdkyní odeslána částka 9 000 Kč na účet č. [č. účtu] s poznámkou „[Anonymizováno] půjčka ze dne [datum] “.
7. Zprávou [právnická osoba], a informací o vlastnictví účtu bylo prokázáno, že účet č. [hodnota] je ve vlastnictví žalované a dne [datum] na daný účet byla připsána platba ve výši 9 000 Kč od právní předchůdkyně s poznámkou „[Anonymizováno] půjčka ze dne [datum] “.
8. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem postupovaných pohledávek bylo prokázáno, že smlouva je podepsána právní předchůdkyní jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, obsahem smlouvy je ujednání, že postupitel postupuje na postupníka pohledávky uvedené v seznamu pohledávek.
9. Seznamem pohledávek bylo prokázáno, že je v něm uvedena pohledávka vůči žalované pod č. smlouvy [hodnota].
10. Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně oznámila žalované postoupení žalované pohledávky na žalobkyni a žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do tří dnů od doručení výzvy. Dokumenty byly předány k poštovní přepravě dne [datum].
11. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně podepsala se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit do 27. 7. 2024 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 779,70 Kč a úrokem ve výši 266,30 Kč. Částka byla poskytnuta na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Žalovaná ničeho neuhradila. Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, předmětem které bylo postoupení pohledávek uvedených v seznamu pohledávek na žalobkyni, mimo jiné pohledávky za žalovanou. Právní předchůdkyně oznámila žalované postoupení pohledávky přípisem ze dne [datum], žalobkyně výzvou z téhož dne vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, kdy obě listiny byly předány k poštovní přepravě dne [datum].
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
19. Soud dospěl k následujícímu posouzení. Mezi právní předchůdkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel, právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatel. Soud však dospěl k závěru, že právní předchůdkyně řádně neověřila úvěruschopnost žalované, když se spokojila pouze s tvrzenými příjmy a výdaji žalované a tyto nijak neověřovala, rovněž její tvrzení o lustraci žalované ve veřejných rejstřících zůstalo pouze v rovině tvrzení, žádnými důkazy je žalobkyně neprokázala. Žalobkyni nemohlo být v tomto směru poskytnuto příslušné poučení, neboť se jednání ve věci neúčastnila. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že právní předchůdkyně neověřila úvěruschopnost žalované řádně (vizte nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, došlo ve smyslu § 588 o. z. ke zjevnému porušení zákonných ustanovení chránících spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích – tyto nároky tak soud zamítl (výrok II.).
20. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalované částku 9 000 Kč a žalovaná z této částky ničeho nevrátila. Žalovaná se tak bezdůvodně obohatila o částku 9 000 Kč na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru smlouvou o postoupení pohledávek postoupena. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení uvedené částky (výrok I.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nebo rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle o. z. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří zanedbají svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v době rozhodování soudu tedy dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, proti ji určil soud. Jelikož žalovaná netvrdila v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl tak, že žalovaná je povinna dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci z tohoto rozsudku.
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 804 Kč, přičemž tato částka představuje 34,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,48 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,52 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o podání podaném na ustáleném vzoru opakovaně týmž žalobcem viz další řízení vedená před tímto soudem např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 046 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t.. O platebním místě k náhradě nákladů řízené soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř., o lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro uložení lhůty delší ani pro přivolení k plnění ve splátkách.