11 C 17/2025

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl podán k soudu dne 10. 9. 2024, ve znění jeho doplnění se žalobkyně domáhá zaplacení částky 10 597 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 8 488 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, z poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, z poplatků za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč (tj. 5 x poplatek ve výši 99 Kč), z poplatku za SMS servis ve výši 245 Kč (tj. 5 x poplatek ve výši 49 Kč), z účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč, ze smluvních pokut ve výši 540 Kč (tj. smluvní pokuta za prodlení ve výši 285 Kč účtovaná dne 23. 6. 2024 a ve výši 255 Kč účtovaná dne 26. 7. 2024). Příslušenství je pak představováno kapitalizovanými úroky z prodlení za dobu od 24. 8. 2024 do 10. 9. 2024 ve výši 66,63 Kč a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 597 Kč od 11. 9. 2024 do zaplacení. Dle žalobkyně žalovaná na poskytnutý úvěr ve výši 10 000 Kč uhradila celkem částku 4 514 Kč. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že provedla lustraci žalované v registrech NRKI, ISIR, SOLUS a CRIBIS s výsledkem, že nebyl nalezen žádný závazek žalované po splatnosti a nebyla zjištěna žádná její exekuce, v registru NRKI byla žalovaná pozitivně vyhodnocena, žalobkyně dále posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalované dle metodiky, kterou připojila k důkazu, kdy na straně žalované zohlednila její příjem ve výši [částka], splátky žalované jiným společnostem mimo žalobkyni ve výši 728,28 Kč, splátky žalobkyni ve výši 4 800 Kč a výdaje na bydlení ve výši 16 000 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání ve věci se bez omluvy nedostavila.

3. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je v obchodním rejstříku zapsána jako akciová společnost od [datum], předmětem jejího podnikání od [datum] je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

4. Metodikou posuzování úvěruschopnosti klienta bylo prokázáno, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti klienta standardně vychází z údajů o příjmech a výdajích klientů, lustruje je v různých registrech za účelem zjištění jejich platební morálky a majetkové situace, na základě toho dospívá k limitu nejvyšší měsíční splátky, tedy částce, kterou je dle zjištěných údajů klient schopen hradit a tuto částku porovnává s výší nově sjednávané splátky úvěru, systém žalobkyně pracuje automatizovaně na základě údajů uvedených klientem a údajů z registrů, ověřování příjmů a výdajů provádí žalobkyně pouze v některých případech, kdy je indikována pochybnost o schopnostech klienta splácet.

5. Kopií občanského průkazu bylo prokázáno, že jde o občanský průkaz žalované.

6. Výpisem z bankovního účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., bylo prokázáno, že se jedná o bankovní účet žalované a dne [datum] na něj byla připsána částka 10 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol].

7. Detaily účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., bylo prokázáno, že stav účtu činil 12 433,37 Kč, na účtu nebyly žádné blokace finančních prostředků, u [právnická osoba]., měla žalovaná dále úvěrový účet č. [č. účtu] s názvem [Anonymizováno] s limitem 20 000 Kč a stavební spoření č. [hodnota] se zůstatkem 49 424,34 Kč.

8. Potvrzením o provedení ověření bonity klienta bylo prokázáno, že při posuzování úvěruschopnosti žalované za účelem sjednání úvěru ve výši 10 000 Kč žalobkyně o žalované zjistila, že tato je zaměstnaná, nemá žádné děti, její příjem je [částka] měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti je [částka] měsíčně. Žalobkyně dále lustrovala žalovanou v registru ISIR a NRKI a zjistila, že žalovaná v registru ISIR není vedena, v registru NRKI pozitivně hodnocena. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že nemá žádné splátky vůči jiným společnostem.

9. Úvěrovou smlouvou a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že smlouva je datována [datum], podepsána žalobkyní a žalovanou podpisovým SMS kódem, žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované na její účet č. [č. účtu] částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit i s úroky a poplatky, a to poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatkem za doplňkovou službu [Anonymizováno] ve výši 199 Kč jednorázově, poplatkem za doplňkovou službu [Anonymizováno] ve výši 99 Kč měsíčně a poplatkem za [Anonymizováno] ve výši 990 Kč. Ve smlouvě je dále sjednáno, že nevrátí-li žalovaná úvěr v den jeho splatnosti, může ji žalobkyně naúčtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které ke dni uzavření smlouvy o úvěru činily 300 Kč, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná se zavázala žalobkyni celkem zaplatit částku 10 677 Kč do 19. 1. 2024. Variabilní symbol pro platby byl [var. symbol].

10. Opisem výpisu proplacení smlouvy a potvrzením o provedené platbě bylo prokázáno, že z účtu žalobkyně byla odeslána dne [datum] na účet č. [č. účtu] částka 10 000 Kč.

11. Výpisem čerpání úvěrů a splátek bylo prokázáno, že žalovaná na úvěr poskytnutý ve výši 10 000 Kč dle smlouvy podepsané dne [datum] uhradila celkem částku 4 514 Kč, a to dne 18. 1. 2024 částku 1 Kč, dne 18. 2. 2024 částku 1 Kč, dne 24. 3. 2024 částku 1 504 Kč, dne 24. 4. 2024 částku 1 504 Kč a dne 18. 7. 2024 částku 1 504 Kč.

12. Předžalobní výzvou ze dne 9. 8. 2024 a kopií z knihy odeslané pošty ze dne 12. 8.2024 bylo prokázáno, že dne 12. 8. 2024 odeslal právní zástupce žalobkyně žalované výzvu k zaplacení částky ve výši 10 597 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol].

13. Sazebníkem žalobkyně platným od 4. 1. 2019 bylo prokázáno, že smluvní pokuta za prodlení se zaplacením splátky činila 500 Kč, poplatek za službu [Anonymizováno] úvěru 199 Kč, poplatek za službu [Anonymizováno] 99 Kč a poplatek za [Anonymizováno] 99 Kč za každých půjčených 1 000 Kč, účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním činí minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně je akciovou společností zapsanou v obchodním rejstříku od [datum], od [datum] je předmětem její činnosti poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně má v rámci poskytování spotřebitelských úvěrů nastaven automatizovaný systém posuzování úvěruschopností zájemců o poskytnutí spotřebitelského úvěru, který vychází z údajů o příjmech a výdajích klientů a lustrací v různých registrech za účelem zjištění jejich platební morálky a majetkové situace, na základě toho dospívá k limitu nejvyšší měsíční splátky, tedy částce, kterou je dle zjištěných údajů klient schopen hradit, a tuto částku porovnává s výší nově sjednávané splátky úvěru. Ověřování příjmů a výdajů provádí žalobkyně pouze v některých případech, kdy je indikována pochybnost o schopnostech klienta splácet. Při posuzování úvěruschopnosti žalované za účelem sjednání úvěru ve výši 10 000 Kč žalobkyně vycházela z informací, že žalovaná je zaměstnána, nemá žádné děti, její příjem je [částka] měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti je [částka] měsíčně, splátky žalované jiným společnostem mimo žalobkyni činí 728,28 Kč a splátky žalobkyni pak 4 800 Kč. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že nehradí splátky jiným společnostem. Lustrací v registrech NRKI, ISIR, SOLUS a CRIBIS žalobkyně zjistila, že nebyl nalezen žádný závazek žalované po splatnosti a nebyla zjištěna žádná její exekuce, v registru NRKI byla žalovaná pozitivně hodnocena. Na základě uvedeného žalobkyně dospěla k závěru, že žalované je možno úvěr poskytnout, načež dne [datum] žalobkyně a žalovaná (žalovaná podpisovým SMS kódem) podepsaly úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčené peníze vrátit i s úroky, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatkem za doplňkovou službu [Anonymizováno] ve výši 199 Kč a poplatkem za doplňkovou službu [Anonymizováno] ve výši 99 Kč měsíčně, celkem částku 10 677 Kč do 19. 1. 2024. Variabilní symbol pro platby byl [var. symbol]. Ve smlouvě je dále sjednáno, že nevrátí-li žalovaná úvěr v den jeho splatnosti, může ji žalobkyně naúčtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které ke dni uzavření smlouvy o úvěru činily 300 Kč, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dne [datum] žalobkyně převedla na účet žalované č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., částku 10 000 Kč. Žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 4 514 Kč. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 12. 8. 2024.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 28. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Soud dospěl k následujícímu posouzení: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel, žalobkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka. Žalobkyně prokázala, že se věnovala procesu ověřování úvěruschopnosti žalované, tento proces však dle soudu není dostatečný. Žalobkyně nijak neověřila tvrzené příjmy a výdaje žalované, ačkoliv zjistila, že v rozporu s tvrzením žalované, že nemá žádné závazky mimo žalobkyni, takový závazek zjistila. Jakým způsobem dospěla žalobkyně k uvažovaným nákladům žalované na bydlení ve výši 16 000 Kč není zřejmé, ani tyto však žalobkyně nijak neověřovala či neporovnávala ze statickými údaji apod. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že žalobkyně neověřila úvěruschopnost žalované řádně (vizte nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, došlo ve smyslu § 588 o. z. ke zjevnému porušení zákonných ustanovení chránících spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích – tyto nároky proto soud zamítl.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč a žalovaná ji vrátila částku 4 514 Kč. Žalovaná se tak obohatila na základě absolutně neplatné smlouvy o rozdíl uvedených částek, tedy o částku 5 486 Kč. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení uvedené částky. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nebo rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle o. z. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří zanedbají svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v době rozhodování soudu tedy dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, proti ji určil soud. Jelikož žalovaná netvrdila v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl tak, že žalovaná je povinna dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci z tohoto rozsudku.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z porovnání přiznané částky a zamítnutých nároků je zřejmé, že převážně úspěšná byla žalovaná, podle poměru úspěchu a neúspěchu by měla tedy nárok na náhradu nákladů řízení žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal.

23. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro uložení lhůty delší ani pro přivolení k plnění ve splátkách.