Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 46 355 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 46 355 Kč od 26. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 2 055 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 22. 5. 2026 je zaplacení částky 46 355 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 46 355 Kč od 26. 3. 2026 do zaplacení z titulu náhrady nákladů na léčení pojištěnce žalobkyně [jméno FO], kterému žalovaný způsobil zranění.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Trestním příkazem Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo prokázáno, že žalovaný byl uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, kterých se dopustil tím, že dne [datum] v době od [časový údaj] do [časový údaj] hodin před vestibulem nádraží [právnická osoba] na [adresa], udeřil [jméno FO] rukou sevřenou v pěst do obličeje poté, co jmenovaný nejprve ve vestibulu nádraží na něj a jeho partnerku [jméno FO] upřeně hleděl, pak za nimi vyšel před vestibul nádraží a žalovaného bez předchozí provokace verbálně napadl a strčil do něj až zavrávoral. Všichni zúčastnění byli v té době pod vlivem alkoholu. Žalovaný následně rukou sevřenou v pěst udeřil ležícího [jméno FO] 3 x pěstí do obličeje, ačkoliv mu již od něj nehrozilo žádné nebezpečí. Uvedeným jednáním žalovaný způsobil [jméno FO] otřes mozku, tržnou ránu na temeni hlavy o velikosti 4 cm, dvě tržné rány dolního rtu o velikosti 2 cm, zlomeninu nosních kůstek a vnitřní strany očnice vpravo, tato zranění si vyžádala hospitalizaci v [právnická osoba] v době od [datum] do [datum] a hospitalizaci ve Fakultní nemocnici [adresa], oddělení ORL v době od [datum] do [datum], tedy zranění, které bylo spojeno s omezením v obvyklém způsobu životě po dobu delší než 7 dnů, charakterizovanou zejména intenzívní bolestivostí zasažených partií, problematickým dýcháním nosem, nutností využívat v rámci mastikace potravin zadních zubů a pracovní neschopností v době od [datum] do [datum]. Žalovaný byl trestním příkazem odsouzen za tyto přečiny k peněžitému trestu. Uvedený trestní příkaz nabyl právní moci dne [datum].
5. Vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení bylo prokázáno, že náklady na léčení úrazu [jméno FO] ze dne [datum] činily celkem 46 564,88 Kč, z níž byla vyúčtována částka 14 575,21 Kč na ambulantní péči, částka 17 294,88 Kč na hospitalizační péči, částka 14 295,62 Kč na dopravu a částka 189,17 Kč na léky na receptech, přičemž poskytovateli vyúčtovaných zdravotních služeb byla [právnická osoba], [právnická osoba]. a Fakultní nemocnice [adresa].
6. Výzvou žalobkyně ze dne 17. 2. 2026 bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě žalované částky ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy.
7. Doručenkou bylo prokázáno, že písemnost adresovaná žalovanému byla po předchozím marném pokusu o doručení uložena na poště dne 24. 2. 2026 a po uplynutí úložní doby byla vložena do domovní schránky žalovaného dne 10. 3. 2026.
8. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] v době od [časový údaj] do [časový údaj] hodin před vestibulem nádraží [právnická osoba] na [adresa], udeřil [jméno FO] rukou sevřenou v pěst do obličeje poté, co jmenovaný nejprve ve vestibulu nádraží na něj a jeho partnerku [jméno FO] upřeně hleděl, pak za nimi vyšel před vestibul nádraží a žalovaného bez předchozí provokace verbálně napadl a strčil do něj až zavrávoral. Všichni zúčastnění byli v té době pod vlivem alkoholu. Žalovaný následně rukou sevřenou v pěst udeřil ležícího [jméno FO] 3 x pěstí do obličeje, ačkoliv mu již od něj nehrozilo žádné nebezpečí. Uvedeným jednáním žalovaný způsobil [jméno FO] otřes mozku, tržnou ránu na temeni hlavy o velikosti 4 cm, dvě tržné rány dolního rtu o velikosti 2 cm, zlomeninu nosních kůstek a vnitřní strany očnice vpravo, tato zranění si vyžádala hospitalizaci v [právnická osoba] v době od [datum] do [datum] a hospitalizaci ve Fakultní nemocnici [adresa], oddělení ORL v době od [datum] do [datum]. Trestním příkazem Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum], č.j. [spisová značka], jenž nabyl právní moci dne [datum], bylo popsané jednání žalovaného kvalifikováno jako přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, žalovaný byl uznán vinným spácháním těchto přečinů a byl za ně odsouzen k peněžitému trestu. V souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného popsaným shora byly poskytnuty [jméno FO] zdravotní služby [právnická osoba], Nemocnicí [adresa] a Fakultní nemocnicí [adresa], přičemž náklady na tyto služby poskytovatelé zdravotních služeb vyúčtovali žalobkyni jako zdravotní pojišťovně [jméno FO] a ta tyto náklady poskytovatelům uhradila, neboť § 40 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, žalobkyni přímo ukládá povinnost příslušným zdravotním zařízením uhradit poskytnutou zdravotní službu. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 17. 2. 2026 dodanou do dispozice žalovaného dne 24. 2. 2026 k úhradě nákladů na léčení [jméno FO] ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil.
9. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.
10. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., které je ve vztahu k ustanovením o. z. o náhradě škody speciální normou, zakládá zdravotní pojišťovně specifické právo požadovat náhradu škody od třetích osob za náklady vynaložené na péči hrazenou zdravotním pojištěním, které vznikly v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný svým zaviněným protiprávním jednáním způsobil náklady na léčení [jméno FO], které byly uhrazeny ze zdravotního pojištění žalobkyní. Soud proto shledal nárok žalobkyně na zaplacení částky 46 355 Kč jako oprávněný. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že počátek prodlení s plněním dluhu se neváže k okamžiku vzniku pohledávky, nýbrž není-li splatnost dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, platí podle § 1958 o. z., že splatnost nastává po uplynutí lhůty bez zbytečného odkladu poté, co ten, kdo je povinen plnit, byl o plnění oprávněnou osobou (věřitelem) požádán. V daném případě byl žalovaný vyzván k plnění výzvou žalobkyně doručenou nejpozději dne 24. 2. 2026 se stanovenou lhůtou k plnění v délce 15 dnů od doručení výzvy, což s ohledem na výši požadované částky je lhůtou dostačující. Lhůta k plnění 15 dnů tedy uplynula dnem 11. 3. 2026 a následujícím dnem se žalovaný dostal do prodlení s plněním. Ke dni 12. 3. 2026 činil úrok z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 11,50 % ročně. Žalobkyně tudíž požaduje úrok z prodlení ve správné výši ale až od pozdějšího data, což je pro žalovaného výhodnější. Soud tudíž přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení.
13. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení, která sestává z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 855 Kč a z paušální náhrady za 2 úkony právní služby ve výši 100 Kč za úkon dle vyhl. č. 254/2015 Sb. (výzva a návrh ve věci samé), neboť jde o spor , ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (viz řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Žalobkyně nebyla v řízení zastoupena zástupcem, proto ji náleží dle § 151 odst. 3 o. s. ř. náhrada hotových výdajů v paušální výši stanovené zvláštním právním předpisem dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Náklady řízení žalobkyně činí tedy 2 055 Kč a soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jejich náhradu.
14. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení jiné lhůty k plnění nebyly shledány žádné důvody.