3 C 179/2024

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 6 180,32 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, částky 3 764,14 Kč jako nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru, částky 556,71 Kč jako nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru, částky 1 113,34 Kč jako nesplaceného inkasního poplatku, částky 2 651,36 Kč jako smluvní pokuty za prodlení s placením (a to jako smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 6 180,32 Kč za dobu od 29. 8. 2022 do 1. 11. 2023), a dále příslušenství sestávající z nesplaceného kapitalizovaného úroku za řádnou dobu splácení ve výši 356,48 Kč, smluvního úroku ve výši 1 816 Kč (jako úroku 25 % ročně z částky 6 180,32 Kč za dobu od 29. 8. 2022 do 1. 11. 2023), zákonného úroku z prodlení ve výši 1 089,60 Kč (jako zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 180,32 Kč za dobu od 29. 8. 2022 do 1. 11. 2023) a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 180,32 Kč za dobu od 7. 12. 2023 do zaplacení, to vše požaduje žalobce z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota], kterou dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba]., sídlem [adresa], IČ [IČO], (dála jako „právní předchůdkyně“), přičemž uvedené pohledávky s příslušenstvím právní předchůdkyně postoupila žalobci smlouvou ze dne [datum]. Na základě uvedené smlouvy o úvěru měla právní předchůdkyně poskytnout žalovanému částku 24 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit ve splátkách spolu s ujednanými úroky a poplatky, řádné placení pak bylo utvrzeno i uplatněnou smluvní pokutou. Žalovaný na smlouvu uhradil 42 209,01 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, soud tak rozhodoval v jeho nepřítomnosti.

3. Základními informacemi ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně je od [datum] držitelem oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, oprávnění je jí uděleno do [datum].

4. Žádostí o úvěr bylo prokázáno, že dne [datum] žalovaný požádal právní předchůdkyni o úvěr ve výši 30 000 Kč a sdělil jí, že je [Anonymizováno], pobírá měsíčně [částka], jiné příjmy neuvedl, své výdaje pak vyčíslil na 1 000 Kč za bydlení a energie, 1 000 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady, 680 Kč srážek ze mzdy a 1 992 Kč splátek půjček, celkem tedy na 4 672 Kč měsíčně, dále uvedl, že bydlí v družstevním bydlení, je [Anonymizováno], nevyživuje děti a současně uvedl, že jsou proti němu vedeny exekuce v celkové výši do 10 000 Kč.

5. Čestným prohlášením ze dne [datum] bylo prokázáno, že toho dne žalovaný právní předchůdkyni sdělil, že žije v domácnosti sám.

6. Ústřižky výplatních dokladů bylo prokázáno, že dne [datum] za období od 18. 11. 2020 do 17. 12. 2020 žalovaný obdržel [částka] a dne [datum] za období od 18. 12. 2020 do 17. 1. 2021 obdržel [částka], tyto údaje právní předchůdkyně od žalovaného opatřila.

7. Smlouvou o úvěru č. [hodnota] bylo prokázáno, že dne [datum] právní předchůdkyně a žalovaný podepsali dohodu, ve které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 24 000 Kč, žalovaný podpisem smlouvy potvrdil prohlášení o tom, že při podpisu smlouvy převzal peníze v hotovosti, žalovaný se pak zavázal poskytnuté peníze vrátit spolu s úrokem ve výši 5 595 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 17 040 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 508 Kč a inkasním poplatkem ve výši 5 040 Kč, žalovaný tak měl uhradit celkem 54 180 Kč ve dvaceti měsíčních plátkách po 2 709 Kč s první splátkou splatnou do měsíce od podpisu smlouvy.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že dne [datum] právní předchůdkyně jako postupitel a dne [datum] žalobce jako postupník podepsali dohodu, ve které se právní předchůdkyně zavázala postoupit žalobci pohledávky za svými dlužníky za ujednanou cenu s tím, že pohledávky budou vymezeny vždy v Seznamu pohledávek, který je přílohou smlouvy, pohledávky jsou postupovány k datu uzavření smlouvy pod podmínkou úhrady kupní ceny pohledávek. V seznamu pohledávek a příloze je uvedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. [hodnota] v celkové výši 11 970, 99 Kč.

9. Potvrzením o úhradě bylo prokázáno, že dne [datum] žalobce zaplatil právní předchůdkyni cenu za postoupení pohledávek dle smlouvy ze dne [datum].

10. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím lístkem bylo prokázáno, že oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] na žalobce zaslala právní předchůdkyně žalovanému dne 3. 1. 2024.

11. Předžalobní výzvou ze dne 9. 4. 2024 s podacím lístkem bylo prokázáno, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení předmětu tohoto řízení a upozornil jej na možnost zahájení soudního řízení, výzva byla odeslána dne 10. 4. 2024.

12. Soud neučinil žádná skutková zjištění ze Standartní informace o spotřebitelském úvěru, výpisu z OR a výpisu úkonů mimosoudního vymáhání, z těchto důkazů neměly plynou pro věc žádné rozhodné skutečnosti. Nesplnění informační povinnosti nebylo namítáno, stejně tak ani neexistence žalobce, žalobce nepožadoval úhradu nákladů mimosoudního vymáhání.

13. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně je od [datum] držitelem oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, oprávnění je jí uděleno do [datum] a trvalo tedy i k datu [datum]. Dne [datum] žalovaný požádal právní předchůdkyni o poskytnutí zápůjčky a ta od něj zjistila, že žalovaný je [Anonymizováno], bydlí v družstevním bydlení, je [Anonymizováno] ale v domácnosti žije sám, nevyživuje děti a současně uvedl, že jsou proti němu vedeny exekuce v celkové výši do 10 000 Kč, dále žalovaný právní předchůdkyni uvedl, že má příjem [částka], přičemž k tomu doložil výplatní ústřižky ze kterých však plyne pouze příjem [částka], žalovaný uvedl právní předchůdkyni i své výdaje tak, že tyto činí 1 000 Kč za bydlení a energie, 1 000 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady, 680 Kč srážek ze mzdy a 1 992 Kč splátek půjček, celkem 4 672 Kč, tyto údaje právní předchůdkyně nijak neověřila. Dne [datum] právní předchůdkyně a žalovaný podepsali dohodu dle které právní předchůdkyně poskytla při podpisu dohody žalovanému částku 24 000 Kč, žalovaný se pak zavázal poskytnuté peníze vrátit spolu s úrokem ve výši 5 595 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 17 040 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2508 Kč a inkasním poplatkem ve výši 5 040 Kč, žalovaný tak měl uhradit celkem 54 180 Kč ve dvaceti měsíčních plátkách po 2709 Kč s první splátkou splatnou do měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný na smlouvu uhradil 42 209,01 Kč. Dne [datum] právní předchůdkyně jako postupitel a dne [datum] žalobce jako postupník podepsali dohodu, ve které se právní předchůdkyně zavázala postoupit žalobci pohledávky za svými dlužníky za ujednanou cenu s tím, že pohledávky budou vymezeny vždy v Seznamu pohledávek, který je přílohou smlouvy, pohledávky jsou postupovány k datu uzavření smlouvy pod podmínkou úhrady kupní ceny pohledávek, ta byla uhrazena [datum]. V seznamu pohledávek a příloze je uvedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. [hodnota] v celkové výši 11 970,99 Kč. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne 3. 1. 2023, předžalobní výzva mu byla odeslána dne 10. 4. 2024.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od 24. 4. 2020 -31. 12. 2020, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

23. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky podle § 2390 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka, jednak se jedná o právnickou osobu, také je držitelem oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů. Právní předchůdkyně podle soudu zcela rezignovala na ověření výdajů žalovaného, spokojila se s jeho prohlášením, zcela neodpovídajícím nákladům na živobytí i bydlení (např. zdaleka nedosahujících ani životního minima či alespoň existenčního minima či normativních nákladů na bydlení), nijak se nezabývala zejména ověřením nákladů na bydlení, které představují zpravidla stálou a významnou položku rodinného rozpočtu, nadto měl žalovaný exekuce (sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]) a pokud tedy měl disponibilní příjem, bylo jeho povinností použít jej na úhradu dřívějších pohledávek, nikoliv vytvářet nové. Lze poukázat i na to, že došlo k rozporu mezi žalovaným uváděnou výší [Anonymizováno] a výší skutečně vyplácenou, byť rozdíl činil necelých 700 Kč, v zákaznické kartě je však uveden údaj chybný a je s ním uvažováno, to nesvědčí o zvláštní pečlivosti právní předchůdkyně, a naopak lze vzhledem ke všemu výše uvedenému konstatovat, že právní předchůdkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného zcela formálně, nedostatečně. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.“ Soud tedy uzavírá, že právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplněním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluvených poplatcích a smluvní pokutě.

24. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobce poskytla žalovanému částku 24 000 Kč a žalovaný uhradil na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy částku 42 209,01 Kč. Neexistující pohledávka pak nemohla být na žalobce postoupena dle § 1879 a § 1880 o. z. Žalovaný již zcela uhradil právní předchůdkyni mu vzniknuvší bezdůvodné obohacení (§ 2991 a 2993 o. z.), není tedy již čeho dalšího vracet. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Plně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal.