3 C 188/2024

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá zaplacení částky 22 000 Kč spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 31. 1. 2017 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky za dobu od 1. 4. 2018 do zaplacení, to vše z titulu Smlouvy o úvěru č. [hodnota], kterou uzavřela žalovaná dne [datum] se společností [právnická osoba]., IČ [IČO], (dále jako „právní předchůdkyně“), přičemž právní předchůdkyně postoupila žalovanou pohledávku společnosti [právnická osoba], IČ [IČO], (dále jako „přechodný věřitel“), na základě smlouvy ze dne [datum] a přechodný věřitel pohledávku postoupil žalobci dle smlouvy ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ač byla řádně předvolána, k nařízenému jednání se nedostavila.

3. Žádostí o úvěr bylo prokázáno, že dne [datum] žalovaná požádala právní předchůdkyni o úvěr ve výši 22 000 Kč a sdělila právní předchůdkyni, že je zaměstnána, bydlí v nájmu, je rozvedená, vyživuje dvě děti, její čistý měsíční příjem je [částka], pobírá rodičovský příspěvek či výživné ve výši [částka] a její celkové příjmy tak jsou [částka], její měsíční náklady na bydlení a energie jsou 5 500 Kč, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady jsou 3 600 Kč, další náklady nevyčíslila, celkem tak uvedla jako měsíční náklady 9 100 Kč a příjem použitelný pro placení úvěru vyčíslila na [částka].

4. Fotografií občanského a řidičského průkazu bylo prokázáno, že při žádosti o úvěr žalovaná předložila právní předchůdkyni své uvedené doklady.

5. Pracovní smlouvou bylo prokázáno, že žalovaná při žádosti o úvěr právní předchůdkyni předložila pracovní smlouvu ze dne [datum], ve které je uvedeno, že žalovaná a společnost [právnická osoba], sjednávají pracovní smlouvu s nástupem do práce žalované jako obsluhy výrobního zařízení ode dne [datum] na dobu do [datum].

6. Dodatkem k pracovní smlouvě bylo prokázáno, že žalovaná a [právnická osoba], dne [datum] podepsali uvedený dodatek kde ujednali, že pracovní smlouvu ze dne [datum] mění tak, že se pracovní poměr prodlužuje na dobu neurčitou.

7. Smlouvou o nájmu bylo prokázáno, že [datum] žalovaná a [jméno FO] podepsali dohodu kde ujednali, že [jméno FO] žalované přenechává za účelem bydlení bytovou jednotku na dobu určitou od [datum] do [datum] za nájemné ve výši 4 500 Kč měsíčně a dále úhradu za služby (elektřina, voda, topení) ve výši 2 000 Kč měsíčně.

8. Výplatní páskou za měsíc říjen 2016 bylo prokázáno, že čistá mzda žalované v říjnu 2016 byla [částka], k čemuž obdržela ještě daňový bonus [částka], z čehož [částka] čerpala jako mimořádnou zálohu na mzdu a vyplaceno jí bylo [částka]. Její čistý příjem tak byl [částka].

9. Výplatní páskou za měsíc listopad 2016 bylo prokázáno, že čistá mzda žalované v listopadu 2016 byla [částka], k čemuž obdržela ještě daňový bonus [částka], z čehož [částka] čerpala jako mimořádnou zálohu na mzdu a vyplaceno jí bylo [částka]. Její čistý příjem tak byl [částka].

10. Výplatní páskou za měsíc prosinec 2016 bylo prokázáno, že čistá mzda žalované v prosinci 2016 byla [částka], k čemuž obdržela ještě daňový bonus [částka], z čehož [částka] čerpala jako mimořádnou zálohu na mzdu a vyplaceno jí bylo [částka]. Její čistý příjem tak byl [částka].

11. Smlouvou o úvěru bylo prokázáno, že dne [datum] žalovaná a právní předchůdkyně podepsaly smlouvu č. [hodnota] dle které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované částku 22 000 Kč, žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že jí peníze byly při podpisu předány v hotovosti, a zavázala se je vrátit spolu se sjednaným úrokem a poplatky ve 14 měsíčních splátkách po 2 857 Kč.

12. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že dne [datum] právní předchůdkyně jako postupitel a přechodný věřitel jako postupník ujednali dohodu, na základě které se právní předchůdkyně zavázala postoupit přechodnému věřiteli veškeré pohledávky vyplývající ze smluv o úvěru uzavřených mezi právní předchůdkyní a jejími dlužníky, přičemž jsou vždy postupovány veškeré pohledávky z dané smlouvy, včetně příslušenství, pohledávky jsou pak vyjmenovány v příloze č. 1 smlouvy, přechodný věřitel se za postoupené pohledávky zavázal uhradit úplatu. V příloze ke smlouvě je uvedena smlouva uzavřená s žalovanou pod č. [hodnota] a žalovaná pohledávka.

13. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že dne [datum] přechodný věřitel jako postupitel a žalobce jako postupník ujednali dohodu, na základě které se přechodný věřitel zavázal postoupit žalobci veškeré pohledávky vyplývající ze smluv o úvěru uzavřených mezi právní předchůdkyní a jejími dlužníky které nabyl přechodný věřitel dle smlouvy ze dne [datum], pohledávky jsou pak vyjmenovány v příloze č. 1 smlouvy, žalobce se za postoupené pohledávky zavázal uhradit úplatu. V příloze ke smlouvě je uvedena smlouva uzavřená s žalovanou pod č. [hodnota] a žalovaná pohledávka.

14. Předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2020 s podacím lístkem bylo prokázáno, že touto výzvou, odeslanou dne 26. 2. 2020, zástupce přechodného věřitele informoval žalovaného o postoupení pohledávek plynoucích ze smlouvy č. [hodnota] na přechodného věřitele.

15. Předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2023 bylo prokázáno, že touto výzvou zástupce žalobce informoval žalovaného o postoupení pohledávek plynoucích ze smlouvy č. [hodnota] na žalobce.

16. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] žalovaná požádala právní předchůdkyni o úvěr ve výši 22 000 Kč a sdělila právní předchůdkyni, že je zaměstnána, bydlí v nájmu, je rozvedená, vyživuje dvě děti, její čistý měsíční příjem je [částka], pobírá rodičovský příspěvek či výživné ve výši [částka] a její celkové příjmy tak jsou [částka], její měsíční náklady na bydlení a energie jsou 5 500 Kč, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady jsou 3 600 Kč, další náklady nevyčíslila, celkem tak uvedla jako měsíční náklady 9 100 Kč. Právní předchůdkyně ověřila z pracovní smlouvy, že je žalovaná zaměstnána na dobu neurčitou, z výplatních pásek pak ověřila, že čistý měsíční příjem žalované je za měsíce říjen až prosinec průměrně [částka], což ale není v zákaznické kartě zaznamenáno a namísto toho právní předchůdkyně při sjednávání úvěru uvažovala s příjmem na mzdě ve výši [částka] (jak plyne z údaje o použitelném příjmu). Z výplatních pásek však na údaj o výši mzdy plyne také to, že žalovaná si nechávala převážnou část mzdy vyplácet zálohově (v říjnu a listopadu [částka], v prosinci dokonce [částka]). Z nájemní smlouvy pak právní předchůdkyně ověřila, že náklady na bydlení a energie žalované (nájemné a úhrady za služby) jsou 6 500 Kč, navzdory tomu je v zákaznické kartě uvažováno s náklady 5 500 Kč, příjem použitelný pro placení úvěru je uveden v kartě ve výši [částka]. Dne [datum] žalovaná a právní předchůdkyně podepsaly smlouvu č. [hodnota] na základě které při podpisu smlouvy právní předchůdkyně poskytla žalované částku 22 000 Kč, žalovaná se ji zavázala vrátit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 857 Kč spolu s poplatky a úrokem. Žalovaná neuhradila ničeho. Dne [datum] právní předchůdkyně jako postupitel a přechodný věřitel jako postupník ujednali dohodu, na základě které se právní předchůdkyně zavázala postoupit přechodnému věřiteli veškeré pohledávky vyplývající ze smluv o úvěru uzavřených mezi právní předchůdkyní a jejími dlužníky, přičemž jsou vždy postupovány veškeré pohledávky z dané smlouvy, včetně příslušenství, pohledávky jsou pak vyjmenovány v příloze č. 1 smlouvy, přechodný věřitel se za postoupené pohledávky zavázal uhradit úplatu. V příloze ke smlouvě je uvedena smlouva uzavřená s žalovanou pod č. [hodnota] a žalovaná pohledávka. Dne [datum] přechodný věřitel jako postupitel a žalobce jako postupník ujednali dohodu, na základě které se přechodný věřitel zavázal postoupit žalobci veškeré pohledávky vyplývající ze smluv o úvěru uzavřených mezi právní předchůdkyní a jejími dlužníky které nabyl přechodný věřitel dle smlouvy ze dne [datum], pohledávky jsou pak vyjmenovány v příloze č. 1 smlouvy, žalobce se za postoupené pohledávky zavázal uhradit úplatu. V příloze ke smlouvě je uvedena smlouva uzavřená s žalovanou pod č. [hodnota] a žalovaná pohledávka. Žalovaná byla vyzvána k placení dvěma předžalobními výzvami.

17. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od 1. 12. 2016 do 30. 6. 2017, (dále jen „z. s. ú.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Ten den totiž právní předchůdkyně poskytla žalované částku 22 000 Kč jako zápůjčku, kterou se žalovaná zavázala vrátit se sjednaným úrokem a poplatky. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel, právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjčky jako podnikatelka.

24. Žalobce tvrdil, že právní předchůdkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřila úvěruschopnost žalované, zde je však třeba podotknout, že právní předchůdkyně rezignovala na ověření údaje o poskytovaném výživném či rodičovském příspěvku, vyšla ze mzdy ve výši, která neodpovídala té skutečně zjištěné a zejména zanedbala, že žalovaná si zjevně mzdu nechává vyplácet v zálohách, tedy ji zřejmě rychle spotřebovává, a vyplácena je jí ve výplatním termínu jen minimální částka, nadto se právní předchůdkyně spokojila s nesprávně uvedenou výší nákladů na bydlení a energie, které žalovaná o 1 000 Kč podcenila a zejména se právní předchůdkyně spokojila se zcela absurdním údajem o tom, že náklady žalované a jejich dvou dětí na dopravu, jídlo a osobní náklady jsou 3 600 Kč měsíčně. Použitelný příjem ve výši [částka] se tak jeví jako zcela nesmyslný údaj, konečně žalovaná nebyla schopna uhradit jedinou splátku. K jednání se však žalobce nedostavil a připravil se tak o beneficium poučení soudem o této okolnosti.

25. Soud tedy uzavírá, že právní předchůdkyně neověřila řádně úvěruschopnost žalované a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu, když zanedbání povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele vede k uzavření smlouvy v rozporu se zákonem (porušení § 87 z. s. ú.), jedná se o porušení v neprospěch slabší strany (spotřebitele, jako laika a ekonomicky a zpravidla i odborně slabšího subjektu) a dané jednání zjevně narušuje veřejný pořádek, když poskytování úvěrům potenciálně neúvěruschopným osobám vede k sociálně nežádoucím jevům a poškozuje nejen dlužníka samotného ale společnost jako celek. Nadto soud upozorňuje, že dle rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR Finance ze dne 5. 3. 2020 jsou soudy povinny zkoumat posouzení úvěruschopnosti ze zákona a jedná se o neplatnost absolutní a vnitrostátní právní úprava tomuto bránící je rozporná s komunitním právem. Na to konečně reagoval i český zákonodárce novelou z. s. ú. účinnou od 29. 5. 2022,[Anonymizováno] kterou výslovně zanesl do z. s. ú. absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru pro případy, kdy není řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele. Soud tak vykládal § 87 odst. 1 z. s. ú. ve znění do 28. 5. 2022 v tomto světle a vzal smlouvu za absolutně neplatnou. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích a smluvních pokutách.

26. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalované částku ve výši 22 000 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena přes přechodného věřitele na žalobce (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu částky 22 000 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobce, původně právní předchůdkyně.

27. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení jistiny ve výši 22 000 Kč a v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaná netvrdila v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud tak, že žalovaná je povinna dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z porovnání přiznané částky a zamítnutých nároků (zamítaný úrok vyčíslený ke dni vyhlášení rozsudku činí 26 879 Kč a zamítaný zákonný úrok z prodlení činí 13 054 Kč) je zřejmé, že převážně úspěšná byla žalovaná, podle poměru úspěchu a neúspěchu by měla tedy nárok na náhradu nákladů řízení žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal.