Výrok
I. Zletilá [Jméno osvojence], narozená [Datum narození osvojence], dítě matky [jméno FO], rozené [jméno FO], narozené [datum] a otce [jméno FO], narozeného [datum], je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem osvojitele [jméno FO], narozeného [Datum narození osvojitele].
II. Osvojitel [Jméno osvojitele], narozený [datum], bude uveden v matrice jako rodič osvojence [Jméno osvojence], narozené [Datum narození osvojence].
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Navrhovatel [Jméno osvojitele], nar. [Datum narození osvojitele] (dále jen navrhovatel) se podaným návrhem domáhal osvojení zletilé [Jméno osvojence], rozené [jméno FO], nar. [datum narození] dle ustanovení § 847 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o. z.). V návrhu uvedl, že navrhovatel má k osvojované osobě vztah, který odpovídá vztahu rodiče a dítěte. Osvojovanou osobu zná od jejího dětství a podílel se na její výchově i péči o ni. Mezi nimi vznikl hluboký citový vztah, který odpovídá vztahu mezi otcem a dcerou. Oba účastníci osvojení si přejí, aby byl jejich vztah právně stvrzen prostřednictvím osvojení. Osvojovaná je vdaná, její manželský stav nemá vliv na navrhované osvojení.
2. Zletilá [Jméno osvojence] v písemném návrhu navrhovatele ze dne 21. 1. 2026 navrhla, aby soud rozhodl o osvojení zletilé osoby podle § 847 a násl. o. z.
3. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:
4. Z oddacího listu č. l. 6 spisu bylo zjištěno, že [Jméno osvojitele], nar. [Datum narození osvojitele] a [jméno FO], nar. [datum] uzavřeli dne [datum] manželství v [adresa], část [adresa].
5. Z rodného listu na č. l. 5 spisu bylo zjištěno, že [jméno FO] se narodila dne [datum narození] v [obec]. Jako otec je uveden [jméno FO], narozený dne [datum]. Jako matka je uvedena [jméno FO], narozená dne [datum].
6. Z rodného listu na č. l. 7 spisu bylo zjištěno, že [Jméno osvojitele] se narodil [Datum narození osvojitele], narozený dne [datum]. Jako matka je uvedena [jméno FO], rozená [rodné přijmení], narozená dne [datum].
7. Z výslechu [jméno FO] na č. l. 48 spisu bylo zjištěno, že s podaným návrhem na osvojení [jméno FO] souhlasí.
8. Z vyjádření [jméno FO], rozené [jméno FO] na č. l. 17 spisu bylo zjištěno, že s podaným návrhem osvojení plně souhlasí. S osvojitelem jsou manželé od roku 2007. Osvojitel se o její dceru fakticky stará a podílí se na jejím životě jako otec již od jejich 3 let. Mezi dcerou a manželem existuje hluboké citové pouto, vzájemná úcta a důvěra. Fakticky spolu žijí jako jedna rodina v rámci společné domácnosti. Považuje za správné a v zájmu všech stran, aby byl tento dlouholetý faktický stav potvrzen i po stránce právní.
9. Ze souhlasu na č. l. 21 spisu [jméno FO], nar. [datum] bylo zjištěno, že jakožto manžel [Jméno osvojence], nar. [Datum narození osvojence], uděluje souhlas s jejím osvojením panem [jméno FO], nar. [Datum narození osvojitele]. S tímto osvojením plně souhlasí a nemá proti němu žádné námitky.
10. Z účastnického výslechu navrhovatele na č. l. 48 spisu bylo zjištěno, že je ženatý, má dva syny [jméno FO], kterému je [rok] let a [jméno FO], kterému je [rok] let. Syny s návrhem na osvojení seznámil, berou [jméno FO] jako svoji sestru a souhlasí s podaným návrhem. Důvodem osvojení je to, že k osvojované osobě má vztah, který odpovídá vztahu rodiče a dítěte. S osvojovanou žil ve společné domácnosti od jejich tří let. Bydleli v [obec]. Ve společné domácnosti s nimi bydleli také jeho synové [jméno FO] a [jméno FO]. Dcera [jméno FO] se ze společné domácnosti odstěhovala někdy před 3-4 lety do [obec].
11. Z účastnického výslechu zletilé [Jméno osvojence] na č. l. 48 spisu bylo zjištěno, že je vdaná. Má dceru [jméno FO], která má [rok] roky. Žije ve společné domácnosti s manželem [jméno FO], který souhlasí s osvojením. Bydlí ve společné domácnosti s manželem a dcerou [jméno FO] ve [obec]. Souhlasí s tím, že s osvojitelem žila ve společné domácnosti od svých tří let až do svých dvaceti let, kdy se odstěhovala do [obec]. Důvodem osvojení je skutečnost, že chce, aby jejich vztah, který vnímá jako vztah otce a dcery, byl právně uznán. Kdy se stýkala se svým biologickým otcem [jméno FO] si již nevzpomíná, je to hrozně dávno. Nejsou vůbec v žádném kontaktu.
12. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: [jméno FO] se narodila dne [datum narození] v [obec]. Jako otec je v rodném listu uveden [jméno FO], narozený dne [datum]. Jako matka je v rodném listu uvedena [jméno FO], narozená dne [datum]. Navrhovatel [Jméno osvojitele], nar. [Datum narození osvojitele] a [jméno FO], nar. [datum] uzavřeli dne [datum] manželství v [adresa], část [adresa]. Pokrevní otec [jméno FO] byl s návrhem na osvojení seznámen a vyslovil s podaným návrhem souhlas. Pokrevní matka [jméno FO], rozená [jméno FO] byla s návrhem na osvojení seznámena a vyjádřila s podaným návrhem písemný souhlas. Manžel [jméno FO] [jméno FO] byl s návrhem na osvojení seznámen a vyjádřil s podaným návrhem písemný souhlas. Navrhovatel je ženatý s pokrevní matkou [jméno FO], rozenou [jméno FO]. Má dva syny [jméno FO], kterému je [rok] let a [jméno FO], kterému je [rok] let. Syny s návrhem na osvojení seznámil, berou [jméno FO] jako svoji sestru a souhlasí s podaným návrhem. Důvodem osvojení je to, že k osvojované osobě má vztah, který odpovídá vztahu rodiče a dítěte. S osvojovanou žil ve společné domácnosti od jejich tří let. Bydleli v [obec]. Ve společné domácnosti s nimi bydleli také jeho synové [jméno FO] a [jméno FO]. Dcera [jméno FO] se ze společné domácnosti odstěhovala někdy před 3-4 lety do [obec]. Osvojovaná [Jméno osvojence] je vdaná. Má dceru [jméno FO], která má [rok] roky. Žije ve společné domácnosti s manželem [jméno FO], který souhlasí s jejím osvojením. Bydlí ve společné domácnosti s manželem a dcerou [jméno FO] ve [obec]. Souhlasí s tím, že s osvojitelem žila ve společné domácnosti od svých tří let až do svých dvaceti let, kdy se odstěhovala do [obec]. Důvodem osvojení je skutečnost, že chce, aby jejich vztah, který vnímá jako vztah otce a dcery, byl právně uznán. Kdy se stýkala se svým biologickým otcem [jméno FO] si již nevzpomíná, je to hrozně dávno. Nejsou vůbec v žádném kontaktu.
13. Ze zjištěného skutkového stavu učinil soud tyto právní závěry:
14. Podle ustanovení § 846 o.z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.
15. Podle ustanovení § 847 odst. 1 o.z.
16. Zletilého lze osvojit, jestližea) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem,b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý,c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebod) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.
17. Podle ustanovení § 847 odst. 2 o.z. zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.
18. Podle ustanovení § 847 odst. 3 o.z. ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.
19. Navrhovatel [Jméno osvojitele], nar. [Datum narození osvojitele], se podaným návrhem domáhá osvojení zletilé [Jméno osvojence], nar. [Datum narození osvojence] dle ustanovení § 847 o. z., což je osvojení, které je obdobou osvojením nezletilého. Zákonným důvodem osvojení je ustanovení § 847 odst. 1 písm. c) o. z., když osvojitel [Jméno osvojitele] pečoval o osvojovanou [Jméno osvojence] jako o vlastní dítě v době její nezletilosti, a to od jejich tří let. Osvojitel i osvojovaná s osvojením souhlasí, mají velmi blízký vztah a tento vztah je obdobný vztahu otce s dcerou. Osvojitel je ženatý s pokrevní matkou [jméno FO], která s osvojením vyjádřila souhlas písemně. Osvojovaná je vdaná s [jméno FO], se kterým žije ve společné domácnosti ve [obec] spolu s nezletilou dcerou [jméno FO]. [jméno FO] vyjádřil s návrhem na osvojení písemný souhlas. Pokrevní otec [jméno FO] byl s návrhem na osvojení seznámen a vyslovil s podaným návrhem souhlas. Soudem byl také shledán soulad s dobrými mravy, když mezi osvojitelem a osvojovanou je dostatečný věkový rozdíl podobný jako mezi rodičem a dítětem. Lze tak uzavřít, že byly splněny všechny podmínky stanovené ustanoveními § 846 a § 847 o. z., proto soud návrhu v celém rozsahu vyhověl (výroky I.-II.).
20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Navrhovatel byl ve věci zcela úspěšný, avšak náhradu nákladů řízení nepožadoval, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).