Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 44.662 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 44.662 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 3.700,80 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3.537,70 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44.662 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do úroku ve výši 3,9 % ročně z částky 44.662 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 7.367 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 44.662 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil v žalobě, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba]. (dále jen ,,[právnická osoba] “) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o účtu č. [hodnota], na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále [právnická osoba] se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě, které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního zůstatku běžného účtu. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. Limit kontokorentního úvěru byl sjednán do limitu 40.000 Kč. Žalovaný byl zároveň povinen platit [právnická osoba] roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení [právnická osoba] (ke dni vzniku debetního zůstatku činila výše úrokové sazby 18,90 % ročně) a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu v souladu s platným sazebníkem [právnická osoba], jež byly v souladu se smlouvou o úvěru započítávány do výše kontokorentu. Žalovaným nebyl vyrovnán tzv. nepovolený debetní zůstatek, a proto [právnická osoba] převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne [datum] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky. Pohledávka za žalovaným byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem 51.900,50 Kč, z toho jistina ve výši 44.662 Kč, úrok z úvěru ve výši 3.700,80 Kč a úrok z prodlení ve výši 3.537,70 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 22. 2. 2023. Žalovaný byl vyzván žalobcem k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání u soudu se nezúčastnil a bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o vedení osobního účtu číslo [č. účtu]. [právnická osoba] a žalovaný dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru ve výši až 5.000 Kč na účtu č. [č. účtu]. Strany dohodly úrokovou sazbu ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný byl povinen splatit poskytnutý úvěr nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začal úvěr využívat. Dne [datum] požádal žalovaný o navýšení kontokorentního limitu úvěrové smlouvy. [právnická osoba] řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného (zjištěno z posouzení úvěruschopnosti klienta na č.l. 23, z výpisu z osobního účtu číslo [č. účtu] na č.l. 24-44). Žalovaný pobíral mzdu od společností [právnická osoba] ve výši cca [částka]. [právnická osoba] výzvou ze dne 3. 8. 2022 vyzvala žalovaného k neprodlené úhradě pohledávky z nepovolených debetních zůstatků na účtu číslo [č. účtu]. Celková dlužná částka činila 45.445,27 Kč, z toho jistina 44.662 Kč, úroky a úroky z prodlení 783,27 Kč. [právnická osoba] jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky č. [hodnota] na žalobce s výší pohledávky ke dni postoupení 51.900,50 Kč. Žalobce vyzýval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 26. 4. 2023 k úhradě pohledávky, avšak bezvýsledně.
4. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:
5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru dále jen z.s.ú.) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle čl. II. bod 1. zákona č. 186/2020 Sb. dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Dle ustanovení § 122 odst. 4 z.s.ú. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.10. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o vedení osobního účtu číslo [č. účtu]. [právnická osoba] a žalovaný dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru ve výši až 5.000 Kč na účtu č. [č. účtu] dle ustanovení § 2395 o.z. Strany dohodly úrokovou sazbu ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný byl povinen splatit poskytnutý úvěr nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začal úvěr využívat. [právnická osoba] poskytovala opakovaně žalovanému finanční prostředky až do navýšeného úvěrového limitu 40.000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplatil. [právnická osoba] ke dni [datum] převedla pohledávku za žalovaným na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Dlužná jistina činila 44.662 Kč. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Žaloba je tak důvodná co do požadované jistiny ve výši 44.662 Kč. Žaloba je také důvodná co do smluveného úroku ve výši 18,9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 44.662 Kč, avšak pouze v období do 90 dnů prodlení spotřebitele od zesplatnění úvěru. Jedná se o kapitalizovaný úrok ve výši 3.700,80 Kč. V následujícím období má žalobce nárok na úrok pouze ve výši stanovené ustanovením § 122 odst. 4 z.s.ú. ve spojení s čl. II. přechodných ustanovení zákona č. 186/2020 Sb. (viz níže). Nevrácením dlužné jistiny se žalovaný ocitl v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje ustanovení § 1970 o.z. i právo žalobce požadovat po žalované úroky z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).11. Soud žalobu částečně zamítl co do úroku ve výši 3,9 % ročně z částky 44.662 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení. Soud zde přihlédl k čl. II. bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 186/2020 Sb. ve spojení s ustanovením § 122 odst. 4 z.s.ú., kdy u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Soud tak přiznal žalobci úrok ve smluvené výši 18,9 % ročně pouze po dobu 90 dnů od zesplatnění úvěru. V následujícím požadovaném období od 2. 2. 2023 do zaplacení má žalobce nárok pouze na úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny a ve zbylé části úroku 3,9 % (18,9 – 15) je na místě žalobu částečně zamítnout (výrok II.).12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci měli ve věci jen částečný úspěch. Větší úspěch ve věci měl žalobce (97 %), potom má žalobce nárok na 94 % účelně vynaložených nákladů. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 1.500 Kč za 3 úkony právní pomoci po 500 Kč (§ 14b odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), z odměny advokáta ve výši 2.900 Kč za 1 úkon právní pomoci po 2.900 Kč (§ 14b odst. 3, § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. – účast u jednání dne 25. 3. 2024), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů za 1 úkon právní pomoci po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 1.050 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1.787 Kč. Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci náhradu 94 % z částky 7.837 Kč (1.500 + 2.900 + 300 + 300 + 1.050 + 1.787), tj. celkem 7.367 Kč přiznal (výrok III.). Žalobce dále účtoval 1 úkon právní služby za vyjádření ve věci a 1 režijní paušál. Soud náhradu nákladů řízení za vyjádření žalobce ze dne 29. 12. 2023 nepřiznal, když toto vyjádření bylo žalobcem podáno na výzvu soudu, aby žalobce doplnil tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy. Vyjádření žalobce ze dne 29. 12. 2023 k doplnění tvrzení tak byla způsobena pouze neúplností žaloby a nelze tedy považovat toto vyjádření za účelný, a tudíž honorovatelný úkon.