Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 19 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 800 Kč od 7. 5. 2024 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 293,78 Kč a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 379 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou soudu dne 25. 11. 2024 se původní žalobce společnost [právnická osoba] (dále jako ,,původní žalobce“) domáhal po žalovaném zaplacení částky 22 948,20 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou uzavřel žalovaný dne [datum], platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru ze dne [datum], se společností [právnická osoba], [adresa], IČ [IČO], (dále jako „právní předchůdkyně“). Z titulu uvedené smlouvy původní žalobce požadoval zaplacení částky 19 800 Kč jako nesplacené jistiny, částky 4 416 Kč jako kapitalizovaného úroku, částky 3 201 Kč jako smluvní pokuty, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 293,78 Kč a to jako zákonného úroku z prodlení z částky 19 800 Kč za dobu od 26. 11. 2023 do 3. 5. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 800 Kč za dobu od 7. 5. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč. Uvedené nároky měly být postoupeny na původního žalobce právní předchůdkyní smlouvou o postoupení pohledávek ke dni [datum]. Podáním ze dne 19. 5. 2025 původní žalobce vzal žalobu zpět co do částky smluvní pokuty ve výši 3 148,20 Kč a co do částky kapitalizovaného úroku ve výši 4 516 Kč a uvedl, že nedisponuje doklady prokazujícími ověření úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní, soud v souladu s tímto zpětvzetím řízení částečně zastavil usnesením ze dne 20. 6. 2025, č. j. 3 C 72/2025-25, které nabylo právní moci dne 23. 7. 2025. Podáním ze dne 20. 10. 2025 původní žalobce sdělil, že pohledávka za žalovaným byla původním žalobcem postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba] (dále jako ,,nastupující žalobce“) se sídlem [jméno FO], zapsaná v [Anonymizováno] obchodním rejstříku pod číslem [hodnota].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil a bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytuje cizí prvek daný sídlem nastupujícího žalobce, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci a příslušnosti v projednávané věci. Za situace, kdy Česká republika i [Anonymizováno] republika jsou členy Evropské unie a řízení ve věci bylo zahájeno po 10. 1. 2015, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Podle čl. 18 odst. 2 citovaného nařízení u spotřebitelských smluv smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V dané věci jde o závazek ze spotřebitelské smlouvy, žalovaný jako spotřebitel má bydliště v České republice a tím je dána příslušnost tohoto soudu k projednání a rozhodnutí sporu.
4. Výpisem z účtu právní předchůdkyně bylo prokázáno, že dne [datum] žalovaný převedl částku ve výši 1 Kč ze svého účtu na účet právní předchůdkyně.
5. Smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo prokázáno, že uvedeného dne právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli v elektronické podobě smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě, které se právní předchůdkyně zavázala žalovanému zaslat na jeho účet částku 2 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s dohodnutým úrokem do 30 dnů, tj. celkem částku 2 490 Kč.
6. Dodatkem č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo prokázáno, že uvedeného dne právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli v elektronické podobě dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota], na základě, které strany ujednali změnu smlouvy uzavřené mezi nimi dne [datum] tak, že žalovanému bude poskytnuta částka celkem 20 000 Kč.
7. Výpisem z účtu právní předchůdkyně bylo prokázáno, že dne [datum] vyplatila na účet žalovaného částku 2 000 Kč.
8. Výpisem z účtu právní předchůdkyně bylo prokázáno, že dne [datum] vyplatila na účet žalovaného částku 3 000 Kč.
9. Výpisem z účtu právní předchůdkyně bylo prokázáno, že dne [datum] vyplatila na účet žalovaného částku 1 000 Kč.
10. Výpisem z účtu právní předchůdkyně bylo prokázáno, že dne [datum] vyplatila na účet žalovaného částku 1 000 Kč.
11. Výpisem z účtu právní předchůdkyně bylo prokázáno, že dne [datum] vyplatila na účet žalovaného částku 300 Kč.
12. Výpisem z účtu právní předchůdkyně bylo prokázáno, že dne [datum] vyplatila na účet žalovaného částku 5 700 Kč.
13. Výpisem z účtu právní předchůdkyně bylo prokázáno, že dne [datum] vyplatila na účet žalovaného částku 7 000 Kč.
14. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně jako postupitel a původní žalobce jako postupník podepsali dne [datum] dohodu, na základě, které se právní předchůdkyně zavázala uzavírat s původním žalobcem dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, které budou uzavřeny předáním datové pásky obsahující údaje o postupované pohledávce původnímu žalobci, původní žalobce se zavázal za takto postoupené pohledávky zaplatit kupní cenu. Postoupení pohledávky mělo nabýt účinnosti vždy k datu zaplacení ceny postoupení. Smluvní strany dohodly, že v případě dílčích smluv o postoupení pohledávky vždy po jejím uzavření vystaví potvrzení o tom, které pohledávky za dlužníky právní předchůdkyně byly účinně postoupeny žalobci s uvedením čísla smlouvy, údajů o dlužníkovi a výši pohledávky.
15. Společným prohlášením smluvních stran bylo prokázáno, že právní předchůdkyně a původní žalobce společně podepsali prohlášení, kterým potvrdili postoupení pohledávky za žalovaným z titulu smlouvy č. [hodnota] ve výši 27 517 Kč z právní předchůdkyně na původního žalobce dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].
16. Potvrzením o provedení transakce bylo prokázáno, že původní žalobce uhradil právní předchůdkyni cenu za úhradu portfolia pohledávek [hodnota] dle dílčí smlouvy ze dne [datum].
17. Předžalobní výzvou s podacím lístkem bylo prokázáno, že zástupce původního žalobce zaslal žalovanému dne 21. 10. 2024 výzvu ze dne 17. 10. 2024 ve které ho vyzval k úhradě dluhu ze smlouvy č. [hodnota].
18. Smlouvou o postoupení pohledávek na č.l. 40-54 spisu a přílohou č. 1 na č.l. 39 spisu bylo prokázáno, že původní žalobce jako postupitel uzavřel dne [datum] s nastupujícím žalobcem [právnická osoba] jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou původní žalobce postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy č. [hodnota] ve výši 35 470,58 Kč na nastupujícího žalobce ke dni [datum].
19. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] žalovaný převedl částku ve výši 1 Kč ze svého účtu na účet právní předchůdkyně. Dne [datum] právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli v elektronické podobě smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě, které se právní předchůdkyně zavázala žalovanému zaslat na jeho účet částku 2 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s dohodnutým úrokem do 30 dnů, tj. celkem částku 2 490 Kč. Dne [datum] právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli v elektronické podobě dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota], na základě, které strany ujednali změnu smlouvy uzavřené mezi nimi dne [datum] tak, že žalovanému bude poskytnuta částka celkem 20 000 Kč. Právní předchůdkyně pak žalovanému vícero platbami v období od [datum] do [datum] vyplatila na účet celkem částku 20 000 Kč. Právní předchůdkyně jako postupitel a původní žalobce jako postupník podepsali dne [datum] dohodu, na základě, které se právní předchůdkyně zavázala uzavírat s původním žalobcem dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, které budou uzavřeny předáním datové pásky obsahující údaje o postupované pohledávce původnímu žalobci, původní žalobce se zavázal za takto postoupené pohledávky zaplatit kupní cenu. Postoupení pohledávky mělo nabýt účinnosti vždy k datu zaplacení ceny postoupení. Smluvní strany dohodly, že v případě dílčích smluv o postoupení pohledávky vždy po jejím uzavření vystaví potvrzení o tom, které pohledávky za dlužníky právní předchůdkyně byly účinně postoupeny žalobci s uvedením čísla smlouvy, údajů o dlužníkovi a výši pohledávky. Právní předchůdkyně a původní žalobce společně podepsali prohlášení, kterým potvrdili postoupení pohledávky za žalovaným z titulu smlouvy č. [hodnota] ve výši 27 517 Kč z právní předchůdkyně na původního žalobce dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Původní žalobce uhradil právní předchůdkyni cenu za úhradu portfolia pohledávek [hodnota] dle dílčí smlouvy ze dne [datum]. Zástupce původního žalobce zaslal žalovanému dne 21. 10. 2024 výzvu ze dne 17. 10. 2024 ve které ho vyzval k úhradě dluhu ze smlouvy č. [hodnota]. Původní žalobce jako postupitel uzavřel dne [datum] s nastupujícím žalobcem [právnická osoba] jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou původní žalobce postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy č. [hodnota] ve výši 35 470,58 Kč na nastupujícího žalobce ke dni [datum].
20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
23. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
26. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli v elektronické podobě dne [datum], resp. [datum], smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Následně právní předchůdkyně poskytla žalovanému v období od [datum] do [datum] vícero platbami celkem částku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavírání smlouvy vystupoval jako spotřebitel, právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka. Původní žalobce sice tvrdil, že právní předchůdkyně provedla ověření úvěruschopnosti žalované, nicméně uvedl, že nedisponuje žádnými důkazy prokazujícími ověření úvěruschopnosti žalovaného a ani tedy žádné nedoložil, a to ačkoliv poskytovatele spotřebitelského úvěru stíhá archivační povinnost dle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. Soud tedy uzavírá, že právní předchůdkyně neověřila úvěruschopnost žalovaného a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, je absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu (§ 87 z. s. ú., srov. rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR Finance ze dne 5. 3. 2020).
27. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému 20 000 Kč, původní žalobce z dlužné jistiny požadoval v žalobě uhradit pouze její část ve výši 19 800 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena nejprve na původního žalobce a následně na nastupujícího žalobce (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Ve smyslu § 87 z. s. ú. má nastupující žalobce právo na vrácení nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru v rozsahu částky 19 800 Kč.
28. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 19 800 Kč a v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení a nákladů na vymáhání pohledávky soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl, když dlužník nebyl v prodlení. Nebyl-li dlužník v prodlení, nemohou žalobci (právní předchůdkyni), vzniknout ani nároky na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť nelze věřiteli přiznat náklady na vymáhání nespatného nároku a sankcionovat tak dlužníka za neplacení závazku, aniž byl povinen plnit. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o.s.ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 379 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42 %; žalobce uspěl co do částky 19 800 Kč, žalovaný uspěl co do zastavené části řízení ve výši 7 664,20 Kč, a zamítnutého kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 293,78 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 800 Kč od 7. 5. 2024 do zaplacení vyčísleného k datu vyhlášení rozhodnutí na částku 5 234 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 918 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (podání žaloby, předžalobní výzva, převzetí věci) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a)a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. O platebním místě k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř., třídenní lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.