Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby byla žalovanému uložena dále povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení, se v této části zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou soudu dne 17. 1. 2025 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení, když a to z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, když mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], žalovaný ničeho neuhradil.
2. Tvrzení žalobce, že mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, a že žalovaný ničeho neuhradil, nebylo ze strany žalovaného nijak rozporováno.
3. Zprávami banky a potvrzením o platbě bylo prokázáno, že pod názvem Půjčka DLE SMLOUVY BILAGAKO OD [právnická osoba], S.R.O. byla dne 28. 12. 2022 provedena platba 20 000 Kč na účet žalovaného č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol].
4. Smlouvami o postoupení, oznámením o postoupení, seznamy postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena společností [právnická osoba] (původně [právnická osoba].cz, s.r.o.), IČ [IČO], sídlem [adresa] (společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa] a následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, oznámení o postoupení bylo žalovanému doručováno.
5. Předžalobní výzvou a podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván dne 7. 9. 2024 k zaplacení žalované částky.
6. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, pod názvem Půjčka DLE SMLOUVY BILAGAKO OD [právnická osoba], S.R.O. byla pak dne 28. 12. 2022 provedena platba 20 000 Kč na účet žalovaného č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena společností [právnická osoba] (původně [právnická osoba]), IČ [IČO], sídlem [adresa] (společnosti De [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa] a následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, oznámení o postoupení bylo žalovanému doručováno. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván dne 7. 9. 2024 k zaplacení žalované částky, ničeho neuhradil.
7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval tato ustanovení právních předpisů:
8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Soud dospěl k následujícímu posouzení: mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy a pod názvem Půjčka DLE SMLOUVY BILAGAKO OD [právnická osoba], S.R.O. byla dne 28. 12. 2022 provedena platba 20 000 Kč na účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalobce nijak netvrdil ani neprokázal, že jakkoliv ověřoval úvěruschopnosti žalovaného úvěr splácet. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce poskytl žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný z této částky nevrátil ničeho. Žalovaný se tak obohatil o částku 20 000 Kč, a ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení uvedené částky. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nebo rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle o. z. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří zanedbají svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v době rozhodování soudu tedy dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, proti ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci z tohoto rozsudku.
16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. , když žalobce byl úspěšný co do žalované jistiny ve výši 20 000 Kč, neúspěšný jen co do úroků z prodlení, soud tak přiznal žalobci právo na náhradu všech nákladů účelně vynaložených na uplatnění jeho práva. Náklady řízení byly soudem byly přiznány podle ust. § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč/úkon, tedy 3 x 300 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva), za 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 100 Kč/úkon dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy 3 x 100 Kč, dále 21 % DPH v částce 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem náklady řízení žalobce činí 2 252 Kč a soud uložil žalovanému zaplatit jejich náhradu dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.
17. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro uložení lhůty delší ani pro přivolení k plnění ve splátkách.