4 C 98/2025

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 6. 2. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 57 440,22 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] mezi žalobcem a žalovaným uzavřené dne 19. 3. 2024 distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz, na jejím základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 50 300 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. Žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobce posoudil jeho úvěruschopnost, když zjistil u žalovaného celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další, dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob, výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Žalobce shromáždil a zkontroloval informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl pak žalobce podle interní metodiky schválené ČNB, nejprve nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně Žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka, i z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 29 063 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobce doložil výpisem o posouzení úvěruschopnosti, dále provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR, dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti žalovaného, ten se sekundárně jednoznačně identifikoval prostřednictvím služby Kontomatik, zpřístupnil svůj bankovního účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Žalobce vyplatil žalovanému částku ve výši 25 132 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny 25 072,54 Kč, poplatku za vyplacení úvěru 471,12 Kč, smluvního úroku ve výši 29 311,37 Kč a poplatku za službu „Presto“: 1 367,46 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení nerozporoval, jednání dne 28. 8. 2025 bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení, žalobce se z neúčasti na jednání omluvil.

3. Úvěrovou smlouvou bylo prokázáno, že dne 19. 3. 2024 žalobce a žalovaný elektronicky podepsali listinu, ve které ujednali, že žalobce se zavazuje poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení s možností postupného čerpání do výše 50 300 Kč, který lze čerpat i opakovaně, RPSN bylo sjednáno ve výši 1 705,94 % ročně, datum splatnosti bylo sjednáno dne 10. 9. 2025, žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII smlouvy v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, první splátka byla splatná dne 18. 4. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 9. 9. 2025.

4. Výpisem z běžného účtu žalovaného bylo prokázáno, že za období od 2. 10. 2023 do 17. 3. 2024 byla provedena mimo jiné srážka platby kartou za GOPAY TIPSPORT.CZ celkem 35 x, www.ifortuna.cz 10 x, převod na žádost klienta FORTUNA GAME a.s. 5x.

5. Podacím lístkem a předžalobní výzvou bylo prokázáno, že dne 21. 1. 2025 zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy.

6. Transakcí vyplacených částek bylo prokázáno, že žalovanému byly vypláceny na bankovní účet č. [č. účtu] prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobce dne 2024-05-14 3 700 Kč, dne 2024-05-13 7 000 Kč, dne 2024-03-25 1 000 Kč, dne 2024-03-27 3 000 Kč, dne 2024-05-24 2 932 Kč, dne 2024-03-30 1 500 Kč, dne 2024-03-19 3 000 Kč, dne 2024-03-27 1 000 Kč, dne 2024-03-21 2 000 Kč.

7. Výzva k zaplacení bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného dne 23. 9. 2024 k zaplacení žalované částky.

8. Tvrzení žalobce, že žalovaný zaplatil částku ve výši 59,32 Kč, nebylo ze strany žalovaného nijak rozporováno.

9. Ověřením totožnosti spotřebitele bylo prokázáno, že došlo k autorizaci prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet žalovaného, číslo účtu: [č. účtu].

10. Listinou s obecnými principy posuzování a filozofií společnosti bylo prokázáno, že žalobce se zabývá poskytováním spotřebitelských úvěrů a má interně stanovený systém posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr, konkrétní údaje ve vztahu k prověření úvěruschopnosti žalovaného metodika neobsahuje.

11. Výpisem o posouzení úvěruschopnosti bylo prokázáno, že žalobce dne 19. 3. 2024 vycházel při posuzování úvěruschopnost žalovaného z těchto údajů: generálie žalovaného, trvalé bydliště: [adresa] [Jméno žalovaného B], celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti: sám/sama, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem: 1, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: 1 500 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: 12 000 Kč, další nezbytné výdaje: 0 Kč, ostatní zbytné výdaje: 3 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: 29 063 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: 30 000 Kč, Regionální koeficient: 1, rezerva pro výdaje: 500 Kč, vypočítané minimální výdaje: 11 860 Kč, disponibilní příjem: 15 000 Kč, posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.

12. Listinou nazvanou jako „Identifikované příjmy“ bylo prokázáno, že žalobcem byl ověřován čistý měsíční příjem spotřebitele prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, když byly identifikovány tyto příjmové transakce: 2024-03-01 - 28 043 Kč, 2024-02-05 – 4 000 Kč, 2024-02-01 – 15 000 Kč, 2024-02-01 – 29 977.00 Kč, 2024-01-04 – 2 000 Kč, 2024-01-03 – 29 171 Kč, 2023-12-31 – 3 000 Kč, 2023-12-17 – 2 500 Kč, 2023-12-14 – 5 000 Kč, 2023-12-12 – 2 000 Kč, 2023-12-07 – 28 230 Kč, 2023-12-06 – 500 Kč, 2023-11-17 – 1 600 Kč, 2023-11-13 – 4 000 Kč, 2023-11-12 – 1 000 Kč, 2023-11-06 - 29 171 Kč, 2023-10-31 - 3 000 Kč, 2023-10-26 – 1 000 Kč, 2023-10-25 – 1 000 Kč, 2023-10-24 – 2 000 Kč, 2023-10-16 – 10 776 Kč, 2023-10-13 – 3 000 Kč, 2023-10-06 – 6 679 Kč, 2023-10-05 - 4 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu - 29 063 Kč.

13. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce poskytuje spotřebitelské úvěry, přičemž pro tyto účely má stanovenu interní metodiku posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr.

14. Před poskytnutím úvěru měl žalobce tyto informace o žalovaném: za období od 2. 10. 2023 do 17. 3. 2024 byla provedena z jeho běžného účtu mimo jiné srážka platby kartou za GOPAY TIPSPORT.CZ celkem 35 x, www.ifortuna.cz 10 x, převod na žádost klienta FORTUNA GAME a.s. 5x. Žalobce vyhotovil listinu nazvanou jako „Identifikované příjmy“, kde žalobce potvrdil, že ověřoval čistý měsíční příjem spotřebitele prostřednictvím bankovního výpisu, tento obsahoval příjmové transakce, byla ověřena výše čistého měsíčního příjmu - 29 063 Kč. Žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného, vyhotovil listinu s tím, že vycházel při posuzování úvěruschopnost žalovaného z těchto údajů: generálie žalovaného, trvalé bydliště: [adresa] [Jméno žalovaného B], celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti: sám/sama, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem: 1, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: 1 500 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: 12 000 Kč, další nezbytné výdaje: 0 Kč, ostatní zbytné výdaje: 3 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: 29 063 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: 30 000 Kč, Regionální koeficient: 1, rezerva pro výdaje: 500 Kč, vypočítané minimální výdaje: 11 860 Kč, disponibilní příjem: 15 000 Kč, posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.

15. Dne 19. 3. 2024 žalobce a žalovaný pak elektronicky podepsali listinu, ve které ujednali, že žalobce se zavazuje poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení s možností postupného čerpání do výše 50 300 Kč, který lze čerpat i opakovaně, RPSN bylo sjednáno ve výši 1 705,94 % ročně, datum splatnosti bylo sjednáno dne 10. 9. 2025, žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII smlouvy v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, první splátka byla splatná dne 18. 4. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 9. 9. 2025, žalovanému byly vypláceny na jeho bankovní účet č. [č. účtu] z bankovního účtu žalobce částky ve výši 3 700 Kč, 7 000 Kč, 1 000 Kč, 3 000 Kč, 2 932 Kč, 1 500 Kč, 3 000 Kč, 1 000 Kč, 2 000 Kč.

16. Žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši 59,32 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

17. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

19. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení:

25. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 19. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě revolvingového úvěru dle § 2395 a násl. o. z ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. , na jejím základě žalobce vyplatil na žalovanému jeho bankovní účet č. [č. účtu] z bankovního účtu žalobce částky ve výši 3 700 Kč, 7 000 Kč, 1 000 Kč, 3 000 Kč, 2 932 Kč, 1 500 Kč, 3 000 Kč, 1 000 Kč, 2 000 Kč. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, žalobce vystupoval jako podnikatel. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřil úvěruschopnost žalovaného, sice předložil soudu i metodiku týkající se ověřování úvěruschopnosti, nedoložil však důkazy o tom, že podle této metodiky bylo v konkrétním případě postupováno.

26. Je zřejmé, že žalobce nepostupoval s řádnou pečlivostí, když obešel informaci vyplývající z účtu žalovaného, které prokazatelně sází, když za období od 2. 10. 2023 do 17. 3. 2024 byla provedena mimo jiné srážka platby kartou za GOPAY TIPSPORT.CZ celkem v 35 případech, na www.ifortuna.cz v deseti případech, k převodu na žádost klienta FORTUNA GAME a.s. došlo jen v pěti případech. Soud má za to, že sázení u Tipsportu nebo jiné sázkové kanceláře může mít zásadní vliv na posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr, pravidelné sázení je vnímáno jako rizikový faktor. U žalovaného vzhledem k počtu transakcí nešlo jen o příležitostné sázení. Žalobce podle soudu tedy neprovedl důkladné zjištění a ověření informací pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobce nebyl obezřetný, nezabýval se rizikovostí úvěru žalovaného, když nepřihlédl k nákladům na sázení, jak shora uvedeno. Soud tedy uzavírá, že žalobce neověřil úvěruschopnost žalovaného a s ohledem na to je již z tohoto důvodu smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 86 odst. 1 z. s. ú. (srov. rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR Finance ze dne 5. 3. 2020), neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o poplatcích.

27. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku 25 132 Kč, žalovaný uhradil na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy 59,32 Kč. Ve smyslu § 87 z. s. ú. se žalovaný v rozsahu částky 25 072,68 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobce, žalobci svědčí pouze právo na vydání poskytnuté jistiny v rozsahu, v jakém obohacení žalovaného trvá, tedy v částce 25 072,68 Kč. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 25 072,68 Kč a v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

28. Nárok na poplatek za vyplacení úvěru, smluvní úrok a poplatek za službu „Presto není dán, k požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 25 072,68 Kč, neúspěšný co do částky 31 149,81 Kč, pro zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 911,12 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, pro částku ve výši 1 217,73 Kč, z čehož je patrno, že převážný úspěch ve věci měl žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

30. O lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro uložení lhůty delší ani pro přivolení k plnění ve splátkách.