13 C 129/2025

Odůvodnění

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazených půjček poskytnutých žalované na základě smlouvy o půjčce č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „společnost [Anonymizováno] “) a žalovanou, a na základě smlouvy o půjčce č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi společností [Anonymizováno] a žalovanou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavila, přestože byla řádně předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v [Anonymizováno], oddíl B, vložka [Anonymizováno], z něhož plyne, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

4. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 59 týdenních splátkách po [částka] a v 60. splátce ve výši [částka]. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí poskytnuté částky v hotovosti. Ve smlouvě je ujednáno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky.

5. Ze smluvních podmínek ke smlouvě o půjčce bylo zjištěno, že RPSN byla stanovena na 224,28 %. Ze smluvních podmínek vyplývá, že v případě, kdy žalovaná včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku, má společnost [Anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky.

6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně při poskytování půjčky vycházela z následujících informací: příjmy žalované ze zaměstnání činily [částka] měsíčně, jiné příjmy činily [částka] měsíčně a další příjmy domácnosti [částka] měsíčně. Náklady na nájem/inkaso žalované činily [částka] měsíčně, náklady na telefon [částka] měsíčně, splátky půjček/výživné [částka] měsíčně a výdaje na domácnost [částka] měsíčně.

7. Ze statistické ročenky ČNB za březen 2010 bylo zjištěno, že úrokové sazby měnových finančních institucí u nových obchodů v případě úvěrů na spotřebu činily 14,73 % ročně, RPSN úvěrů domácnostem na spotřebu činila 15,65 % ročně, a nejvyšší úrok u úvěrů (v případě přečerpání bankovních účtů) činil 18,45 % ročně.

8. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 59 týdenních splátkách po [částka] a v 60. splátce ve výši [částka]. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí poskytnuté částky v hotovosti. Ve smlouvě je ujednáno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky.

9. Ze smluvních podmínek ke smlouvě o půjčce bylo zjištěno, že RPSN byla stanovena na 224,28 %. Ze smluvních podmínek vyplývá, že v případě, kdy žalovaná včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku, má společnost [Anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky.

10. Ze statistické ročenky ČNB za listopad 2009 bylo zjištěno, že úrokové sazby měnových finančních institucí u nových obchodů v případě úvěrů na spotřebu činily 14,48 % ročně, RPSN úvěrů domácnostem na spotřebu činila 15,58 % ročně, a nejvyšší úrok u úvěrů (v případě přečerpání bankovních účtů) činil 19,22 % ročně.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [Anonymizováno] jako postupitelem a mezi žalobkyní jako postupníkem a z její přílohy - seznamu postoupených pohledávek, bylo zjištěno, že se postupník s postupitelem dohodli na postoupení shora uvedených pohledávek vzniklých ze shora uvedených smluv o půjčce, a to se všemi právy s nimi spojenými.

12. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované bylo dne [datum] odesláno oznámení o postoupení výše uvedené pohledávky.

13. Z „Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva, kterou byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum].

14. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr:

15. Na základě smlouvy o půjčce č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem ve výši [částka] v 59 týdenních splátkách po [částka] a v 60. splátce ve výši [částka]. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí poskytnuté částky v hotovosti. Ve smlouvě je ujednáno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky.Ve smluvních podmínkách byla RPSN byla stanovena na 224,28 %. Ze smluvních podmínek vyplývá, že v případě, kdy žalovaná včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku, má společnost [Anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky.Podle statistické ročenky ČNB za březen 2010 úrokové sazby měnových finančních institucí u nových obchodů v případě úvěrů na spotřebu činily 14,73 % ročně, RPSN úvěrů domácnostem na spotřebu činila 15,65 % ročně, a nejvyšší úrok u úvěrů (v případě přečerpání bankovních účtů) činil 18,45 % ročně.Právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování půjčky vycházela ze zákaznické karty ze dne [datum], kde byly uvedeny následující informace: příjmy žalované ze zaměstnání činily [částka] měsíčně, jiné příjmy činily [částka] měsíčně a další příjmy domácnosti [částka] měsíčně. Náklady na nájem/inkaso žalované činily [částka] měsíčně, náklady na telefon [částka] měsíčně, splátky půjček/výživné [částka] měsíčně a výdaje na domácnost [částka] měsíčně.Na úhradu tohoto dluhu žalovaná uhradila [částka].

16. Na základě smlouvy o půjčce č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v v 59 týdenních splátkách po [částka] a v 60. splátce ve výši [částka]. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí poskytnuté částky v hotovosti. Ve smlouvě je ujednáno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky.Ve smluvních podmínkách byla RPSN byla stanovena na 224,28 %, Ze smluvních podmínek vyplývá, že v případě, kdy žalovaná včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku, má společnost [Anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky.Podle statistické ročenky ČNB za listopad 2009 úrokové sazby měnových finančních institucí u nových obchodů v případě úvěrů na spotřebu činily 14,48 % ročně, RPSN úvěrů domácnostem na spotřebu činila 15,58 % ročně, a nejvyšší úrok u úvěrů (v případě přečerpání bankovních účtů) činil 19,22 % ročně.Zákaznická karta k této smlouvě nebyla žalobkyní doložena.Na úhradu tohoto dluhu žalovaná uhradila [částka].

17. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [Anonymizováno] jako postupitelem a mezi žalobkyní jako postupníkem, ve spojení s její přílohou (seznamem postoupených pohledávek) se postupník s postupitelem dohodli na postoupení shora uvedených pohledávek vzniklých ze shora uvedených smluv o půjčce, a to se všemi právy s nimi spojenými. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno.

18. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], odeslanou žalované dne [datum], byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do [Anonymizováno].

19. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

20. Podle ust. § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od [datum], ve znění pozdějších předpisů (dále jen „n. o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

21. Právní poměry mezi účastníky se proto budou řídit ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do [datum] (dále jen „o. z.“) a zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.

22. Podle ust. § 657 o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

23. Podle ust. § 658 odst. 1 o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

24. Dle ust. § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), pro účely tohoto zákona se rozumí a) spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit; c) věřitelem fyzická nebo právnická osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo sdružení takovýchto osob.

25. Dle ust. § 4 odst. 2 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru musí smlouva, kterou se sjednává spotřebitelský úvěr, obsahovat také stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písm. a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu.

26. Dle ust. § 55 odst. 1 o. z. se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

27. Dle ust. § 55 odst. 2 o. z. jsou ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná.

28. Dle ust. § 55 odst. 3 o. z. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

29. Dle ust. § 56 odst. 1 o. z. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

30. Dle ust. § 39 o. z. je neplatným právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

31. Podle ust. § 451 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

32. Podle ust. § 457 o. z. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

33. Podle § 517 odst. 1 a 2 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

34. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že obě výše uvedené smlouvy o půjčce jsou smlouvami o spotřebitelském úvěru, kde žalobkyně vystupuje jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel.

35. V první řadě se soud zabýval platností obou výše uvedených smluv o půjčce (resp. o spotřebitelském úvěru) a dospěl k závěru, že obě tyto smlouvy jsou neplatné.

36. Co se týče částky ve smlouvě označené jako „souhrnný poplatek“ ve výši [částka], resp. [částka], jedná se o smluvní ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy, který spočívá zejména v tom, že výše tohoto „poplatku“ činí více, než 80 % z půjčené částky. Souhrnný poplatek tak představuje neadekvátní navýšení částky, kterou má podle smlouvy žalovaná v souvislosti s poskytnutím půjček věřiteli zaplatit, a podle názoru soudu představuje skrytý úrok, který neúměrně a v rozporu s dobrými mravy výrazným způsobem navyšuje částku, kterou by měla žalovaná podle uzavřené smlouvy splatit. Ze samotné smlouvy navíc nevyplývá, z jakých položek souhrnný poplatek sestává (závěru, že těchto položek bude více, nasvědčuje označení poplatku jako „souhrnného“), za co jsou jednotlivé položky účtovány a v jaké výši, což odporuje zákonným požadavkům na obsah smlouvy o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že ujednání o souhrnném poplatku má zejména generovat zisk společnosti [Anonymizováno] a představuje tak skryté úroky. Takové ujednání je v rozporu s dobrými mravy a je tedy neplatné.

37. K výše uvedenému soud dodává, že ve smlouvě sjednaný a k jistině připočítaný souhrnný poplatek se neoddělitelně pojí s poskytnutým úvěrem, povinnost žalované se konstituuje jako zaplacení jediné „celkové dlužné částky“ ve výši [částka] (při poskytnuté půjčce [částka]), resp. ve výši [částka] (při poskytnuté půjčce [částka]), které měly být zaplaceny v 60 týdenních splátkách, tedy v období jen o málo překračující jeden rok. Již na první pohled je patrné, že u uvedených smluv měla žalovaná (spotřebitel) za dobu lehce přesahující jeden rok platit téměř dvojnásobek poskytnuté částky spotřebitelského úvěru. Jak je již uvedeno výše, uvedený souhrnný poplatek svou povahou fakticky představuje skrytý úrok z úvěru, neboť měl společnosti [Anonymizováno] zajistit další výnos ze zapůjčených finančních prostředků. Sjednání poplatku, který je fakticky úrokem za poskytnutí půjčky (tj. cenou peněz), představuje obcházení zákona, což má též za následek absolutní neplatnost ujednání podle § 39 o. z. Navíc se v daném případě jednalo o vztah spotřebitele a podnikatele, kde za použití definice průměrného spotřebitele (viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES) nelze objektivně očekávat, že si spotřebitel bude při podpisu smlouvy vědom, že pod pojmem „souhrnný poplatek“ se bude, byť třeba jen zčásti, ukrývat smluvní úrok. Takové jednání poskytovatele úvěru (podnikatele) je zjevně nemravné. Obvyklá výše úroků přitom v daném období v případě nejvýše úročených sazeb úvěrů činily méně než 20 % ročně, zatímco v případě obou výše uvedených smluv převyšovaly 80 % za období mírně přesahující jeden rok. Je tak zjevné, že úrokové zatížení spotřebitele je v dané věci mnohonásobně vyšší při porovnání s celkovými náklady, které měl za poskytnutý spotřebitelský úvěr zaplatit, což nemůže vést k jinému závěru, než že se jedná o ujednání, která jsou v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné. Na tom nic nemůže měnit ani skutečnost, že společnost [Anonymizováno] je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, když ani tyto společnosti si nemohou sjednávat úroky v nemravné výši, tím spíše skrytě. Následkem právního úkonu, který je v rozporu s dobrými mravy je podle § 39 o. z. jeho absolutní neplatnost, ke kterému je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

38. Pro úplnost soud dodává, že v souladu s ustálenou judikaturou vyšších soudů, včetně Ústavního soudu, je třeba zkoumat neplatnost spotřebitelských smluv týkajících se poskytnutí peněžních prostředků (např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci) nikoli izolovaně, ale v celém souhrnu uzavřené spotřebitelské smlouvy, neboť není přípustné nepřiměřené vychýlení v právech a povinnostech stran v zásadní neprospěch spotřebitele. Pokud jsou povinnosti dlužníka ve svém kontextu nepřiměřené jeho právům, je třeba smlouvu jako celek považovat za neplatnou, tím spíše, když jednotlivá ujednání výše uvedených smluv o spotřebitelském úvěru poskytnuté podnikatelem spotřebiteli jsou natolik provázaná, že je nelze od sebe oddělit, neboť bez sjednaného souhrnného poplatku by společnost [Anonymizováno] peněžní prostředky žalované neposkytla, tedy neplatné jsou obě celé spotřebitelské smlouvy. Jejich ustanovení ve svém souhrnu zakládají tak nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, že způsobují jejich absolutní neplatnost.

39. Vzhledem k absolutní neplatnosti obou výše uvedených smluv soud nároky žalobkyně posoudil jako bezdůvodné obohacení (§ 451 o. z.). V důsledku toho je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle těchto smluv dostal (§ 457 o. z.). Pokud žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela [částka] ([částka] + [částka]) a uhradila [částka] ([částka] + [částka]), je povinna uhradit žalobkyni rozdíl mezi těmito částkami, tedy [částka].

40. Co se týče úroků z prodlení, soud vycházel z toho, že žalovaná je v prodlení od [datum], když byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum], a když splatnost z nároku na vydání bezdůvodného obohacení nastala až v návaznosti na výzvu žalobkyně k uhrazení dluhu. Požadovaná výše úroků pak nepřesahuje výši odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb., a to ke dni, kdy se žalovaná dostala do prodlení. Ve zbytku nezbylo, než žalobu zamítnout, když ostatní nároky, jak co se týče dlužné částky nad shora uvedený rámec, tak i nároku na úrok z prodlení v rozsahu větším, než jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku vycházejí z neplatné smlouvy, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.