13 C 14/2025

Odůvodnění

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z předsmluvních informací poskytnutých žalovanému bylo zjištěno, že žalovanému žalobkyně poskytla následující informace: informace o věřiteli/zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, o nákladech spotřebitelského úvěru, další důležité právní aspekty, a že žalovaný žalobkyni udělil souhlas se zpracováním osobních údajů. Součástí těchto informací je i splátkový kalendář, resp. tabulka umoření poskytovaného úvěru.

4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] (ten bude poskytnut ve 3 splátkách, a to ve výši [částka], která bude žalovanému vyplacena na účet do 5 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy, dále ve splátce [částka], která bude na základě žádosti žalovaného vyplacena ve prospěch společnosti [Anonymizováno] za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného na základě smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum]; a v poslední splátce ve výši [částka], která bude započtena na náklady žalobkyně na vynaložené na vyřizování úvěru pro žalovaného). Smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to na 72 měsíců (tzn. do [datum]). Mezi účastníky byla sjednána roční úroková sazba ve výši 23 % a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr ve výši 38,71 %. Strany si ujednaly, že žalovaný uhradí „účelně vynaložené náklady“ žalobkyně vynaložené na poskytnutí úvěru ve výši [částka] (viz třetí splátka shora) s tím, že tyto náklady tvoří: náklady na lustrum v registrech ve výši [částka], náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši [částka], ostatní administrativní náklady ve výši [částka], odměna zprostředkovateli za jeho činnost ve výši [částka], a náklady na ověření úvěrového případu ve výši [částka] s tím, že žalovaný souhlasí, aby tyto náklady byly odečteny od poskytované jistiny. Celkem měl žalovaný podle smlouvy žalobkyni vrátit [částka]. Ve smlouvě bylo ujednáno, že úvěr žalovaný uhradí formou pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce a s tím, že výše každé jednotlivé splátky bude činit [částka]. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky, bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení s tím, že nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však [částka]. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, pokud nedojde ze strany žalovaného ani po dvou upomínkách (první písemná upomínka je zpoplatněna částkou [částka], druhá upomínka je zpoplatněna částkou [částka]) k úhradě celé dlužné částky. V takovém případě se sjednané úroky stávají součástí jistiny a žalobkyně je oprávněna požadovat po spotřebiteli rovněž smluvní pokutu/pokuty, zákonný úrok z prodlení a náklady za upomínky.Smluvní strany sjednaly nepovinné doplňkové služby, a to Doplňkovou službu „PODPORA“, která je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru a zahrnuje: možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti; možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Z přílohy č. 2 smlouvy o úvěru – Smlouvy o zřízení Doplňkové služby PODPORA plyne, že mezi účastníky bylo ujednáno, že za výkon doplňkové služby uhradí žalovaný žalobkyni částku ve výši [částka], a to v měsíčních splátkách ve výši [částka] měsíčně, které budou hrazeny současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru.

5. Z přílohy číslo 1 smlouvy o úvěru - Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z následujících údajů žalovaného: žalovaný nemá žádné vyživované děti, trvalé bydliště i doručovací adresa žalovaného je na adrese [adresa], zaměstnavatelem žalovaného je Statutární město [adresa], příjmy žalovaného činí [částka] měsíčně, náklady žalovaného na bydlení činí [částka], pravidelné měsíční závazky žalovaného činí [částka] (jedná se o hypotéku na jméno [jméno FO]), a finanční zůstatek žalovaného činí [částka] měsíčně. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v systémech SOLUS, AML a AML/CFT, CRIBIS, v insolvenčním rejstříku, v databázi odcizených dokladů a v interní databázi „poskytovatele“ s negativním výsledkem.Dalšími podklady pro ověření úvěruschopnosti byly: výpis z katastru nemovitostí, podle něhož žalovaný je spoluvlastníkem (v podílu 5/16) pozemku p. č. [hodnota] v obci a k. ú. [adresa], jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno] (tato nemovitost je zatížena závazkem neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého a závazkem nezajistit zástavní právo ve výhodnějším pořadí na nový dluh) a fotografie prokazující existenci této nemovitosti; dále pak ověření dokladu totožnosti žalovaného v evidenci neplatných dokladů MVČR. Existence a totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím občanského a řidičského průkazu.

6. Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že v březnu [Anonymizováno] činil příjem žalovaného [částka], v dubnu [Anonymizováno] pak [částka], v květnu [Anonymizováno] celkem [částka], a v červnu [Anonymizováno] celkem [částka].

7. Z detailů pohybu na účtu u [právnická osoba] bylo zjištěno následující:- dne [datum] byla převedena částka [částka] na účet žalobkyně (viz druhá splátka poskytnutého úvěru),- dne [datum] byla na účet žalovaného převedena částka [částka].

8. Z přehledu splátek, které žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr vyplývá, že žalovaný hradil žalobkyni splátky v období od [datum] do [datum]; celkem žalovaný uhradil žalobkyni [částka] (17 splátek po [částka]).

9. Z upomínky č. 1 ze dne [datum] a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorněn, že splátka splatná k [datum] nebyla uhrazena. Žalovaný byl vyzván k její úhradě a byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru včetně naúčtování sankcí a smluvních pokut.

10. Z upomínky č. 2 ze dne [datum] a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorněn, že splátka splatná k [datum] dosud nebyla uhrazena. Žalovaný byl vyzván k její úhradě a byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru včetně naúčtování sankcí a smluvních pokut.

11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě částky v celkové výši [částka] do [datum]. Žalovaný byl upozorněn, že pokud na výzvu nebude reagovat, bude zahájeno vymáhání pohledávky cestou soudního řízení (předžalobní výzva).

12. Ze statistiky úrokových sazeb ČNB bylo zjištěno, že finanční instituce poskytovaly v červenci [Anonymizováno] spotřebitelské úvěry s úrokem 9,72 % p. a.

13. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.

14. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr:

15. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] (ve 3 splátkách: ve výši [částka], která bude žalovanému vyplacena na účet do 5 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy; dále ve splátce [částka], která bude na základě žádosti žalovaného vyplacena ve prospěch společnosti [Anonymizováno] za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného na základě smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum]; a v poslední splátce ve výši [částka], která bude započtena na náklady žalobkyně na vynaložené na vyřizování úvěru pro žalovaného). Smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to na 72 měsíců (tzn. do [datum]). Ve smlouvě bylo ujednáno, že úvěr žalovaný uhradí formou pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce a s tím, že výše každé jednotlivé splátky bude činit [částka]. Celkem měl žalovaný podle smlouvy žalobkyni vrátit [částka].Mezi účastníky byla sjednána roční úroková sazba ve výši 23 % a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr ve výši 38,71 %.Strany si ujednaly, že žalovaný uhradí „účelně vynaložené náklady“ žalobkyně vynaložené na poskytnutí úvěru ve výši [částka] (viz třetí splátka shora) s tím, že tyto náklady tvoří: náklady na lustrum v registrech ve výši [částka], náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši [částka], ostatní administrativní náklady ve výši [částka], odměna zprostředkovateli za jeho činnost ve výši [částka], a náklady na ověření úvěrového případu ve výši [částka] s tím, že žalovaný souhlasí, aby tyto náklady byly odečteny od poskytované jistiny.Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky, bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení s tím, že nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však [částka]. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, pokud nedojde ze strany žalovaného ani po dvou upomínkách (první písemná upomínka je zpoplatněna částkou [částka], druhá upomínka je zpoplatněna částkou [částka]) k úhradě celé dlužné částky. V takovém případě se sjednané úroky stávají součástí jistiny a žalobkyně je oprávněna požadovat po spotřebiteli rovněž smluvní pokutu/pokuty, zákonný úrok z prodlení a náklady za upomínky.

16. Žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace, a to: informace o věřiteli/zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, o nákladech spotřebitelského úvěru, další důležité právní aspekty; žalovaný současně žalobkyni udělil souhlas se zpracováním osobních údajů. Součástí těchto informací je i splátkový kalendář, resp. tabulka umoření poskytovaného úvěru.

17. Součástí smlouvy (viz příloha 2 smlouvy) je sjednání nepovinné doplňkové služby „PODPORA“, zahrnující možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti; možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Za výkon doplňkové služby měl žalovaný žalobkyni uhradit částku ve výši [částka], a to v měsíčních splátkách ve výši [částka] měsíčně, která bude hrazena současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru.

18. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a vycházela z následujících informací: žalovaný nemá žádné vyživované děti, trvalé bydliště i doručovací adresa žalovaného je na adrese [adresa], zaměstnavatelem žalovaného je Statutární město [adresa], příjmy žalovaného činí [částka] měsíčně, náklady žalovaného na bydlení činí [částka], pravidelné měsíční závazky žalovaného činí [částka] (jedná se o hypotéku na [jméno FO]), a finanční zůstatek žalovaného činí [částka] měsíčně. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v systémech SOLUS, AML a AML/CFT, CRIBIS, v insolvenčním rejstříku, v databázi odcizených dokladů a v interní databázi „poskytovatele“ s negativním výsledkem.Tyto informace byly ověřovány výpisem z katastru nemovitostí, podle něhož žalovaný je spoluvlastníkem (v podílu 5/16) pozemku p. č. [hodnota] v obci a k. ú. [adresa], jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno] (tato nemovitost je zatížena závazkem neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého a závazkem nezajistit zástavní právo ve výhodnějším pořadí na nový dluh) a fotografií prokazující existenci této nemovitosti. Žalobkyně dále ověřovala existenci a totožnost žalovaného prostřednictvím občanského a řidičského průkazu a ověřením v databázi neplatných dokladů MVČR. Příjmy žalovaného byly ověřovány výplatními páskami, z nichž plyne, že v březnu [Anonymizováno] činil příjem žalovaného [částka], v dubnu [Anonymizováno] pak [částka], v květnu [Anonymizováno] celkem [částka], a v červnu [Anonymizováno] celkem [částka].

19. Z detailů pohybu na účtu u [právnická osoba] vyplývá, že dne [datum] byla převedena částka [částka] na účet žalobkyně (viz druhá splátka poskytnutého úvěru), a dne [datum] byla na účet žalovaného převedena částka [částka] (viz první splátka poskytnutého úvěru).

20. Ze statistiky úrokových sazeb ČNB vyplývá, že finanční instituce poskytovaly v červenci [Anonymizováno] spotřebitelské úvěry s úrokem 9,72 % p. a.

21. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, když hradil splátky poskytnutého úvěru pouze v období od [datum] do [datum]; celkem žalovaný uhradil žalobkyni [částka] (17 splátek po [částka]).

22. Žalovaný byl upomínkami č. 1 ze dne [datum] a č. 2 ze dne [datum] upozorňován, že splátka splatná k [datum] nebyla uhrazena. Žalovaný byl vyzván k její úhradě a byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru včetně naúčtování sankcí a smluvních pokut.

23. Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou žalovanému téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě částky v celkové výši [částka] do [datum]. Žalovaný byl upozorněn, že pokud na výzvu nebude reagovat, bude zahájeno vymáhání pohledávky cestou soudního řízení (předžalobní výzva).

24. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

25. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen: „o. z.“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „z. s. ú.“). Žalobkyně (podnikatel – ustanovení § 420 odst. 1 o. z.) je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jako nebankovní poskytovatel (ustanovení § 9 a násl., § 169 z. s. ú.). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 o. z.).

26. Podle ust. § 2 z. s. ú. se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

27. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Podle ust. § 87 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).Ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]).

29. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

30. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle ust. § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva je ve smyslu z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru, a že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

34. Co se týče provedených důkazů, soud po jejich zhodnocení dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně této povinnosti nedostála.

35. Informace poskytnuté žalovaným, kterými žalobkyně ověřovala jeho úvěruschopnost jsou nevěrohodné, a za této situace nebylo ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní ověřeno dostatečně. Proto měla žalobkyně buďto vyvinout větší úsilí směřující k tomu, aby řádně (do)ověřila úvěruschopnost žalovaného, popř. neměla žalovanému žádný úvěr poskytovat. V první řadě soud poukazuje na skutečnost, že žalobkyně vycházela z nákladů žalovaného na bydlení ve výši [částka]. Tato částka je zcela nevěrohodná, a to i za situace, kdy by žalovaný bydlel ve vlastní nemovitosti, kde by neplatil žádný nájem. I pokud kdokoliv bydlí ve vlastní nemovitosti, neznamená to, že by jeho náklady spojené s bydlením byly nulové, je třeba zohlednit přinejmenším náklady spojené s běžným provozem této nemovitosti, jako např. náklady na energie, topení apod.; rovněž by měly být zohledněny náklady na udržování této nemovitosti. S žádnými takovými výdaji však žalobkyně nepočítala. Ve výdajích žalovaného pak nejsou žádným způsobem zohledněny výdaje žalovaného na „běžný provoz“ čítající náklady na stravu, ošacení, hygienu, telefon, apod. Pokud žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný žije na adrese: [adresa], a že je zaměstnán u Statutárního města [adresa], měla zohlednit i to, že náklady žalovaného na dojíždění do zaměstnání rovněž nebudou nezanedbatelné, když vzdálenost mezi bydlištěm a pracovištěm žalovaného činí více, než 80 km. Žalobkyně nezohlednila ani to, že poskytnutým úvěrem žalovaný zčásti umořil svůj předchozí dluh, což může přinejmenším naznačovat, že se by se mohlo jednat o způsob, kterým žalovaný „hospodaří“. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně zcela nedostatečným způsobem ověřovala zejména výdajovou stránku žalovaného, a proto je její posouzení úvěruschopnosti žalovaného za dané situace nedostatečné. Soud podotýká, že je toho názoru, že k řádnému posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba nejen zjistit a ověřit jeho příjmovou stránku, ale i výdajovou stránku žadatele o úvěr, přičemž v případě každé žádosti o úvěr se jedná o individuální situaci, kterou je třeba rovněž individuálně vyhodnotit. Této povinnosti žalobkyně nedostála a výše uvedená spotřebitelská smlouva je tudíž neplatná.

36. Nad rámec toho soud dodává, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou, podléhající režimu speciálních ustanovení obsažených § 1810 a násl. o. z., v jejichž rámci je třeba smluvní ujednání účastníků přednostně posuzovat. Žalovanému v postavení spotřebitele tak náleží zvýšená ochrana. Veškerá ujednání mezi spotřebitelem (žalovaným) a podnikatelem (žalobkyní) je třeba podrobit, při aplikaci Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen: „Směrnice 93/13/EHS), posouzení, zda nemají zneužívající charakter ve smyslu ustanovení § 1813 o. z., tedy zda tato ujednání projdou testem proporcionality (s výjimkou dohody o předmětu plnění a ceně, která byla sjednána jasně a srozumitelně).

37. V posuzované věci měl žalovaný zaplatit částku ve výši [částka] v 72 měsících, z toho částku ve výši [částka] za doplňkové služby, a to bez ohledu na to, zda byla konkrétní služba poskytnuta (tato částka představuje skrytý úrok). Částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec poskytnutých prostředků, dosahuje téměř čtyřnásobku běžného smluvního úroku sjednávaného v daném úvěrovém období.

38. Dle ustanovení § 580 o. z. je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, neplatné. Pokud právní jednání vykazuje znaky obsažené v ustanovení § 588 o. z. (právní jednání, které se zjevně odporuje dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek), jedná se o absolutně neplatné právní jednání, k absolutní neplatnosti soud přihlíží podle ustanovení § 588 o. z. z úřední povinnosti. Soud má za to, že smluvní ujednání zavazující k platbě úroků, jejichž výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (stanovenou zejména se zřetelem k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů), bezpochyby zjevně odporuje - s přihlédnutím, ke skutečnosti, že žalovaný je ve vztahu k žalobkyni informačně slabší stranou, s menší dostupností právních služeb, nedostatkem profesionálních zkušeností a nemožností stanovovat si smluvní podmínky - dobrým mravům. Ve smlouvě následují ujednání o tom, že nezaplacené úroky přirostou k jistině úvěru, čímž se žalovaný zavazuje hradit úroky z prodlení z úroků (ustanovení § 1806 věta první o. z.), zároveň je poskytovatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 50 % jistiny. V dané věci nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatních ujednání úvěrové smlouvy, neboť nerovnováha vzájemných práv a povinností v neprospěch spotřebitele je tak významná, že činí smlouvu jako celek obecně nespravedlivou a zjevně rozpornou s dobrými mravy, zároveň soud není oprávněn toto ujednání nahradit, protože použití ustanovení § 557 o. z. vylučuje článek 6 odst. 1 Směrnice 93/13/EHS, který je třeba vykládat v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jež vnitrostátnímu soudu umožňuje, aby při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule (rozsudek [Anonymizováno] ze dne [datum] ve věci [Anonymizováno], [Anonymizováno] proti [jméno FO]). Pokud by vnitrostátní soud mohl měnit obsah zneužívajících klauzulí v takové smlouvě, splnění dlouhodobého cíle stanoveného v článku 7 Směrnice 93/13/EHS by mohlo být ohroženo. Tato možnost by totiž mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele. Na věc nedopadá ani ustanovení § 1802 o. z., neboť obvyklý úrok uvedený ve druhé větě tohoto ustanovení se použije pouze v případě, že strany si ujednají placení úroku, ale neujednají si jeho výši (tj. neujednají vůbec, nikoli ujednají, ale v nemravné výši). Smlouva obsahuje pro žalovaného, jako spotřebitele, nevýhodná ustanovení, která ve svém souběhu v jedné smlouvě vedou k závěru o takové nerovnováze v právech a povinnostech stran smluvního vztahu, že není možné smlouvu hodnotit jinak než jako zjevně nemravnou (s přihlédnutím k tomu, že byla uzavřena adhezním způsobem, žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohl reálně ovlivnit) a tedy neplatnou.

39. S ohledem na výše uvedené soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat, a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Uzavřená smlouva je absolutně neplatná i ze shora uvedených důvodů, kdy zcela zjevně odporuje dobrým mravům, resp. odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

40. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí rozdíl mezi částkou, kterou žalovanému skutečně poskytla ([částka]) a částkou, kterou žalovaný uhradil ([částka]), tj. částku ve výši [částka].

41. Co se týče úroku z prodlení, v tomto směru soud odkazuje na rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]. Protože dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena ani prokázána, soud ji určil. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebyly shledány.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 „o. s. ř., když převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.