13 C 215/2025

Odůvodnění

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne [datum], se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to z titulu nesplacených spotřebitelských úvěrů, které byly žalovanému poskytnuty na základě smlouvy č. [hodnota], uzavřené dne [datum], a na základě smlouvy č. [hodnota], uzavřené dne [datum], mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen „společnost [Anonymizováno] “, nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v [Anonymizováno], oddíl B, vložka [Anonymizováno], z něhož plyne, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], uzavřené dne [datum], mezi společností [Anonymizováno] a žalovaným, bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] (poplatek tvoří: úrok ve výši [částka] a částka za rozšířenou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] (z toho částka za komfortní poskytnutí a splácení ve výši [částka] a částka za flexibilní splácení ve výši [částka]) ) v 64 týdenních splátkách ve výši [částka] a poslední splátce ve výši [částka]. Splatnost první splátky byla sjednána 7. kalendářním dnem ode dne uzavření smlouvy s tím, že každá následující splátka je splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána úroková sazba ve výši 86 % po celou dobu trvání smlouvy a RPSN ve výši 174,06 %.Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru vycházela z informací, že žalovaný: žije jako nájemník, má středoškolské vzdělání, je ženatý, má dvě vyživované osoby, je zaměstnaný na plný úvazek s čistým měsíčním příjmem [částka] a s dalšími čistými příjmy domácnosti ve výši [částka] a s odhadovanými měsíčními výdaji ve výši [částka]. Žalovaný uvedl, že nemá spotřebitelský úvěr ani u společnosti [Anonymizováno] ani u jiné společnosti. Spotřebitelský úvěr měl být poskytnut za účelem úhrady neočekávaných výdajů.Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na dluh ze smlouvy č. [hodnota], uzavřené dne [datum], uhradil celkem [částka].

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], uzavřené dne [datum], mezi společností [Anonymizováno] a žalovaným, bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] (poplatek tvoří: úrok ve výši [částka] a částka za rozšířenou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] (z toho částka za komfortní poskytnutí a splácení ve výši [částka] a částka za flexibilní splácení ve výši [částka]) ) v 77 týdenních splátkách ve výši [částka] a poslední splátce ve výši [částka]. Splatnost první splátky byla sjednána 7. kalendářním dnem ode dne uzavření smlouvy s tím, že každá následující splátka je splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána úroková sazba ve výši 86 % po celou dobu trvání smlouvy a RPSN ve výši 162,52 %.Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru vycházela z informací, že žalovaný: žije jako nájemník, má středoškolské vzdělání, je ženatý, má dvě vyživované osoby, je zaměstnaný na plný úvazek s čistým měsíčním příjmem [částka] a s dalšími čistými příjmy domácnosti ve výši [částka] a s odhadovanými měsíčními výdaji ve výši [částka]. Žalovaný uvedl, že nemá spotřebitelský úvěr ani u společnosti [Anonymizováno] ani u jiné společnosti. Spotřebitelský úvěr měl být poskytnut za účelem úhrady neočekávaných výdajů.Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na dluh ze smlouvy č. [hodnota], uzavřené dne [datum], uhradil v jedné splátce částku [částka], a to dne [datum].

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum], mezi společností [Anonymizováno] jako postupitelem a mezi žalobkyní jako postupníkem a z její přílohy č. 1 (seznam postoupených pohledávek) vyplývá, že se postupník s postupitelem dohodli na postoupení shora uvedených pohledávek vzniklých ze shora uvedených smluv o spotřebitelském úvěru, a to se všemi právy s nimi spojenými.

7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo dne [datum] odesláno oznámení o postoupení výše uvedených pohledávek.

8. Z „Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva, kterou byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum].

9. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:

10. Společnost [Anonymizováno] poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], uzavřené dne [datum], spotřebitelský úvěr ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] (poplatek tvoří: úrok ve výši [částka] a částka za rozšířenou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] (z toho částka za komfortní poskytnutí a splácení ve výši [částka] a částka za flexibilní splácení ve výši [částka]) ) v 64 týdenních splátkách ve výši [částka] a poslední splátce ve výši [částka]. Splatnost první splátky byla sjednána 7. kalendářním dnem ode dne uzavření smlouvy s tím, že každá následující splátka je splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána úroková sazba ve výši 86 % po celou dobu trvání smlouvy a RPSN ve výši 174,06 %.Společnost [Anonymizováno] při poskytování úvěru vycházela ze zákaznické karty, kde žalovaný uvedl, že: žije jako nájemník, má středoškolské vzdělání, je ženatý, má dvě vyživované osoby, je zaměstnaný na plný úvazek s čistým měsíčním příjmem [částka] a s dalšími čistými příjmy domácnosti ve výši [částka] a s odhadovanými měsíčními výdaji ve výši [částka]. Žalovaný uvedl, že nemá spotřebitelský úvěr ani u společnosti [Anonymizováno] ani u jiné společnosti. Spotřebitelský úvěr měl být poskytnut za účelem úhrady neočekávaných výdajů.Žalovaný dluh nesplácel řádně a včas. Žalovaný společnosti [Anonymizováno] uhradil pouze [částka].

11. Společnost [Anonymizováno] poskytla žalovanému na základě smlouvy o smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], uzavřené dne [datum], spotřebitelský úvěr ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] (poplatek tvoří: úrok ve výši [částka] a částka za rozšířenou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] (z toho částka za komfortní poskytnutí a splácení ve výši [částka] a částka za flexibilní splácení ve výši [částka]) ) v 77 týdenních splátkách ve výši [částka] a poslední splátce ve výši [částka]. Splatnost první splátky byla sjednána 7. kalendářním dnem ode dne uzavření smlouvy s tím, že každá následující splátka je splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána úroková sazba ve výši 86 % po celou dobu trvání smlouvy a RPSN ve výši 162,52 %.Společnost [Anonymizováno] při poskytování úvěru vycházela ze zákaznické karty, kde žalovaný uvedl, že: žije jako nájemník, má středoškolské vzdělání, je ženatý, má dvě vyživované osoby, je zaměstnaný na plný úvazek s čistým měsíčním příjmem [částka] a s dalšími čistými příjmy domácnosti ve výši [částka] a s odhadovanými měsíčními výdaji ve výši [částka]. Žalovaný uvedl, že nemá spotřebitelský úvěr ani u společnosti [Anonymizováno] ani u jiné společnosti. Spotřebitelský úvěr měl být poskytnut za účelem úhrady neočekávaných výdajů.Žalovaný dluh nesplácel řádně a včas, když dne [datum] uhradil pouze jednu splátku ve výši [částka].

12. Pohledávka společnosti [Anonymizováno] za žalovaným byla postoupena žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Výzvou ze dne [datum], odeslanou žalovanému téhož dne, byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum].

13. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

14. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen: „o. z.“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „z. s. ú.“). Žalobkyně (podnikatel – ustanovení § 420 odst. 1 o. z.) je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr, žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 o. z.).

15. Podle ust. § 2 z. s. ú. se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

16. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle ust. § 87 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).Ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]).

18. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle ust. § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že obě výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., a že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

23. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně této povinnosti nedostála.

24. Co se týče postupu právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se zásadou odborné péče při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, soud dospěl k závěru, že žalobkyně sice ověřovala úvěruschopnost žalovaného, ale toto posouzení je podle názoru soudu zcela nedostatečné. Žalobkyně pak netvrdila ani neprokazovala, že by při poskytování spotřebitelského úvěru vycházela i z jiných informací, než poskytnutých žalovaným, např. nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného). Soud v tomto směru dále poukazuje na skutečnost, že žalobkyně vycházela v prvním případě z pravidelných měsíčních příjmů žalovaného ve výši [částka] (v případě první smlouvy z června 2022), resp. ve výši [částka] (v případě druhé smlouvy z listopadu 2022). Co se týče výdajů žalovaného, ty právní předchůdkyně žalobkyně neověřovala vůbec, a to i za situace, kdy žalovaný uvedl, že žije jako nájemník, a kdy uvedl výši svých odhadovaným měsíčních výdajů na [částka]. Výše těchto (tvrzených) výdajů v žádném případě nemůže pokrýt výdaje běžné dospělé osoby ani na nájem, natož pak na energie a další nezbytné výdaje na stravu, oblečení, hygienické prostředky, popř. telefon apod. Žalovaným tvrzené měsíční náklady pokrývají pouze asi jednu polovinu měsíčního životního minima v roce 2022. Co se týče druhé smlouvy, ve výdajích žalovaného není ani zohledněn závazek žalovaného z první uzavřené smlouvy, kdy výdaje žalovaného jen na umoření poskytnutého úvěru činily cca [částka] měsíčně; o těchto „výdajích“ žalovaného pak musela mít společnost [Anonymizováno] bezpochyby povědomost, přesto se spokojila pouze s žalovaným tvrzenými výdaji ve výši [částka]. Výdaje žalovaného jsou zcela evidentně podhodnocené, a to výrazně. Čisté příjmy domácnosti právní předchůdkyně žalobkyně neověřovala vůbec. Pro doplnění soud dodává, že co se týče výdajů žalovaného, ty právní předchůdkyně žalobkyně měla ověřovat, tím spíše, když částky uváděné v zákaznických kartách jsou zcela evidentně a na první pohled podhodnocené. Zkoumání a ověřování nejen příjmové, ale i výdajové stránky je pak podle názoru soudu zcela nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti, které umožňuje řádné a individuální posouzení v každém jednotlivém případě. Právní předchůdkyně žalobkyně této povinnosti nedostála. Za dané situace měla buď pečlivěji zkoumat, zda je žalovaný schopen poskytnutý spotřebitelský úvěr řádně a včas splácet, nebo žalovanému neměla vůbec spotřebitelský úvěr poskytnout. Toto platí pro obě výše uvedené smlouvy.

25. Protože společnost [Anonymizováno] (jako poskytovatel úvěru) nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet poskytnuté úvěry ve sjednaných splátkách, jsou obě výše uvedené spotřebitelské smlouvy, odporující § 580 odst. 1 o. z., neplatné, a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.

26. Žalovaný předmět výše uvedených smluv převzal na základě neplatných smluv, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit.

27. Pokud žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku [částka] ([částka] + [částka]), a zaplatil (vrátil) částku [částka] ([částka] + [částka]), je jeho povinností vrátit žalobkyni rozdíl mezi těmito částkami, tzn. [částka].

28. Co se týče úroku z prodlení, v tomto směru soud odkazuje na rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]. Protože dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena ani prokázána, soud ji určil. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebyly shledány.

29. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, když ostatní žalobkyní uplatněné nároky vycházejí z neplatné smlouvy.

30. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byl z větší části úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly.