13 C 41/2025

Odůvodnění

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazených půjček poskytnutých žalovanému na základě smlouvy o půjčce č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen „prácvní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „společnost [Anonymizováno] “) a žalovaným, a na základě smlouvy o půjčce č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi společností [Anonymizováno] a žalovaným.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v [Anonymizováno], oddíl [Anonymizováno], vložka [Anonymizováno], z něhož plyne, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

4. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem ve výši [částka] (poplatek je tvořen úrokem ve výši [částka], náklady na administrativní činnost ve výši [částka], a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]) v 60 týdenních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí poskytnuté částky v hotovosti. Ve smlouvě je ujednáno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky.

5. Ze smluvních podmínek ke smlouvě o půjčce bylo zjištěno, že RPSN byla stanovena na 63,91 %, a výše výpůjční úrokové sazby na 19,9753 % ročně (jako pevná sazba pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy). Ze smluvních podmínek vyplývá, že v případě, kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost [Anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (tzn. včetně poplatku).

6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně při poskytování půjčky vycházela z následujících informací: příjmy žalovaného ze zaměstnání činily [částka] měsíčně, náklady na nájem/inkaso žalovaného činily [částka] měsíčně, náklady na telefon [částka] měsíčně, splátky půjček/výživné [částka] měsíčně a výdaje na domácnost [částka] měsíčně.

7. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem ve výši [částka] (poplatek je tvořen úrokem ve výši [částka], náklady na administrativní činnost ve výši [částka], a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]) v 59 týdenních splátkách po [částka] a v 60. splátce ve výši [částka]. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí poskytnuté částky v hotovosti. Ve smlouvě je ujednáno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky.

8. Ze smluvních podmínek ke smlouvě o půjčce bylo zjištěno, že RPSN byla stanovena na 63,91 %, a výše výpůjční úrokové sazby na 19,9753 % ročně (jako pevná sazba pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy). Ze smluvních podmínek vyplývá, že v případě, kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost [Anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (tzn. včetně poplatku).

9. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně při poskytování půjčky vycházela z následujících informací: příjmy žalovaného ze zaměstnání činily [částka] měsíčně, náklady na nájem/inkaso žalovaného činily [částka] měsíčně, náklady na spoření/pojištění činily [částka] měsíčně, náklady na telefon [částka] měsíčně, splátky půjček/výživné [částka] měsíčně a výdaje na domácnost [částka] měsíčně.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [Anonymizováno] jako postupitelem a mezi žalobkyní jako postupníkem a z její přílohy - seznamu postoupených pohledávek, bylo zjištěno, že se postupník s postupitelem dohodli na postoupení shora uvedených pohledávek vzniklých ze shora uvedených smluv o půjčce, a to se všemi právy s nimi spojenými.

11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo dne [datum] odesláno oznámení o postoupení výše uvedené pohledávky.

12. Z „Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva, kterou byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do 4. 9. 20204.

13. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr:

14. Na základě smlouvy o půjčce č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem ve výši [částka] (poplatek je tvořen úrokem ve výši [částka], náklady na administrativní činnost ve výši [částka], a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]) v 60 týdenních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí poskytnuté částky v hotovosti. Ve smlouvě je ujednáno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky.Ve smluvních podmínkách byla RPSN byla stanovena na 63,91 %, a výše výpůjční úrokové sazby na 19,9753 % ročně (jako pevná sazba pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy). Ze smluvních podmínek vyplývá, že v případě, kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost [Anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (tzn. včetně poplatku).Právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování půjčky vycházela ze zákaznické karty ze dne [datum], kde byly uvedeny následující informace: příjmy žalovaného ze zaměstnání činily [částka] měsíčně, náklady na nájem/inkaso žalovaného činily [částka] měsíčně, náklady na telefon [částka] měsíčně, splátky půjček/výživné [částka] měsíčně a výdaje na domácnost [částka] měsíčně.Na úhradu tohoto dluhu žalovaný uhradil [částka].

15. Na základě smlouvy o půjčce č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem ve výši [částka] (poplatek je tvořen úrokem ve výši [částka], náklady na administrativní činnost ve výši [částka], a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]) v 59 týdenních splátkách po [částka] a v 60. splátce ve výši [částka]. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí poskytnuté částky v hotovosti. Ve smlouvě je ujednáno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky.Ve smluvních podmínkách byla RPSN byla stanovena na 63,91 %, a výše výpůjční úrokové sazby na 19,9753 % ročně (jako pevná sazba pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy). Ze smluvních podmínek vyplývá, že v případě, kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost [Anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (tzn. včetně poplatku).Právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování půjčky vycházela ze zákaznické karty ze dne [datum], kde byly uvedeny následující informace: příjmy žalovaného ze zaměstnání činily [částka] měsíčně, náklady na nájem/inkaso žalovaného činily [částka] měsíčně, náklady na spoření/pojištění činily [částka] měsíčně, náklady na telefon [částka] měsíčně, splátky půjček/výživné [částka] měsíčně a výdaje na domácnost [částka] měsíčně.Na úhradu tohoto dluhu žalovaný uhradil [částka].

16. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [Anonymizováno] jako postupitelem a mezi žalobkyní jako postupníkem, ve spojení s její přílohou (seznamem postoupených pohledávek) se postupník s postupitelem dohodli na postoupení shora uvedených pohledávek vzniklých ze shora uvedených smluv o půjčce, a to se všemi právy s nimi spojenými. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno.

17. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], odeslanou žalovanému dne [datum], byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do [Anonymizováno].

18. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

19. Podle ust. § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od [datum], ve znění pozdějších předpisů (dále jen „n. o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

20. Právní poměry mezi účastníky se proto budou řídit ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do [datum] (dále jen „o. z.“) a zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.

21. Podle ust. § 657 o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

22. Podle ust. § 658 odst. 1 o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

23. Dle ust. § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, pro účely tohoto zákona se rozumí a) spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit; c) věřitelem fyzická nebo právnická osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo sdružení takovýchto osob.

24. Dle ust. § 55 odst. 1 o. z. se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

25. Dle ust. § 55 odst. 2 o. z. jsou ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná.

26. Dle ust. § 55 odst. 3 o. z. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

27. Dle ust. § 56 odst. 1 o. z. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

28. Dle ust. § 39 o. z. je neplatným právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

29. Podle ust. § 451 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

30. Podle ust. § 457 o. z. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

31. Podle § 517 odst. 1 a 2 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

32. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že obě výše uvedené smlouvy o půjčce jsou smlouvami o spotřebitelském úvěru, kde žalobkyně vystupuje jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.

33. V první řadě se soud zabýval platností obou výše uvedených smluv o půjčce (resp. o spotřebitelském úvěru) a dospěl k závěru, že obě tyto smlouvy jsou neplatné.

34. Co se týče částek ve smlouvách označených jako „poplatek“ ve výši [částka], resp. [částka], jedná se o smluvní ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy, který spočívá zejména v tom, že výše tohoto „poplatku“ činí více, než 80 % z půjčené částky. Poplatek za „administrativní činnost“ ve výši [částka], resp. [částka] a „hotovostní inkaso splátek“ ve výši [částka], resp. [částka] představují neadekvátní navýšení částky, kterou má podle smlouvy žalovaný v souvislosti s poskytnutím půjček věřiteli zaplatit, a podle názoru soudu představují skrytý úrok, který neúměrně a v rozporu s dobrými mravy výrazným způsobem navyšuje částku, kterou by měl žalovaný podle uzavřené smlouvy splatit. V samotné smlouvě navíc není sjednáno, za co je hotovostní inkaso splátek požadováno, proč je žalovaný povinen jej platit a jde tedy o jednorázovou částku, které neodpovídá žádné protiplnění žalobce. Takovým protiplněním rozhodně pro spotřebitele nemůže být způsob plnění, tj. jako jakási sankce za to, že bude dlužník splácet hotově. Současně vzhledem k výši hotovostního inkasa splátek se zcela jistě nejedná o administrativní náklady žalobce (právního předchůdce žalobce), které vynaložil v souvislosti s poskytnutím zápůjčky. Tato odměna je i sjednána ve smlouvách vedle hotovostního inkasa splátek jako samostatná položka. Smlouva, resp. smluvní podmínky dále stanoví, že v případě, kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost [Anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (tedy včetně „poplatku“), tudíž včetně neuhrazené části odměny za hotovostní inkaso, kterou by byl povinen zaplatit, kdyby k okamžitému zesplatnění nedošlo. Z toho vyplývá, že odměna za hotovostní inkaso neměla výlučně krýt náklady společnosti [Anonymizováno] spojené s osobním výběrem splátek v místě bydliště žalovaného, ale že plnila i roli další úplaty za poskytnutí peněžní půjčky, neboť v případě zesplatnění celé půjčky byl žalovaný povinen splatit celou odměnu bez ohledu na to, že k inkasu již nedocházelo. Jak vyplývá z výše uvedeného, i na základě těchto skutečností dospívá soud k závěru, že hotovostní inkaso splátek ve výše uvedených smlouvách především simuluje funkci úroku, tedy zisku, za jehož účelem je půjčka poskytnuta a jenž nemá ve smluvním vztahu žádné protiplnění, tudíž představuje skrytý úrok. Ze smlouvy pak nevyplývá, za co by konkrétně měl být vybírán poplatek za „administrativní činnost“ a vzhledem k tomu má soud za to, že ujednání má opětovně zejména generovat zisk společnosti [Anonymizováno] a představuje skryté úroky. S ohledem na uvedené má soud za to, že takové ujednání je v rozporu s dobrými mravy a je tedy neplatné.

35. Co se týče úroku ve výši [částka], resp. [částka], ten byl “sjednán“ pouze ve smluvních podmínkách, které nebyly žalovaným podepsány a není tak zřejmé, že by se žalovaný s jejich obsahem před uzavřením smlouvy seznámil. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. [Anonymizováno] v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (analogicky i úrok) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, ale toliko spotřebitelské smlouvy samotné. V projednávaném případě však smluvní podmínky tvořily pouze samostatnou část a samostatnou přílohu smlouvy o půjčce a nebyly žalovaným podepsány. Soud proto dospěl k závěru, že úroková sazba nebyla platně sjednána.

36. K výše uvedenému soud dodává, že veškeré tyto další poplatky se ve smlouvě neoddělitelně pojí s poskytnutým úvěrem, když k jistině jsou připočítávány veškeré tyto sjednané platby, a povinnost žalovanému se konstituuje jako zaplacení jediné „celkové dlužné částky“ ve výši [částka] (při poskytnuté půjčce [částka]), resp. ve výši [částka] (při poskytnuté půjčce [částka]), které měly být zaplaceny v 60 týdenních splátkách, tedy v období jen o málo překračující jeden rok. Již na první pohled je patrné, že u uvedených smluv měl žalovaný (spotřebitel) za dobu lehce přesahující jeden rok platit téměř dvojnásobek poskytnuté částky spotřebitelského úvěru. Jak je již uvedeno výše, uvedené poplatky svou povahou fakticky představují další skryté úroky z úvěru, neboť měly společnosti [Anonymizováno] zajistit další výnos ze zapůjčených finančních prostředků. Soud podotýká, že není přípustné sjednaný kapitalizovaný úrok skrýt pod označení „poplatek“. Sjednání poplatku, který je fakticky úrokem za poskytnutí půjčky (tj. cenou peněz), představuje obcházení zákona, což má též za následek absolutní neplatnost ujednání podle § 39 o. z. Navíc se v daném případě jednalo o vztah spotřebitele a podnikatele, kde za použití definice průměrného spotřebitele (viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES) nelze objektivně očekávat, že si spotřebitel bude při podpisu smlouvy vědom, že pod pojmem „administrativní poplatek“ se bude, byť třeba jen zčásti, ukrývat smluvní úrok. Takové jednání poskytovatele úvěru (podnikatele) je zjevně nemravné. Obvyklá výše úroků přitom v daném období v případě nejvýše úročených sazeb úvěrů činily kolem 20 % ročně, zatímco v případě obou výše uvedených smluv převyšovaly 80 % za období mírně přesahující jeden rok. Je tak zjevné, že úrokové zatížení spotřebitele je v dané věci mnohonásobně vyšší při porovnání s celkovými náklady, které měl za poskytnutý spotřebitelský úvěr zaplatit, což nemůže vést k jinému závěru, než že se jedná o ujednání, která jsou v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné. Na tom nic nemůže měnit ani skutečnost, že společnost [Anonymizováno] je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, když ani tyto společnosti si nemohou sjednávat úroky v nemravné výši, tím spíše skrytě. Následkem právního úkonu, který je v rozporu s dobrými mravy je podle § 39 o. z. jeho absolutní neplatnost, ke kterému je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

37. Pro úplnost soud dodává, že v souladu s ustálenou judikaturou vyšších soudů, včetně Ústavního soudu, je třeba zkoumat neplatnost spotřebitelských smluv týkajících se poskytnutí peněžních prostředků (např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci) nikoli izolovaně, ale v celém souhrnu uzavřené spotřebitelské smlouvy, neboť není přípustné nepřiměřené vychýlení v právech a povinnostech stran v zásadní neprospěch spotřebitele. Pokud jsou povinnosti dlužníka ve svém kontextu nepřiměřené jeho právům, je třeba smlouvu jako celek považovat za neplatnou, tím spíše, když jednotlivá ujednání výše uvedených smluv o spotřebitelském úvěru poskytnuté podnikatelem spotřebiteli jsou natolik provázaná, že je nelze od sebe oddělit, neboť bez sjednaného poplatku představovaného zejména poplatkem za administrativní činnosti a hotovostní inkaso by společnost [Anonymizováno] peněžní prostředky žalovanému neposkytla, tedy neplatné jsou obě celé spotřebitelské smlouvy. Jejich ustanovení ve svém souhrnu zakládají tak nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, že způsobují jejich absolutní neplatnost.

38. Vzhledem k absolutní neplatnosti obou výše uvedených smluv soud nároky žalobkyně posoudil jako bezdůvodné obohacení (§ 451 o. z.). V důsledku toho je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle těchto smluv dostal (§ 457 o. z.). Pokud žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel [částka] ([částka] + [částka]) a uhradil [částka] ([částka] + [částka]), je povinen uhradit žalobkyni rozdíl mezi těmito částkami, tedy [částka].

39. Co se týče úroků z prodlení, soud vycházel z toho, že žalovaný je v prodlení od [datum], když byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum], a když splatnost z nároku na vydání bezdůvodného obohacení nastala až v návaznosti na výzvu žalobkyně k uhrazení dluhu. Požadovaná výše úroků pak nepřesahuje výši odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb., a to ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení. Ve zbytku nezbylo, než žalobu zamítnout, když ostatní nároky, jak co se týče dlužné částky nad shora uvedený rámec, tak i nároku na úrok z prodlení v rozsahu větším, než jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a nároku na úrok vycházejí z neplatné smlouvy, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.