Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) ze dne [datum] (po částečném zastavení řízení) domáhá na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „společnost [Anonymizováno] “) a žalovaným.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
3. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v [adresa], oddíl C, vložka [Anonymizováno], z něhož plyne, že předmětem podnikání žalobkyně je mj. výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence.
4. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit ve lhůtě do [datum]. Ve smlouvě byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 0 % ročně. Součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky společnosti [Anonymizováno] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově.
5. Z dodatku č. 4 ke smlouvě o úvěru č. [hodnota], uzavřeného mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum], bylo zjištěno, že smluvní strany si ujednaly navýšení částky úvěru, a to tak, že celková výše jistiny úvěru bude činit [částka] se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 0 % ročně s tím, že ostatní ustanovení smlouvy zůstávají tímto dodatkem nedotčena.
6. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] žalovanému poskytla dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], a dne [datum] částku ve výši [částka]. Celkem se tedy jedná o [částka].
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně příloh, a společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek, bylo zjištěno, že žalobkyni byla postoupena pohledávka, která je předmětem tohoto řízení.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení výše uvedené pohledávky, a to z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovanému byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva, kterou byl žalovaný vyzván k zaplacení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, a to nejpozději do [datum]. Žalovaný byl upozorněn, že pokud této výzvě nevyhoví, bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou.
10. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:
11. Na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota], uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum], ve znění dodatku č. [hodnota] uzavřeného mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum], žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši [částka] (dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], a dne [datum] částku ve výši [částka]), které se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit ve lhůtě do [datum]. Ve smlouvě byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 0 % ročně. Součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky společnosti [Anonymizováno] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově.
12. Žalovaný na úvěr zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně celkem [částka] (v tomto směru soud vyšel z tvrzení žalobkyně).
13. Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně příloh, a společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek, byla žalobkyni postoupena pohledávka, která je předmětem tohoto řízení. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.
14. Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou žalovanému dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, a to nejpozději do [datum]. Žalovaný byl upozorněn, že pokud této výzvě nevyhoví, bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou.
15. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
16. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen: „o. z.“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „z. s. ú.“). Žalobkyně (podnikatel – ustanovení § 420 odst. 1 o. z.) je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr, žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 o. z.).
17. Podle ust. § 2 z. s. ú. se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
18. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle ust. § 87 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).Ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]).
20. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
21. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Podle ust. § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
24. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva je ve smyslu z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru, a že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
25. Co se týče postupu právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se zásadou odborné péče při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získala její právní předchůdkyně informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, a aby označila důkazy tato tvrzení prokazující. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala sdělením, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. V souvislosti s tím, žalobu částečně omezila. Soud tedy vychází z toho, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně jakýmkoliv způsobem ověřovala úvěruschopnost žalovaného.
26. Protože žalobkyně, jak vyplývá z výše uvedeného, nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, nelze, než výše uvedenou spotřebitelskou smlouvu, odporující § 580 odst. 1 o. z., vyhodnotit jako neplatnou, přičemž soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.
27. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku [částka] a zaplatil [částka], je jeho povinností vrátit žalobkyni rozdíl mezi těmito částkami, tzn. [částka].
28. K otázce zaplacení zákonného úroků z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení žalované, soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nepostupují dle zákonných ustanovení o spotřebitelském úvěru či postupují v rozporu se smyslem a účelem zákona o spotřebitelském úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný v průběhu řízení netvrdil žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. S ohledem na výše uvedené je tedy nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení nedůvodný.
29. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.
30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. V rozsahu „kapitalizovaného úroku“ ve výši [částka] a v rozsahu [částka] bylo řízení částečně zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby; v tomto rozsahu procesní zavinění na zastavení řízení nese žalobkyně, a v tomto rozsahu je třeba na žalobkyni pohlížet jako na neúspěšnou. Žalobkyně tedy byla v řízení úspěšná v rozsahu 86 % a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 14 %. Žalobkyně tak má právo na náhradu 72 % účelně vynaložených nákladů.
31. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, kterému soud přiznal náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) do podání návrhu na zahájení řízení po [částka] v souladu s § 14b advokátního tarifu, v celkové výši [částka], a náhradu za jeden úkon právní služby po podání návrhu na zahájení řízení (písemné vyjádření ve věci samé a částečně zpětvzetí žaloby ze dne [datum]) za [částka], v souladu s ust. § 7 bod 5. advokátního tarifu. Soud žalobkyni dále přiznal paušální náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení po [částka], tedy celkem [částka], a paušální náhradu hotových výdajů za jeden úkon právní služby po podání návrhu na zahájení řízení za [částka], v souladu s ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu účinného od [datum]. Advokát dále doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení (21 % z částky [částka] činí [částka]). Dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení ve výši [částka], které po snížení na 56 % představují částku uvedenou ve výroku III. tohoto rozsudku.