4 C 183/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru k účtu č. [tel. číslo], na jejímž základě mohla žalovaná čerpat úvěr ve výši [částka]. Uvedený úvěr se žalovaná zavázala splatit s úrokem ve výši 12,90 % p. a. ve splátkách po [částka]. Žalovaná uhradila 44 pravidelných splátek úvěru, následně přestala řádně plnit podmínky úvěrové smlouvy, proto žalobkyně ke dni [datum] zesplatnila zbytek úvěru ve výši [částka], přičemž tento se skládá z jistiny ve výši [částka], poplatků úvěru ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka]. Součástí žaloby je poté nárok na úrok ve výši 12 % ročně z částky jistiny tj. [částka] od [datum] (po dni zesplatnění) do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy, byla schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vycházela mj. z informací získaných z bankovních i nebankovních registrů. Rovněž byla komplexně vyhodnocena celková finanční situace žalované.

2. Žalovaná proti vydanému platebnímu rozkazu zdejšího soudu podala odpor, který odůvodnila absolutní neplatností úvěrové smlouvy a uvedla, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti uložené ji podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když řádně neověřila úvěruschopnost žalované. Pokud by žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a nahlédla do výpisů z bankovních a nebankovních registrů, zjistila by, že žalovaná má souhrnné měsíční splátky ve výši [částka]. Celkové dluhy žalované tak činili [částka], k tomu žalovaná plnila vyživovací povinnost k dětem ve věku 11 a 14 let. Průměrný čistý měsíční výdělek žalované za poslední tři měsíce činil částku [částka]. Na základě uvedeného je dle žalované zřejmé, že ke splnění zákonné povinnosti ze strany žalobkyně nedošlo. K tomu žalovaná odkázala na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu. Žalovaná dále uvedla, že pokud by soud nepřisvědčil jejímu názoru, je s ohledem na svoji tíživou finanční situaci měsíčně splácet částku maximálně ve výši [částka].

3. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že řádně posoudila úvěruschopnost žalované. V rámci lustrace bankovních a nebankovních registrů žalobkyně zjistila, že žalovaná má sice větší množství úvěrů, nicméně tyto žalovaná v rámci možností splácí a nebylo zjištěno žádné zvlášť závažné porušení splátkové disciplíny. Žalobkyně provedla lustraci žalovaní v její interní databázi, insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a rejstříku exekucí. Dále byla ověřena databáze neplatných dokladů [právnická osoba], a zkontrolováno trvalé bydliště žalované, zda se nenachází na adrese obecního úřadu. Pokud jde o příjmy žalované, z čestného prohlášení žalované vyplynulo, že její příjem ze závislé činnosti činí [částka], příjem rodinných příslušníků v domácnosti poté činí [částka]. Když žalobkyně tento příjem ověřovala pomocí výpisů z účtu žalované, došla k závěru, že průměrný příjem žalované za posledních 6 měsíců činí v průměru [částka], přičemž příjem ze závislé činnosti představuje [částka] měsíčně a příjem od [jméno FO], manžela žalované, činil částku [částka] měsíčně. V rámci posouzení výdajů vyšla žalobkyně z následujících propočtů: výdaje a náklady na pojištění ve výši [částka], výdaje na bydlení v částce [částka], částka životního minima ve výši [částka], závazky na jiné úvěry ve výši [částka] a závazky u žalované u žalobkyně ve výši [částka]. S ohledem na uvedené došla žalobkyně k závěru, že žalované zůstane i po poskytnutí úvěru 37,47 % pravidelných příjmů. Žalovaná uhradila řádně a včas 44 splátek, je tedy zřejmé, že byla schopna řádně splácet.

4. Z žádosti o poskytnutí osobního úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná ke svým poměrům uvedla, že je vdaná, bydlí v bytě v osobním vlastnictví, její pravidelný měsíční příjem je [částka], příjem manžela činí [částka]. Žalovaná dále uvedla, že má dvě děti nad 10 let, její výdaje spojené s bydlením činí [částka], pojištění činí [částka], ostatní výdaje představují částku [částka]. Měsíční splátka půjček žalované činí [částka].

5. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], ze dne [datum], standardních informacích o spotřebitelském úvěru, úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele, všeobecných obchodních podmínek, sazebníku žalobkyně bylo soudem zjištěno, že žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši [částka], se zápůjční úrokovou sazbou 12,9 % p. a., výše RPSN činila 13,71 %. Žalovaná se zavázala celý úvěr splácet v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Služba zasílání výpisů z úvěrového účtu v papírové formě činila [částka] měsíčně. Celková splatná částka činila [částka].

6. Z historického výpisu z úvěru pořízeného dne [datum] se zjišťuje historie čerpání úvěru žalované a dále pak, že celková dlužná částka nesplaceného úvěru představuje částku [částka], přičemž zůstatek úvěru činí [částka], splatné úroky [částka], pokuta z prodlení [částka], úvěrové poplatky [částka]. Poslední splátka ve výši [částka] byla zaplacena dne [datum].

7. Z upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla ze strany žalobkyně konfrontována o nedoplatku spotřebitelského úvěru, s tím, že žalovaná má částku uhradit nejpozději do [datum]. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do dne [datum]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky, jinak bude věc řešena soudní cestou.

8. Z tabulky registrů předloženou žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná měla k datu uzavření smlouvy s žalobkyní, již sjednaných celkem [hodnota] jiných úvěrů, jejichž celková výše činila [částka] a splátky z těchto úvěrů představovaly částku [částka] měsíčně. K tomu doložen kompletní výpis BRKI a NRKI žalované, ze kterého plyne, že k osobě žalované byly v době uzavření smlouvy zjištěny celkem 4 úvěry v celkové hodnotě okolo [částka], aktivní měla žalované také některé kreditní karty.

9. Z potvrzení o výši příjmu zaměstnance od zaměstnavatele [právnická osoba] za období roku 2020 se zjišťuje, že průměrný čistý měsíční příjem žalované (včetně dávek DNP a NPN) za toto období činí [částka].

10. Z potvrzení o výši příjmu zaměstnance od zaměstnavatele [právnická osoba] za období roku 2024 se zjišťuje, že průměrný čistý měsíční příjem žalované (včetně dávek DNP a NPN) za toto období činí [částka].

11. Z výpisu BRKI/NRKI – ukončené obchody mimo KB, bylo zjištěno, že v 18 případech bylo zjištěno nesplácení úvěru, v 17 případech bylo zjištěni řádné splácení úvěru.

12. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení vyplynulo, že žalované byl schválen úvěr, žalovaná byla hodnocena žlutou barvou. U žalované byly zjištěny splátky ve výši [částka] pro jiné instituce.

13. Z výpisu bankovního účtu žalované č. [č. účtu], za období červenec 2020 až leden 2021 bylo zjištěno, že žalované je každý měsíc pravidelně zasílána mzda od zaměstnavatele [právnická osoba], její průměrná měsíční výše činí [částka] (včetně ošetřovného za měsíc říjen 2021, soud nepočítal ošetřovné za celý měsíc červenec 2021). Dále je každý měsíc poukazován na účet žalované obnos peněz od [jméno FO], jehož průměrná měsíční výše činí [částka].

14. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši [částka], se zápůjční úrokovou 12,9 % p. a., výše RPSN činila 13,71 %. Žalovaná se zavázala celý úvěr splácet v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Služba zasílání výpisů z úvěrového účtu v papírové formě činila [částka] měsíčně. Celková splatná částka činila [částka]. Žalovaná řádně uhradila žalobkyni 44 splátek. Zbývající část úvěru ve výši [částka], včetně nesplacených smluvních úroků a poplatků ve výši [částka], zůstala nesplacená, proto ke dni [datum] žalobkyně zesplatnila celý úvěr a vyčíslila příslušenství v podobě úroků a úroků z prodlení, a to tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O tomto skutkovém stavu není mezi účastníky sporu, když žalovaná v žádném ze svých vyjádření netvrdila opak.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

18. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. V případě žalované soud posuzuje uzavřenou smlouvu podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná je spotřebitelem podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku20. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle právní úpravy platné v době uzavření smlouvy se jedná o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru).22. Tato právní úprava je však v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] (dále jen: „směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek Soudního dvora ve věci [Anonymizováno]. Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti.23. Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu Costa v. Enel ze dne [datum], kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. Zásada nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU.24. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora, soud posoudil i následující věc. Nejprve soud uvádí, že mezi žalobkyní a žalovanou není sporu o skutečnosti ohledně uzavření úvěrové smlouvy, výše úvěru či splacené částky. Veškeré námitky žalované směřují do posouzení úvěruschopnosti, tedy do schopností žalované splácet poskytnutý úvěr. K tomuto soud uvádí následující. Žalobkyně standardním způsobem ověřila veškeré relevantní informace o žalované, když se nespoléhala pouze na údaje žalovanou uvedené v žádosti o spotřebitelský úvěr, ale samostatně prověřila bankovní a nebankovní registry a databáze, příjmy žalované, statistické informace, stejně jako adresu trvalého pobytu či platnost dokladů. Na základě uvedeného žalobkyně sice získala informace o dluzích žalované, zároveň však vyhodnotila že žalovaná je stále úvěruschopná. Jak vyplynulo ze žalobkyní předložených výpisů ze systému BRKI a NRKI, žalovaná měla v době uzavření úvěrové smlouvy závazky vůči jiným věřitelům v přibližné měsíční výši [částka]. Žalobkyně dále disponovala informacemi ohledně splácení přechozích dluhů žalované, přičemž vyhodnotila, že tyto dluhy žalovaná splácela v rámci možností řádně, některé dluhy sice byly placeny se zpožděním, ale stále docházelo k jejich úhradě, a žalovaná nepředstavovala tak z tohoto pohledu pro žalobkyni riziko.25. Pokud se jedná o příjmovou stránku žalované, ta ve svém zaměstnaneckém poměru disponovala průměrnou čistou měsíční mzdou ve výši [částka] (doloženo výpisy z účtu žalované za srpen 2020 až prosinec 2020). Dále je však na účet žalované každý měsíc v období červenec 2020 až prosinec 2020 poukazováno větší množství finančních částek od [jméno FO], které dohromady tvoří v průměru měsíční částku okolo [částka]. Skutečný měsíční příjem žalované tak přesahuje hodnotu [částka].26. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem má soud za to, že žalobkyně postupovala s řádnou péčí, když vyvinula maximální možné úsilí, které je možné po ni spravedlivě požadovat, k tomu, aby zjistila celkovou finanční situaci žalované. Následně soud hodnotí i jako zcela správné vyhodnocení žalobkyně, kterým bylo zjištěno, že žalovaná má měsíční závazky v hodnotě okolo [částka], a zároveň příjmy okolo [částka], tedy že žalovaná je schopná dostát splátkám poskytnutého úvěru. To vše i s přihlédnutím ke skutečnostem, že žalovaná má dvě vyživovací povinnosti k dětem nad 10 let, zároveň je vdaná (tvoří SJM) a bydlí v domě v osobním vlastnictví.27. Soud uzavírá, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně dostála své zákonné povinnosti ohledně řádného ověření úvěruschopnosti žalované, o čemž svědčí i fakt, že žalovaná žalobkyni řádně uhradila 44 splátek úvěru (tj. žalovaná přes 3,5 roku pravidelně splácela stanovenou částku). Tím, že žalovaná následně přestala řádně a včas hradit sjednané splátky úvěru, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 občanského zákoníku. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované vrácení poskytnuté a zároveň nesplacené finanční částky (ve výši [částka]), zaplacení sjednaných poplatků ([částka]) a smluvního úroku z úvěru, který žalobkyně kapitalizovala ke dni [datum] ve výši [částka], od dne [datum] požaduje žalobkyně tento úrok ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] (tedy ve výši nižší, něž jaká byla původně sjednána, tj. 12,9 % p. a.). Důvodné je také přiznání zákonných úroků z prodlení, jak vyplývají z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tento žalobkyně kapitalizovala ke dni ve výši [částka], ode dne [datum] ji náleží v zákonné výši 12 % ročně z dlužné částky [částka]. Vzhledem k uvedenému soud žalobě vyhověl, když rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku.28. Žalovaná ve svém vyjádření žádala o splátkový kalendář po [částka] měsíčně, tomuto postupu soud nevyhověl, a to i s ohledem na nedávné rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kdy se v obdobné věci žalobkyně a žalované krajský soud vyslovil, že stanovení splátkového kalendáře není s ohledem na množství aktuálně nesplacených finančních závazků žalované a s přihlédnutím k ochraně spotřebitele možné.29. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) při splnění podmínky předžalobní výzvy podle § 142a odst. 1 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za řízení ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši [částka] stanovená dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění od [datum] (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka], a to za celkem tři úkony spočívající 1) v převzetí a přípravě zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., 2) ve výzvě k plnění podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a 3) v návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. Dále se přiznávají tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Za účast na soudním jednání dne [datum] byla žalobkyni přiznána podle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 advokátního tarifu, odměna za jeden právní úkon služby podle § 11 odst. 1 písm. g a. t. v částce [částka] a paušální náhrada hotových výdajů dle 13 odst. 4 a. t. v částce [částka]. Advokát žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, proto se podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. celkové náklady právního zastoupení zvyšují o náhradu za tuto daň ve výši 21 %. Dle § 160 o. s. ř. byla žalované k placení nákladů žalobkyni určena třídenní lhůta ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.