Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 29,67 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svým návrhem podaným dne [datum] ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky [částka], úroku ve výši 29,67 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba].
2. Stanovisko žalovaného se nepodařilo zjistit, neboť se k návrhu nevyjádřil a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto rozhodl bez jeho přítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).
3. Z hodnocení klienta ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí okolo [částka], tento příjem plyne ze zaměstnání u zaměstnavatele [právnická osoba] [IČO] IČO, , pracovní poměr trvá ode dne [datum], smlouva je na dobu neurčitou. Žalovaný je svobodný, žije sám ve vlastním bydlení. Výdaje žalovaného činí [částka], představují životní minimum klienta ve výši [částka] a náklady na bydlení ve výši [částka]. Dále k prokázání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila výpis z [právnická osoba], z něhož vyplývá, že společnost [právnická osoba] zaslala na účet žalovaného částku [částka] dne [datum], dále společnost [právnická osoba] zaslala za účet žalovaného dne [datum] částku [částka], stejná společnost zaslala žalovanému na účet dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] a dne [datum] došla na účet žalovaného částka [částka] od ČSSZ představující nemocenské za období od [datum] do [datum].
4. Na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], právní předchůdkyně žalobkyně poskytla téhož dne žalovanému úvěr ve výši [částka] (doklad o vyplacení úvěru) a žalovaný se zavázal zaplatit částku ve výši [částka], a to v 36 měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných nejpozději 23. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen s tím, že zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 48,94 % p. a., a byla dohodnuta jako pevná sazba po celou dobu splácení úvěru. Při odstoupení od smlouvy činí částka úroku splatná za 1 kalendářní den [částka]. Výše přepokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) na úvěr 61,55 %. Dále byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] u každé splátky, s níž se ocitne v prodlení o délce 15 dní. Automaticky dochází ke zesplatnění úvěru, jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dní. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky stávají součástí nové jistiny. V případě prodlení s hrazením nové jistiny je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Pokud žalovaný nezaplatí novu jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení.
5. Z karty klienta plyne, že žalovaný v období od [datum] do [datum] splatil celkem [částka].
6. Dopisem ze dne [datum] došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ke zesplatnění celého úvěru, přičemž celková dlužná částka k tomuto dni činila [částka], a skládala se ze zbývající dlužné částky původního úvěru ve výši [částka], úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka], neuhrazené smluvní pokuty ve výši [částka] a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši [částka]. Lhůta k zaplacení dlužné částky byla právní předchůdkyní žalobkyně stanovena na 10 dní od data odeslání tohoto oznámení.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba]., na žalobkyni, ke kterému došlo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky částku [částka], sestávající se z nové dlužné jistiny ve výši [částka] a dále částky smluvní pokuty, dlužných úroků a nákladů, žalobkyně však náhradu nákladů vzniklých právnímu předchůdci žalobkyně neuplatňuje.
8. Z výzvy k plnění se základním a skutkovým a právní rozborem se zjišťuje, že žalovaný byl dne [datum] vyzván předžalobní výzvou k úhradě dluhu vůči žalobkyni.
9. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr. Dne [datum] byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouva o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky domluvené pevnou zápůjční sazbou ve výši 48,94 % p. a.; celkově se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši [částka], a to v 36 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Dále byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] u každé splátky, s níž se ocitne v prodlení o délce 15 dní. Automaticky dochází ke zesplatnění úvěru, jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dní. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky stávají součástí nové jistiny. V případě prodlení s hrazením nové jistiny byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Pokud žalovaný nezaplatí novu jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vznikla mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. V době posuzování úvěruschopnosti žalovaného byl žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou ode dne [datum] ve společnosti [právnická osoba], jeho čistý měsíčná příjem činil okolo [částka]. Žalovaný celkem právní předchůdkyni žalobkyně v průběhu splácení úvěru uhradil částku [částka]. Poslední platba žalovaného proběhla dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ke zesplatnění celého úvěru, přičemž celková dlužná částka k tomuto dni činila [částka], a skládala se ze zbývající dlužné částky původního úvěru ve výši [částka], úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka], neuhrazené smluvní pokuty ve výši [částka] a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši [částka]. Lhůta k zaplacení dlužné částky byla právní předchůdkyní žalobkyně stanovena na 10 dní od data odeslání tohoto oznámení. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky právní předchůdkyně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, dlužná jistina činila částku [částka].
10. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr ve výši [částka] žalovanému poskytla, avšak žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že úvěr řádně a včas nesplatil. Žalovaný se tím, že nezaplatil dlužnou částku ve sjednanou dobu, dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 občanského zákoníku. Žalobkyně pohledávku za žalovaným nabyla dle § 1879 a násl. o. z. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném vrácení poskytnuté finanční částky, představující dlužnou jistinu ve výši [částka] a dlužnou smluvní pokutu ve výši [částka] (vyčíslená ke dni [datum] jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1 % ročně z dlužné nové jistiny od [datum]), a dále sjednaný úrok ve výši 29,67 % ročně z části nové jistiny ve výši [částka] ode dne [datum] (tj. ode dne následujícího po dni ve kterém došlo ke zesplatnění úvěru) do zaplacení. Důvodné je také přiznání zákonného úroku z prodlení, jak vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z částky nové dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] (tj. po uplynutí desetidenní lhůty k zaplacení stanovené právní předchůdkyní žalobkyně ve výzvě ze dne [datum]) do zaplacení. Nebylo-li ze strany žalovaného placeno dobrovolně, má žalobkyně právo domáhat se dlužné částky soudně. Vzhledem k uvedenému soud žalobě vyhověl, když rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku.
16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) při splnění podmínky předžalobní výzvy podle § 142a odst. 1 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za řízení ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka], kdy se za jeden úkon právní služby přiznává [částka]. Celkem se jedná o 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a. t., konkr. písm. a) převzetí věci a příprava zastoupení, d) písemné podání ve věci samé – žaloba, d) výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem g) účast na jednání před soudem dne [datum].
17. Pokud jde o výši paušálních náhrad výdajů dle 13 odst. 4 a. t., soud zde upozorňuje na vyhlášku č. 258/2024 Sb., s účinností od [datum], konkrétně čl. II přechodných ustanovení, dle které platí že za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Proto byla žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů (paušální náhrada) v sazbě 3x po [částka] a jednou po [částka] (za soudní jednání dne [datum]).
18. Částku nákladů řízení spočívající v odměně advokáta za zastoupení a paušální náhrady výdajů soud navýšil podle § 137 odst. 1 a 2 o. s. ř. o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.