Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a částku [částka], se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka], společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a částkou ve výši [částka] představující smluvní pokutu, to vše na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [Anonymizováno]. Na základě této smlouvy o úvěru byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost ve výši [částka]. Splatnost úvěrové smlouvy byla stanovena na [datum], žalovaný částku jistiny společně s poplatky za úvěr ve výši [částka] nesplatil. Žalobkyně na základě prodlení žalovaného nároku kromě zákonného úroku z prodlení také smluvní úrok a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo ke dni [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.
2. Stanovisko žalovaného se nepodařilo zjistit, neboť se k návrhu nevyjádřil a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto rozhodl bez jeho přítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] se zjišťuje, že s žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva č. [hodnota], na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka [částka], a kterou se žalovaný zavázal splatit do [datum]. Úrok poskytnutého úvěru činil 36 % ročně, RPSN činila 463,56 %. Jednorázová výše splátky představovala [částka]. Z vlastností úvěru při překročení doby splatnosti se zjišťuje, že RPSN v tomto případě činí 8 347,80 %. Při prodlení žalovaného je stanovená smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení.
4. Z dodatku ke smlouvě o půjčce ze dne [datum] se zjišťuje, že mezi právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena dohoda, že nové datum splatnosti nesplacené jistiny a výše nesplacených nákladů na půjčku se stanovuje na [datum].
5. Z dokumentu označeného jako „formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru“ bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla informace ohledně popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladech spotřebitelského úvěru, dalších důležitých právních aspektech a informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku. Dále jen v rámci tohoto formuláře uvedená úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 36 % p. a., a RPSN celého úvěru ve výši 463,56 %. Roční procentní sazba nákladů při překročení doby splatnosti činí 8 347,80 %.
6. Z potvrzení o provedení transakce se podává, že dne [datum] byla žalovanému na jeho bankovní účet převedena částka [částka].
7. Z upomínky – upozornění, výzvy k úhradě dlužné částky se zjišťuje, že žalovaný byl dne [datum], dne [datum], a dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky.
8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka společnosti [Anonymizováno]., za žalovaným byla s účinností ke dni [datum] postoupena žalobkyni a toto postoupení bylo oznámeno žalovanému. K tomuto doložena smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum].
9. Z listiny označené jako výzva před podáním žaloby ze [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván žalobkyní o úhradu dlužné pohledávky a zároveň byla poučen, že se jedná o poslední výzvu před podáním žaloby ve smyslu § 142a o.s.ř.
10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin zjistil soud tento skutkový stav ve věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno]., poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum], č. [hodnota], částku [částka], kterou se žalovaný zavázal splatit s úrokovou sazbou 36 % p. a., do [datum], RPSN činila 463,56 %. Jednorázová výše splátky představovala [částka]. Z vlastností úvěru při překročení doby splatnosti se zjišťuje, že RPSN v tomto případě činí 8 347,80 %. Při prodlení žalovaného je stanovená smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou s účinností ke dni [datum].
11. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
12. Pokud jde o právní posouzení věci, soud posuzuje uzavřenou smlouvu podle svého obsahu, tj. podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření smlouvy, neboť žalovaný je spotřebitelem podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. V případě shora uvedené smlouvy pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně naprosto žádným způsobem neověřila úvěruschopnost žalovaného, ze smlouvy o úvěru či jiných listin nevyplývá, že by se právní předchůdkyně žalobkyně vůbec zabývala otázkou příjmu žalovaného, jeho výdajů, či zda nějakým způsobem v rámci ověření byla provedena základní lustrace žalovaného ve veřejně dostupných databázích a registrech.
19. Splnění povinnosti řádného ověření úvěruschopnosti žalovaného je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka]). Důsledkem nesplnění uvedené povinnosti je neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené mezi původním věřitel a žalovaným dle § 580 odst. 1 o. z., a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru i bez návrhu.
20. Nad rámec uvedeného, soud poukazuje na skutečnost, že k absolutní neplatnosti smlouvy lze dojít i z dalších důvodů než jen v rámci (ne)posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a jen v krátkosti uvádí, že byla-li stanovena RPSN ve výši 463,56 % - toto jednání právní předchůdkyně žalobkyně lze označit jako účelové a zneužívající a nemůže požívat ochrany; v podrobnostech soud odkazuje např. na odůvodnění rozsudku č. j. [spisová značka], Okresního soudu [adresa] (dostupný na www. rozhodnuti.justice.cz). O RPSN při překročení doby splatnosti ve výši 8 347,80 % nemá význam více hovořit.
21. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora, soud shledává smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, když právní předchůdkyně žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
22. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy (částku [částka]) převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku [částka], je povinen tuto částku, poníženou žalobkyni o úhradu žalovaného na částku [částka], také vrátit; tak také rozhodl soud výrokem I., zbylou částku požadovanou žalobkyní soud zamítl, a to včetně smluvních úroků, úroků z prodlení a smluvní pokuty.
23. K otázce zaplacení zákonného úroků z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení žalovaného, soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nepostupují dle zákonných ustanovení o spotřebitelském úvěru či postupují v rozporu se smyslem a účelem zákona o spotřebitelském úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a jelikož měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný (zhruba v rozsahu 50 %), nepřiznal žádnému z účastníků jejich náhradu.