Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

4 C 32/2024

Soud: Okresní soud v Jindřichově HradciDatum rozhodnutí: 31. 7. 2024Č. j.: 4 C 32/2024-40Soudkyně: JUDr. Jana PošvářováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 25. 10. 2024Předmět řízení: pro určení vlastnického práva nabytého vydrženímECLI:CZ:OSJH:2024:4.C.32.2024.1
smlouva kupnípozůstalostdržbavydržení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (118) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 52 m2, jak byl vymezen geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. [hodnota], vyhotovený [tituly před jménem] [jméno FO], ověřený zeměměřičským inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], se kterým vyslovil souhlas Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [jméno FO] dne [datum] pod č.j. [Anonymizováno], byla ke dni svého úmrtí, tedy ke dni [datum], [jméno FO], r.č. [Anonymizováno], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

Odůvodnění

1. Dne [datum] bylo u Okresního soudu v [jméno FO] zahájeno řízení v němž se žalobce domáhal určení, že vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] vzniklého oddělením z pozemku St. parc. č. [hodnota] ( ve vlastnictví žalovaných ) geometrickým plánem citovaným ve výroku tohoto rozhodnutí v k. ú. [adresa], byla ke dni úmrtí ( [datum]) jeho matka [jméno FO]. Na základě rozsudku Okresního soudu v [jméno FO] č.j. [spisová značka] byla původní žaloba současné vlastnice [jméno FO] na vydržení vlastnického práva k pozemku parc. č. [hodnota] zamítnuta, neboť spornou část sama nevydržela a nebyla na ní ani převedena právní předchůdkyní [jméno FO], která byla vlastníkem sporné parcely na základě vydržení. V současné době tak stav skutečný neodpovídá stavu evidovaném v katastru nemovitostí. Bez určení vlastnického práva je ohroženo právo všech sporných stran. [jméno FO] vlastnické právo k pozemku St. parc. č. [Anonymizováno] jehož součástí je stavba, pozemku St. parc. č. [Anonymizováno] a pozemku St. parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od manželů [jméno FO]. V současné době jsou pozemky vedeny v katastru nemovitostí jako pozemek St. parc. [Anonymizováno] jehož součástí je stavba a pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. [jméno FO] předmětné pozemky kupní smlouvou ze dne [datum] převedla na [jméno FO]. Hranici mezi pozemky [jméno FO] a pozemky žalovaných tvoří plot s železnými sloupky a vzrostlé jehličnaté stromy na pozemku žalovaných. V těchto hranicích [jméno FO] nemovitosti užívala minimálně od [datum] do [datum].

2. Žalovaní nárok žalobkyně neuznali s odůvodněním, že na žádaném určení není naléhavý právní zájem.

3. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi prodávajícími [jméno FO] a [jméno FO] a kupující [jméno FO] je zjištěno, že [jméno FO] koupila nemovitosti dům č.p. [Anonymizováno] se stp. [Anonymizováno] o vým. 241 m2, pp. [Anonymizováno] zastavěná plocha o vým. 151 m2 a pp. [Anonymizováno] zastavěná plocha o vým. 35 m2 v k. ú. [adresa] se vším příslušenstvím, které tvořila kolna, oplocení, venkovní úpravy a trvalé porosty.

4. Z přílohového spisu Okresního soudu v [jméno FO] sp. zn. [spisová značka] byly zjištěny následující skutečnosti : Informace o pozemku potvrzuje, že žalovaní jsou vlastníky pozemku St. parc. č. [hodnota] o vým. 363 m2 v k.ú. [adresa]. Pozemky ve vlastnictví žalobkyně jsou nyní vedeny jako pozemek St. parc. č. [Anonymizováno] o výměře 427 m2 a pozemek parc. č. [hodnota] o vým. 54 m2 v k.ú. [adresa].Dne [datum] bylo provedeno místní šetření v nemovitostech ve vlastnictví nyní [jméno FO], právní nástupkyně [jméno FO] a žalovaných. Při něm bylo zjištěno, že tyto nemovitosti uvedených vlastníků jsou odděleny plotem se železnými sloupky . U tohoto plotu na nemovitosti žalovaných jsou vzrostlé jehličnany. Tento plot je asi uprostřed přerušen velkým pařezem . Sporný pozemek parc. č. [hodnota] se nachází při čelním pohledu k dělícímu plotu od pravé strany od postranního plotu k pergole postavené v levé části, postupně se rozšiřuje a zasahuje asi polovinu této pergoly. Rostou na něm vzrostlé ovocné stromy a okrasné rostliny. Celé pozemky ve vlastnictví [jméno FO] jsou oploceny, nepřístupné pro třetí osoby. Svědek [jméno FO], právní předchůdce žalovaných, uvedl, že nemovitosti nabyl před rokem 2000, v této době zde již plot mezi sousedními nemovitostmi stál jednalo se o podezdívku , železné sloupky a staré dřevěné plaňky. Na něm byl břečťan, aby starý plot nebylo vidět. Poté co ve spolupráci s právní nástupkyní [jméno FO] pokáceli a zlikvidovali strom v plotě, stavěli plot nový. Když nemovitosti prodával žalovaným, neměl nikdo pochybnosti ohledně hranic pozemků, navíc to garantovala realitní kancelář. Svědek [Jméno zainteresované osoby 0/0] ( nyní žalobce ), uvedl, že jeho matka nemovitost koupila asi v roce 1992, on tam v tomto roce byl. Celá nemovitost byla v této době oplocena. Sousedka paní [Anonymizováno] tam měla dřevěný plot, pak byla brána, vjezd na zahradu, před ním byl vlnitý plot a uprostřed plotu stál dub. Podél tohoto plotu matka vysázela ovocné stromy. Ze strany sousední nemovitosti stály smrky. On do nemovitosti po vojně jezdil. Matka ji užívala jako rekreační objekt v rozsahu celého oplocení. V hranicích, jak nemovitost matka užívala, ji prodala. Svědek dále soudu předložil fotografie z roku 1994 z nichž bylo patrné že mezi sousedními pozemky stál plot a mezi oplocením se nacházel dub. Z fotografie z roku 1997 je patrné, že celá nemovitost byla zaplocena. Z fotografií bylo dále patrné, že u plotu sousední nemovitosti byly vysázené smrky. Z žádosti o povolení pokácet strom volně rostoucí mimo les vyplývá, že tuto žádost podávala obecnímu úřadu právní nástupkyně [jméno FO] a manželé [jméno FO]. Zde uvedli, že místo zásahu je rozhraní pozemků u rodinných domů č.p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v obci [adresa]. Dle odhadu hodnoty nemovitosti st. p. [Anonymizováno], st.p. [Anonymizováno], st.p. [Anonymizováno] a domu č.p. [Anonymizováno] v obci [adresa] ze dne [datum], rodinný dům a přilehlé pozemky byly oploceny dřevěným plaňkovým plotem s betonovou podezdívkou. Na pozemku rostly ovocné stromy 3x jabloň 50 let, 3x švestka 50 let1x dub ( stáří 100 let).

5. Skutkový stav je zjištěn na základě hodnocení výše uvedených důkazů, které soud hodnotí jako věrohodné. Nevyšlo najevo nic, co by tyto důkazy zpochybnilo. [jméno FO] koupila předmětné nemovitosti v roce 1992 a tyto byly oploceny ve stejném rozsahu jako v současné době. Takto nemovitosti nerušeně užívala do roku 2005, kdy je , ve stejném rozsahu jak sama užívala, prodala [jméno FO], která tyto nemovitosti nadále užívala v rozsahu zaplocení. V roce 2008 stávající plot mezi pozemky účastníků byl nahrazen plotem dřevěným, sloupky a patky zůstaly původní. Plot obnovila [jméno FO] spolu s právním předchůdcem žalovaných. Uprostřed plotu, zčásti na pozemku právní nástupkyně [jméno FO] a zčásti na pozemku žalovaných byl vzrostlý dub, který byl stejnými osobami pokácen. V současné době se na tomto místě nachází velký pařez.

6. Je prokázáno, že nejméně od roku 1992, kdy nemovitosti koupila [jméno FO], jsou tyto užívány v rozsahu stávajícího oplocení, kdy vlastníci sousedního pozemku proti tomu nic nenamítali a z výpovědi svědka [jméno FO] vyplývá, že tyto hranice respektovali. Ostatně ani žalovaní tuto skutečnost nijak nezpochybnili.7. [jméno FO] spornou nemovitost držela od [datum] do [datum] ( 13 let ), držby nemovitostí se chopila v rozsahu, jak jí užívali její právní předchůdci a v hranicích stávajícího oplocení. Desetiletá vydržecí doba uplynula dne [datum]. Vydržení vlastnického práva je nutné posoudit podle zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník ( dále jen občz ).8. Podle § 134 odst. 1, 2, 3 občz oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.9. Dle § 129 odst. 1 občz, držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.10. Dle § 130 odst. 1 občz, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.11. [jméno FO] koupila nemovitosti dům č.p. [Anonymizováno] se stp. [Anonymizováno] o vým. 241 m2, pp. [Anonymizováno] zastavěná plocha o vým. 151 m2 a pp. [Anonymizováno] zastavěná plocha o vým. 35 m2 v k. ú. [adresa] se vším příslušenstvím, které tvořila kolna, oplocení, venkovní úpravy a trvalé porosty. V rozsahu tohoto oplocení nemovitost nerušeně užívala po dobu více než deset let. Se spornou částí pozemku nakládala jako se svým vlastnictví .12. Při zkoumání vydržení vlastnického práva [jméno FO] se soud zabýval i tím, zda byla se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i sporného pozemku, neboť předmětem kupní smlouvy byly pozemky o celkové výměře 427 m2, ona ve skutečnosti užívala pozemky o výměře 533 m2 ( 52 m2 sporný pozemek, 54 m2 pozemek ve vlastnictví obce ), tedy o 106 m2 více. S ohledem na to, že nemovitosti byly zaploceny, tvořily jeden funkční celek, bez možnosti přístupu třetích osob, soud dospěl k závěru, že i při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem tohoto případu po každém subjektu práva požadovat, nemohla mít pochybnosti o tom, že užívá i pozemky, jejichž vlastnictví nenabyla. Lze uzavřít, že byla se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že ji věc patří.13. Judikatura k občz 1964 připouštěla domnělý ( putativní) titul, tedy uznávala titul, který je sice neplatný, ale nabyvatel jednal legitimně v dobré víře, že platný je ( např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka]).14. Právní předchůdkyně se držby sporné části pozemku chopila na základě domnělého titulu, tedy kupní smlouvy z roku 1992. Legitimně předpokládala, že spornou část rovněž koupila, neboť ta byla ke skutečně zakoupeným pozemkům připlocena.15. Z výše uvedeného vyplývá, že [jméno FO] se stala vlastníkem sporné části pozemku na základě vydržení.16. Dle úmrtního listu [jméno FO] zemřela dne [datum]. Usnesením Okresního soudu [právnická osoba] [spisová značka], ze dne [datum], ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno FO], bylo potvrzeno nabytí dědictví jedinému dědici ze zákona, synovi zůstavitelky [jméno FO]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].17. Přes závěry výše uvedené soud žalobu na určení vlastnického práva právní předchůdkyně žalobce zamítl, neboť dospěl k závěru, že na tomto určení není naléhavý právní zájem.18. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ( dále jen o.s.ř. ), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tomto naléhavý právní zájem.19. Podle § 1475 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( dále jen o.z. ), dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní ( odst. 1 ). Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci ( odst. 2 ). Komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím ( odst. 3 ).20. Podle § 1670 o.z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.21. Dle § 185 odst. 1 písm. a) zákona č. 292/13 Sb., o zvláštních řízeních soudních ( dále jen z.ř.s.), v rozhodnutí o dědictví soud s účinností ke dni vzniku dědického práva potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici.22. Dle § 1479 z.ř.s. , dědické právo vzniká smrtí zůstavitele.23. Dle § 193 z.ř.s., objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti , popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva , k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží ( odst. 1). Nepožádal-li žádný z dědiců ve lhůtě k tomu určené, aby soud projednal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, platí, že podle pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí aktiv pozůstalosti uvedených v odstavci 1 ( odst. 2 věta před středníkem ).24. Dle § 185 odst. 1 písm. a) z.ř.s. usnesením Okresního soudu [právnická osoba], č.j. [spisová značka], ze dne [datum], ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno FO], bylo potvrzeno nabytí dědictví žalobci jako jedinému dědici ze zákona. Toto potvrzení se týká i majetku, který nebyl zjištěn při původním projednání pozůstalosti, dotýkalo se celého dědictví po zůstavitelce , tedy i předmětné sporné nemovitosti., přestože nebyla v původním řízení zjištěna. Žalobce jako soudem potvrzený jediný dědic spornou nemovitost nabyl ke dni smrti zůstavitelky a proto je nadbytečné určovat, že zůstavitelka byla ke dni své smrti její vlastnice. Z tohoto důvodu žalobce nemá na žádaném určení naléhavý právní zájem. Tomuto závěru odpovídá i úprava dodatečného projednání dědictví jak je výše citována. I bez dodatečného projednání dědictví došlo k nabytí sporné nemovitosti žalobcem jakožto jediným dědicem.25. Dodatečné projednání dědictví zahrnující předmětnou nemovitost by ve vztahu k žalovaným nebylo závazné, žalovaní by i nadále byli zapsáni jako její vlastníci. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu [právnická osoba] zařazení určité věci do aktiv dědictví není nezvratným důkazem vlastnictví toho, kdo věc nabyl na základě dohody dědiců, schválené rozhodnutím státního notářství. Dohoda o vypořádání dědictví řeší vztahy pouze mezi účastníky řízení o dědictví; jiné osoby, které nebyly účastníky řízení o dědictví, se mohou domáhat svého práva k věci, jež byla zařazena do aktiv dědictví po zůstaviteli v občanském soudním řízení. Obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka] dle něhož zařazení určité věci do aktiv dědictví není nezvratným důkazem vlastnictví toho, kdo věc nabyl na základě usnesení o dědictví, neboť usnesení o dědictví řeší vztahy pouze mezi účastníky řízení o dědictví.26. Z výše uvedeného vyplývá, že požadované určení a následné dodatečné projednání dědictví by nejasnosti ohledně sporného pozemku parc. č. [hodnota] nevyřešilo a proto žalobce nemá naléhavý právní zájem na předmětném určení a žaloba byla z tohoto důvodu zamítnuta.27. Ve sporu úspěšným žalovaným soud přiznává náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Náklady představují odměnu za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ( dále jen AT ). Za jeden úkon právní pomoci se dle § 9odst. 4 AT přiznává [částka], při zastupování dvou osob se u každé odměna snižuje o 20%, za jeden úkon při zastupování obou se přiznává [částka]. Za celkem 4 úkony se přiznává [částka] ( převzetí věci, sepis vyjádření, 2x účast u jednání soudu ). Dále se přiznávají 4 režijní položky po [částka] a DPH.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací