5 C 135/2026

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum], domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím (kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení). Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou, na jejímž základě tato poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila.

2. Žalovaná se vyjádřila tak, že si od žalobkyně půjčila celkem [částka] a uhradila [částka], pokusila se s žalobkyní domluvit, obrátila se na finančního arbitra, žalobkyně přesto podala žalobu. Smlouvy obsahují nepřiměřené a netransparentní podmínky. Úroková sazba je extrémně vysoká, zároveň měla být hrazena částka odpovídající úroku, zatímco jistina mohla být uhrazena kdykoli. K nepřiměřenému navyšování dluhu vedla smluvní pokuta a další sankce. Pokud soud rozhodne o zaplacení jakékoli částky, žádá, aby jí bylo umožněno předmětnou částku splácet. Nesouhlasí s tím, aby jí byla uložena povinnost hradit náklady žalobkyně, protože se s ní snažila vyřešit celou věc smírně, a přes probíhající smírná jednání žalobkyně podala žalobu.

3. Existence žalobkyně a její oprávnění poskytovat úvěr, byly ověřeny z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v [Anonymizováno], oddíl C, vložka [Anonymizováno] a z výpisu seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru ČNB.

4. Rozhodnutím České národní banky č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], byla žalobkyni uložena pokuta ve výši [částka], když (kromě dalšího) v období od [datum] do [datum] nedodržovala pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele upravená ve vnitřním předpisu „Pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti“, ani nezavedla jiná vhodná pravidla a postupy pro její posuzování, když: systematicky nezjišťovala informace potřebné pro posouzení důsledků spojených s dalšími stávajícími úvěry spotřebitele, neověřovala udržitelnost příjmů, neboť při sjednávání spotřebitelských úvěrů systematicky nezjišťovala a neověřovala deklarované příjmy uvedené v žádosti o úvěr, neověřovala informaci od spotřebitelů o počtu členů domácnosti, která je relevantní pro stanovení interního limitu definovaného v uvedené kapitole, ani nezjišťovala výši měsíčního nákladu na bydlení a nemohla tak porovnat reálnost tohoto nákladu s interním limitem a zároveň neověřovala, zda u výdajů zájemce odpovídají čísla na doložených podkladech tomu, co zájemce uvedl v úvěrové žádosti, v období od [datum] do [datum] před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ve 20 prověřovaných úvěrových případech řádně neposuzovala schopnost žadatele splácet úvěr na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů (rozhodnutí).

5. Dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr do výše [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a uhradit úrok ve výši 40 % měsíčně, s tím, že splátky jsou splatné nejpozději ke 28. dni v měsíci tak, že žalovaná bude hradit pravidelné měsíční splátky ve výši úroku přirostlého od předchozího dne splatnosti a jistinu uhradí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Z výpisu z účtu žalované se podává, že dne [datum] byla na účet připsána částka ve výši [částka] od společnosti [právnická osoba], dne [datum] byla na účet připsána částka ve výši [částka] od společnosti [Anonymizováno], dne [datum] byla na účet připsána částka ve výši [částka] od společnosti [Anonymizováno] a dne [datum] byla na účet připsána částka ve výši [částka] od společnosti , právnická osoba6. Ze smlouvy o úvěru číslo [hodnota] ze dne [datum], bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr do výše [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a uhradit úrok ve výši 40 % měsíčně, s tím, že splátky jsou splatné nejpozději ke 13. dni v měsíci tak, že žalovaná bude hradit pravidelné měsíční splátky ve výši úroku přirostlého od předchozího dne splatnosti a jistinu uhradí nejpozději ke dni ukončení smlouvy.7. Před uzavřením smlouvy měla žalobkyně k dispozici fotografii občanského a řidičského průkazu žalované (fotografie průkazů). Dle žádosti o úvěr měl činit měsíční příjem žalované [Anonymizováno] a měsíční výdaje [částka] (žádost). Žalobkyně zohlednila jako příjmy žalované částky, které jí byly poskytnuty jako půjčka, či úvěr ([právnická osoba].). Žalovaná v rozhodném období pobírala příjem od zaměstnavatele [adresa], a to dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka] (výpis z účtu).8. Dne [datum] žalobkyně vyhotovila listinu o zesplatnění úvěru, vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši [částka] do 3 dnů od doručení dopisu (oznámení o zesplatnění).9. Dne [datum] byla žalované odeslána předžalobní upomínka (potvrzení o podání), z které plyne, že byla vyzvána k uhrazení částky ve výši [částka] do tří dnů s tím, že pokud nebude částka uhrazena, bude vymáhána soudně.10. Žalobkyně poukázala na účet žalované dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], tj. celkem [částka] (výpis z účtu žalované, potvrzení z banky, potvrzení o platbách).11. Žalovaná vrátila žalobkyni na účet č. [č. účtu] dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka], tj. celkem [částka] (výpis z účtu žalované, potvrzení z banky, potvrzení o platbách).12. Již před podáním předžalobní výzvy se žalovaná snažila věc vyřešit smírnou cestou, posléze se věc snažila řešit návrhem k finančnímu arbitrovi, kde napadla platnost smluv č. [hodnota] a č. [hodnota] s tím, že jistinu přeplatila a žádá vrácení přeplatku (žádost o mimosoudní narovnání, návrh na zahájení řízení, dopis ze dne [datum]).13. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.14. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne [datum] projevily účastnice vůli uzavřít smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout revolvingový úvěr do výše [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a uhradit úrok ve výši 40 % měsíčně, s tím, že splátky jsou splatné nejpozději ke 28. dni v měsíci tak, že bude hradit pravidelné měsíční splátky ve výši úroku přirostlého od předchozího dne splatnosti a jistinu uhradí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Před poskytnutím tohoto úvěru, čerpala žalovaná v měsíci květnu 2024 půjčky/úvěry od společnosti [právnická osoba] a od společnosti [Anonymizováno]. Dne [datum] projevily účastnice vůli uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout revolvingový úvěr do výše [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a uhradit úrok ve výši 40 % měsíčně, s tím, že splátky jsou splatné nejpozději ke 13. dni v měsíci tak, že bude hradit pravidelné měsíční splátky ve výši úroku přirostlého od předchozího dne splatnosti a jistinu uhradí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalobkyně neprokazuje, že ověřila úvěruschopnost žalované; pokud v tomto směru odkazuje na výpisy z účtu žalované, pak z těchto plyne, že žalobkyně zohlednila jako příjmy žalované částky, které jí byly poskytnuty jako půjčka, či úvěr ([právnická osoba] ….) Průměrný měsíční příjem žalované činil přibližně [částka]. Žalobkyně vyhotovila dne [datum] oznámení o zesplatnění úvěru; nebylo prokázáno, že se výzva dostala do dispoziční sféry žalované. Dne [datum] byla žalované odeslána předžalobní výzva. Rozhodnutím České národní banky ze dne [datum], byla žalobkyni uložena pokuta ve výši [částka], když (kromě dalšího) v období od [datum] do [datum] nedodržovala pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele upravená ve vnitřním předpisu „Pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti“, ani nezavedla jiná vhodná pravidla a postupy pro její posuzování, v období od [datum] do [datum] před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ve 20 prověřovaných úvěrových případech řádně neposuzovala schopnost žadatele splácet úvěr na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. V období od [datum] do [datum] poukázala žalobkyně žalované celkem částku ve výši [částka]. Žalovaná v období od [datum] do [datum] poukázala žalobkyni celkem částku [částka].15. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen: „občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaná je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]. K ověření úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Finančního arbitra č. j. [Anonymizováno] – a to zejména na část 5.1., 5.2. a 5.4.16. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, soud shledává obě smlouvy absolutně neplatnými. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti, když poskytla žalované úvěr, aniž by zohlednila její další závazky a v případě smlouvy č. [hodnota] jako pravidelné příjmy zohlednila půjčky a úvěry. Navíc se jedná o úvěry s tzv. balonovým splácením, kdy vzhledem k příjmům a výdajům žalované, lze jen stěží předpokládat – naopak lze důvodně pochybovat – že žalovaná, při pravidelném splácení úroků z úvěru ve výši 40 % měsíčně, ušetří na splátku jistiny ve výši [částka] /[částka]. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).17. Vzhledem k absolutní neplatnosti smluv má žalobkyně nárok pouze na vrácení částky, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalobkyně poskytla žalované celkem částku [částka] a žalovaná uhradila celkem částku [částka]. Žalobkyni proto náleží částka [částka]. Ve zbývající části soud žalobu zamítá. S ohledem na závěry Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] soud nepřiznává ani úrok z prodlení.18. Žalovaná požádala, aby jí soud umožnil plnění ve splátkách. Z účastnického výslechu žalované plyne, že je zaměstnána u [adresa], bydlí s manželem, náklady na bydlení činí cca [částka] měsíčně. Manžel podstupuje onkologickou léčbu, byl mu přiznán invalidní důchod. Žalovaná trpí skoliózou páteře. Žalovaná hradí další závazky: [částka] dvěma úvěrovým společnostem, [částka] kolegyním, které jí poskytly půjčku a [částka] příbuzným, kteří jí půjčili peníze. Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí (ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - dále jen „o. s. ř.”). Soud s ohledem na majetkové a sociální poměry žalované umožňuje žalované dlužnou částku splácet s tím, že takto nebude krácen nárok žalobkyně na úhradu částky, která se stala předmětem sporu, neboť s ohledem na poměry žalované, lze jen stěží očekávat, že by byla schopna dlužnou částku uhradit v plné výši nebo ve vyšších splátkách. Rovnováhu mezi zájmy obou stran soud nastolil pomocí ztráty výhody splátek pro případ, že by žalovaná některou z nich nesplnila. Žalovaná si musí být vědoma toho, že nesplní-li některou splátku, má žalobkyně právo na vyrovnání celé pohledávky. Toto právo může žalobkyně uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.19. O náhradě nákladů řízení rozhoduje soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když zčásti úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení; práva na náhradu nákladů řízení se vzdala.