Výrok
I. Žaloba žalobkyně, kterou se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 %, se zamítá.
II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne [datum], domáhá se žalobkyně uhrazení částky ve výši [částka], když dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši [částka], který měl být splacen dne [datum]. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši [částka], ze smluvní pokuty ve výši [částka] a dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka].
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal včas odpor. Žalovaný uvedl, že si žádné peníze nepůjčil, ve věci podal trestní oznámení ([Anonymizováno]), spis je veden u Obvodního oddělení policie v [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno]. Při jednání dne [datum] sdělil soudu, že mu byla ukradena bankovní identita a žádné úvěry si nesjednal, navrhl, aby soud žalobu zamítl.
3. Existence žalobkyně byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v [Anonymizováno], oddíl C, vložka [Anonymizováno], z něhož plyne, že předmětem podnikání této společnosti bylo poskytování nebo zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Žalobkyně nebyla vedena v registru České národní banky jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru (informace České národní banky).
4. Dne [datum] podal žalovaný vysvětlení na [právnická osoba] - Obvodní oddělení [adresa]. Sdělil, že byla zneužita jeho identita občana za účelem získání finančních prostředků z nebankovního sektoru – od žalobkyně. Dne [datum] nalezl v poštovní schránce 2 písemnosti, dle kterých má provést úhradu ve výši [částka] ve prospěch účtu [č. účtu]. Pokud částku neuhradí, bude dluh vymáhán. Žádnou částku si nepůjčil, má pouze hypotéku u společnosti [Anonymizováno] (úřední záznam).
5. Dne [datum] byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvod, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne [datum] v 19:37 hodin se pokusil vzít si u žalobkyně půjčku na osobu žalovaného ve výši [částka], přičemž schválena mu byla částka ve výši [částka], která mu byla vyplacena na bankovní účet číslo [č. účtu], neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání. Úkony trestního řízení byly zahájeny dne [datum]. Bylo zjištěno, že žalovaný se dne [datum] ze zahraničí pokoušel přihlašovat pomocí bankovní identity do své datové schránky s tím, že za necelých 30 minut po pokusu přihlášení mu volal bankéř z jeho banky, který mu sdělil, že zaznamenal podivný pokus přihlášení do internetového bankovnictví a tázal se žalovaného, zda se pokoušel založit online nový bankovní účet. Žalovaný si však žádný účet nezakládal. Ihned poté, co se vrátil zpět do České republiky, zřídil si novou bankovní identitu. Přibližně 14 dnů po tomto incidentu žalovanému volal bankéř z [právnická osoba] ohledně jím založeného bankovního účtu, žalovaný mu sdělil, že u této banky žádné účty nemá ani žádný nezakládal. Žalobkyně poukázala částku ve výši [částka] na účet [č. účtu], tento účet však žalovaný nezaložil. Telefonní číslo, které bylo uvedeno v kontaktních údajích rámcové smlouvy o bankovním účtu, bylo použito při více typech podvodného jednání. Lze mít za to, že se žalovaný stal obětí phishingového útoku – byla získána jeho identita a ta byla použita při vytvoření půjčky. Trasováním finančních prostředků bylo zjištěno, že částka ve výši [částka] byla z bankovního účtu [č. účtu] přeposlána na další bankovní účty vedené u společnosti [právnická osoba], které měl opět vlastnit žalovaný. Žalovaný však tyto účty nezaložil. Dle výpisu z centrální evidence bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] bylo na osobu žalovaného založeno 13 bankovních účtů. Trasováním byly dohledány finanční prostředky ve výši [částka] a [částka], které byly dne [datum] v plné výši vydány žalobkyni. Dále byly dohledány finanční prostředky ve výši [částka], které byly žalobkyni vydány dne [datum]. Bylo uzavřeno, že neznámý pachatel zneužil bankovní identitu žalovaného, následně si na jeho jméno založil několik bankovních účtů a podvodně na jeho jméno vzal u žalobkyně půjčku ve výši [částka] (usnesení ze dne [datum] ve spojení s přípisem Policie ČR ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] a ve spojení s výpisy účtů vedenými u společnosti [právnická osoba]. a [Anonymizováno]).
6. Dne [datum] jednala žalobkyně s neznámou osobou vystupující pod identitou žalovaného, jako se zájemcem o poskytnutí úvěru a následně převedla na účet [č. účtu] částku ve výši [částka]. Úvěr byl sjednáván s dobou trvání 70 dní ode dne čerpání s poplatkem ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru do jeho úplného splacení. V případě prodlení klienta se splacením úvěru trvajícího do 90 dnů (včetně), měl být klientovi účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně; v případě prodlení klienta se splacením úvěru více než 90 dnů, počínaje 91. dnem prodlení měl být účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. V případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky byl klient povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka]. V případě prodlení s úhradou úvěru nebo jakékoli jeho dílčí části po dni konečné splatnosti byl klient povinen hradit: úroky z prodlení - v případě prodlení trvajícího do 90 dní ode dne konečné splatnosti Úvěru (včetně) - ve výši 0,5 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně, či trvajícího více než 90 dní ode dne konečné splatnosti úvěru - ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Vznikem nároku společnosti na zaplacení úroku z prodlení a smluvní pokuty nebyla jakkoli dotčena povinnost klienta hradit poplatek za poskytnutí úvěru (smlouva o úvěru, potvrzení o platbě, ověření bankovní identity, usnesení ze dne [datum]).
7. Dne [datum] byla vyhotovena výzva k úhradě, žalovaný byl vyzván k zaplacení částky ve výši [částka] do tří dnů s tím, že pokud částka uhrazena nebude, bude podána žaloba (předžalobní výzva). Téhož dne byla výzva odeslána na adresu žalovaného (podací lístek).
8. Ze statistiky úrokových sazeb ČNB plyne, že banky a stavební spořitelny poskytovaly v lednu 2025 spotřebitelské úvěry s úrokem 8,63 % p. a.
9. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních.
10. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr:Žalobkyně poukázala částku ve výši [částka] neznámé osobě, která zneužila bankovní identitu žalovaného. Z této částky jí byla vrácena částka ve výši [částka]. Žalovaný s žalobkyní smlouvu o úvěru neuzavřel, žalobkyně mu neposkytla žádné finanční prostředky.
11. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 1724 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen: „občanský zákoník“). Dle ustanovení § 1724 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Z ustanovení § 1725 občanského zákoníku plyne, že smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí (ustanovení § 1731 občanského zákoníku). Osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou – ustanovení § 1740 odst. 1 občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli uzavřít se žalobkyní smlouvu o úvěru, že by nabídku žalobkyně přijal nebo že by mu žalobkyně poskytla peněžní prostředky. Naopak bylo prokázáno, že bankovní identita žalovaného byla zneužita neznámou osobou, která na jeho jméno sjednala úvěr a nechala si vyplatit peněžní prostředky na účet, který žalovaný nezaložil ani neovládal. Žalovaný se proto nestal stranou tvrzené smlouvy o úvěru. Žalovaný není ve věci pasivně věcně legitimován ani z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nebylo prokázáno, že by se na úkor žalobkyně jakkoli majetkově obohatil.
13. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu zamítá.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.
15. Navíc soud poznamenává, že i kdyby bylo prokázáno uzavření smlouvy žalovaným, bylo by třeba se zabývat tím, zda smlouva nebyla ve skutečnosti smlouvou spotřebitelskou a zda ujednání o odměně za poskytnutí úvěru, úrocích z prodlení, smluvních pokutách a dalších sankcích nezakládají významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele ve smyslu § 1813 občanského zákoníku, případně zda se taková ujednání nepříčí dobrým mravům ve smyslu § 580 a § 588 občanského zákoníku.