5 C 215/2025

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou podepsanému soudu dne [datum], upřesněnou při jednání dne [datum], domáhá se žalobce určení, že jeho vyživovací k žalované zanikla k [datum], naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje žalobce v tom, že pokud výživné neuhradil (resp. uhradil polovinu) došlo k exekuci. Žalovaná netrpí finanční nejistotou, byl jí přiznán invalidní důchod. Matka žalované pobírá příspěvek na péči ve výši [částka]. Žalobce má další dvě vyživovací povinnosti. Jeho přítelkyně je na mateřské dovolené, pobírá příspěvek ve výši [částka], od ledna 2026 je v evidenci úřadu práce.

2. Žalovaná navrhuje žalobu zamítnout. Vzhledem k zdravotnímu handicapu (deleční syndrom, středně těžká až těžká mentální retardace, epilepsie a porucha autistického spektra) není schopna se sama živit.

3. Účastníci se shodují, že:žalovaná je dcerou žalobce (též rodný list). Žalovaná žije ve společné domácnosti s matkou [jméno FO], jejím manželem a synem. Žalovaná je od [datum] omezena ve svéprávnosti na dobu 5 let tak, že nemůže samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Opatrovnicí žalované byla soudem jmenována její matka. Žalovaná trpí vzácným chromozomálním postižením, které se projevuje těžkou mentální retardací, epilepsií, hypotonií, skoliózou, poruchou zraku a autistického spektra s nápadnostmi v obličeji. Jedná se o trvalou duševní poruchu, nelze očekávat zlepšení jejího stavu. Je nutný trvalý dohled a pomoc při všech činnostech. Rodina poskytuje žalované veškerou péči. Její stav je trvalý, není schopna samostatné existence. Navštěvuje základní školu, nebude schopna pracovního zapojení. Matka žalované má další vyživovací povinnost k [právnická osoba], narozenému dne [datum], je vdaná, pracuje na částečný pracovní úvazek, je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Žije s manželem, který pracuje v Rakousku, kde vydělává cca [částka] měsíčně. Z potvrzení zaměstnavatele – [jméno FO] – obkladačství plyne, že průměrný čistý příjem matky činil od prosince 2024 do května [částka], od června 2025 do listopadu [částka] (od konce července je matka v pracovní neschopnosti). Se zaměstnavatelem má uzavřenu pracovní smlouvu ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum], na pozici odborný prodejce. Dne [datum] jí byla doručena výpověď (výpověď), z účastnické výpovědi plyne, že v této době byla v pracovní neschopnosti.Žalobce má další dvě vyživovací povinnosti k nezletilé [jméno FO], narozené [datum] a k nezletilé [jméno FO], narozené [rodné přijmení] [datum]. Žije s přítelkyní [jméno FO], narozenou dne [datum], která čerpala rodičovský příspěvek. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory plyne, že [jméno FO] rodičovský příspěvek pobírala od ledna 2023 do prosince 2025 (ve výši [částka] měsíčně, poslední měsíc ve výši [částka]). Z účastnické výpovědi žalobce plyne, že v současné době je jeho partnerka v evidenci úřadu práce a bude jí vyplácena podpora v nezaměstnanosti (její výše mu není známa), zaměstnání si hledá.

4. Žalobce pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná v oboru zednictví (nesporné), za rok 2023 uvedl žalovaný v přiznání k dani z příjmu fyzických osob, že jeho příjmy činily [částka], jako výdaje uplatnil paušální částku ve výši 80 %, to je [částka]. Uplatnil slevu na poplatníka ve výši [částka] a daňové zvýhodnění na vyživované děti ve výši [částka] (daňové přiznání za zdaňovací období 2023). Za rok 2024 uvedl žalovaný v přiznání k dani z příjmu fyzických osob, že jeho příjmy činily [částka], jako výdaje uplatnil paušální částku ve výši 80 %, to je [částka]. Uplatnil slevu na poplatníka ve výši [částka] a daňové zvýhodnění na vyživované děti ve výši [částka] (daňové přiznání za zdaňovací období 2024). K dotazu soudu žalobce uvedl, že jeho skutečné výdaje spojené s výkonem podnikatelské činnosti mohou činit cca [částka] měsíčně. Z účastnické výpovědi žalobce se podává, že svůj měsíční příjem odhaduje na částku [Anonymizováno] až [částka] hrubého. S partnerkou a nezletilými dcerami bydlí v nájemním bytě, za bydlení hradí částku cca [částka] měsíčně. Nezletilým dcerám platí spoření ve výši [částka] měsíčně každé. Žalované, mimo soudem schváleného výživného, nic nepřispívá, v posledním roce se s ní neviděl, k narozeninám jí negratuluje.

5. Dle sdělení Úřadu práce byl žalované od září 2011 přiznán příspěvek na péči, který činí od prosince 2024 částku ve výši [částka]. Žalovaná navštěvuje devátou třídu základní školy [adresa] s tím, že splnila 10 let školní docházky, nemá získané základy vzdělání, a proto pokračuje v docházce. Toto vzdělání není přípravou na budoucí povolání (potvrzení o studiu ze dne [datum]). Z potvrzení [adresa] se podává, že žalovaná uzavřela smlouvu o poskytnutí služby v denním stacionáři, a to do konce roku 2025 s tím, že služby v denním stacionáři jsou účtovány dle platného ceníku (měsíční úhrada za poskytnuté služby v případě osmi hodin denně se pohybuje okolo [částka] – dle matky žalované není v platbě zahrnuta strava). Žalované byla přiznána dávka důchodového pojištění, kterou čerpá od [datum] a měsíčně činí [částka] (sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]).

6. Žalobce hradí na výživu žalované částku ve výši [částka], a to na základě dohody schválené pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci č. j. [spisová značka], z kterého se podává, že tato dohoda byla uzavřena v souvislosti s rozvodem žalobce a matky žalované. Žalobce, dle svého sdělení, jako osoba samostatně výdělečně činná – zedník dosahoval průměrného čistého příjmu [částka] měsíčně. V daňovém přiznání za rok 2012 přiznal příjmy [částka], uplatnil výdaje [částka]. Matka žalované dosahovala průměrného čistého příjmu [částka] měsíčně. Neměli další vyživovací povinnosti. Žalované byl vyplácen příspěvek na péči ve výši [částka] měsíčně.Dne [datum] podal žalobce návrh na snížení výživného s odůvodněním, že se mu v novém manželství narodila dcera [jméno FO]. Pravomocným rozsudkem podepsaného soudu ze dne [datum] byl jeho návrh zamítnut. V této době žalovaná pobírala příspěvek na péči ve výši [částka] měsíčně. Matce žalované přibyla další vyživovací povinnost, její příjem tvořil rodičovský příspěvek v částce [částka] měsíčně. Žalobci přibyla vyživovací povinnost k manželce, která pobírala rodičovský příspěvek ve výši [částka] a k dceři. Dle daňových přiznání došlo u žalobce ke snížení ročních příjmů, a to v roce 2015 o cca [částka] a v roce 2016 o cca [částka] (rozsudek č. j. [spisová značka]).Opětovně navrhl žalobce snížení či zrušení výživného dne [datum] s tím, že matka žalované požádala o důchod pro tehdy nezletilou žalovanou, zároveň matka není samoživitelka, je vdaná za pana [jméno FO] a pobírá ošetřovné cca [částka]. Žalobce platí výživné na další 2 děti, a to na nezletilou [jméno FO] částku ve výši [částka] a nezletilou [jméno FO] částku ve výši [částka], když se s bývalou ženou [jméno FO] rozešli, ale vrátili se k sobě. Jeho přítelkyně [jméno FO] je na mateřské rodičovské, kdy pobírá rodičovský příspěvek ve výši [částka] (návrh). Matka tehdy nezletilé žalované se k návrhu vyjádřila tak, že se žalobce nijak nepodílí na výchově žalované, ani ji nekontaktuje, pokud žije se svou manželkou ve společné domácnosti neplatí výživné na děti. Žalované platí na výživu [částka] měsíčně, což je [částka] denně (vyjádření k návrhu). Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum] se podává, že žalobce v době rozhodování soudu žil v jedné domácnosti se svou přítelkyní, která pobírala rodičovský příspěvek ve výši [částka], žili v nájemním bytě spolu s nezletilou dcerou [jméno FO] a nezletilou dceru [jméno FO]. Jako měsíční příjem uvedl částku [částka] čistého. Matka žalované žila s manželem v rodinném domě, měla další vyživovací povinnost k synovi [jméno FO] a vydělávala cca [částka] čistého; manžel pracoval v Rakousku s příjmem cca [částka] měsíčně. Návrh otce byl zamítnut.

7. Návrhem žalované ze dne [datum] byla zahájena exekuce vůči žalobci, jako povinnému, z titulu pravomocného rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci č. j. [spisová značka], k vymožení povinnosti ve výši [částka] (vyrozumění o zahájení exekuce).

8. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou stran sporu.

9. O skutkovém stavu soud učinil následující závěr: Mezi žalobcem a žalovanou je poměr otce a dcery. Žalovaná trpí vzácným chromozomálním postižením, které se projevuje těžkou mentální retardací, epilepsií, hypotonií, skoliózou, poruchou zraku a autistického spektra s nápadnostmi v obličeji. Jedná se o trvalou duševní poruchu, nelze očekávat zlepšení jejího stavu. Žalovaná potřebuje trvalý dohled a pomoc při všech činnostech. Žalovaná žije ve společné domácnosti s matkou [jméno FO], jejím manželem a synem. Rodina jí poskytuje veškerou péči. Její stav je trvalý, není schopna samostatné existence. Navštěvuje základní školu, není a nebude schopna pracovního zapojení. Žalovaná pobírá příspěvek na péči ve výši [částka]. V roce 2025 měla uzavřenu smlouvu o poskytnutí služby v denním stacionáři (měsíční úhrada za poskytnuté služby v případě osmi hodin denně se pohybuje okolo [částka], v částce není zahrnuta strava). Žalovaná pobírá od [datum] dávku důchodového pojištění [částka] měsíčně a je omezena ve svéprávnosti na dobu 5 let tak, že nemůže samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Opatrovnicí žalované byla soudem jmenována její matka. Matka žalované má další vyživovací povinnost k [právnická osoba], narozenému dne [datum], je vdaná, pracuje na částečný pracovní úvazek, od konce července je v pracovní neschopnosti. Před pracovní neschopností činil její průměrný čistý příjem [částka] měsíčně. Žije s manželem, který pracuje v Rakousku, kde vydělává cca [částka]. Dne [datum] jí byla v době pracovní neschopnosti doručena výpověď z pracovního poměru.Žalobce žije s nezletilými dcerami a přítelkyní [jméno FO], narozenou dne [datum], která pobírala od ledna 2023 do prosince 2025 rodičovský příspěvek ve výši [částka] měsíčně, poslední měsíc ve výši [částka]. Má další dvě vyživovací povinnosti k nezletilé [jméno FO], narozené [datum] a k nezletilé [jméno FO], narozené dne [datum]. Žalobce pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná v oboru zednictví, za rok 2023 uvedl žalovaný v přiznání k dani z příjmu fyzických osob, že jeho příjmy činily [částka], jeho skutečné výdaje činily cca [částka] ročně. Uplatňuje slevu na poplatníka ve výši [částka] a daňové zvýhodnění na vyživované děti ve výši [částka]. Za rok 2024 uvedl žalovaný v přiznání k dani z příjmu fyzických osob, že jeho příjmy činily [částka], jeho skutečné výdaje činily cca [částka] ročně. Uplatnil slevu na poplatníka ve výši [částka] a daňové zvýhodnění na vyživované děti ve výši [částka]. S partnerkou a nezletilými dcerami bydlí v nájemním bytě, za bydlení hradí částku cca [částka] měsíčně. Nezletilým dcerám platí spoření ve výši [částka] měsíčně každé. Žalované, mimo soudem v roce 2013 schváleného výživného ve výši [částka] měsíčně, nic nepřispívá, v posledním roce se s ní neviděl, k narozeninám jí negratuluje. V roce 2017 podal žalobce návrh na snížení výživného, který byl zamítnut. Opětovně navrhl snížení či zrušení výživného dne [datum], návrh byl zamítnut. Návrhem žalované ze dne [datum] byla zahájena exekuce vůči žalobci, jako povinnému, z titulu pravomocného rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci č. j. [spisová značka], k vymožení povinnosti ve výši [částka] (vyrozumění o zahájení exekuce).

10. Domáhá-li se rodič, aby soud rozhodl o tom, že zletilému dítěti již právo na poskytování výživného nenáleží, jde o určovací žalobu, kde není předmětem řízení plnění (výživné), ale pouze existence vyživovacího závazku – srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Určovací žaloba je upravena v ustanovení § 80 o. s. ř., v němž je podáváno, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.Z žalobního tvrzení a z provedeného dokazování je zřejmé, že naléhavý právní zájem žalobce je dán, když žalovaná na existenci vyživovací povinnosti trvá.Vyživovací závazek mezi rodiči a dětmi je zvláštním druhem zaopatřovacího závazku, jehož předmětem je zvláštní druh majetkového plnění (výživné). Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem vzniká ze zákona založením rodinněprávního statusového poměru rodič – dítě. Také zánik tohoto vyživovacího závazku nastává ex lege, přičemž podle možnosti obnovení vyživovací povinnosti je třeba rozlišovat jeho absolutní a relativní zánik. Absolutní zánik nastává smrtí povinného nebo oprávněného. Relativně vyživovací závazek mezi rodiči a dětmi zaniká např. nabytím schopnosti dítěte samo se živit. S ohledem na to, že vznik a zánik vyživovacího závazku nastává přímo ze zákona, rozhoduje-li soud o výživném, činí tak rozhodnutím, které má deklaratorní povahu, tedy prohlašuje, k jakému okamžiku právo či povinnost zanikla.V tomto konkrétním případě žalovaná potřebuje pomoc po všech stránkách a tuto pomoc jí saturuje její matka, zatímco žalobce se s žalovanou nestýká. Žalovaná není a nebude schopna se sama živit – vyživovací povinnost jejich rodičů bude trvat po celou dobu jejího života – srovnej Nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], v obdobné věci, kde soud uvedl, že ústavněprávní základ ochrany rodiny a rodičovství je obsažen v čl. 32 Listiny. Konkrétně pak čl. 32 odst. 4 Listiny garantuje rodičům právo pečovat a vychovávat děti, a naopak dětem zajišťuje právo na rodičovskou výchovu a péči. Systematické zařazení tohoto práva do kategorie práv hospodářských a sociálních se pak nutně musí odrazit v interpretaci tohoto práva, a to nikoliv jen jako práva rodičů a dítěte na to, aby státní moc nezasahovala do rodinné péče, nýbrž naopak i tak, aby takové péči státní moc poskytovala specifickou ochranu. Péče o dítě a výchova dítěte předpokládá zajištění materiálních i nemateriálních (citových, psychosociálních, kulturních atd.) podmínek toho, aby dítě mohlo v přirozeném rodinném prostředí rozvíjet všechny své osobní schopnosti a možnosti, které ve výsledku povedou k odpovídající socializaci dítěte. Jinak řečeno, je právem dítěte i rodiče pečujícího o dítě, aby stát této péči poskytoval zvláštní ochranu.Objektivní nemožnost dítěte živit se samostatně z důvodu těžkého zdravotního postižení vedoucího až ke zbavení způsobilosti k právním úkonům nemůže být přičítána k tíži tohoto dítěte – jež má podle čl. 32 odst. 4 Listiny základní právo na rodičovskou výchovu a péči – v tom smyslu, že by po přiznání sociálních dávek již nemělo mít právo podílet se na životní úrovni svých rodičů (a že by nemělo mít právo na výživné ze strany rodiče). Takto znevýhodněné dítě si své postižení nezpůsobilo, a naopak potřebuje pomoc po všech stránkách, aby jeho život byl co nejvíce snesitelný v rámci již tak značně omezených možností. Důsledky (i majetkové, tj. vyživovací povinnost) takového postižení dítěte proto musí jít hlavně k tíži toho, kdo (jako racionální bytost) dítě na svět – dobrovolně a při vědomí všech možných důsledků – přivedl, tedy rodiče, pokud to samozřejmě jeho majetkové možnosti objektivně umožňují.Tu je namístě uvést, že názor odvolacího soudu o automatickém zániku vyživovací povinnosti pouze v důsledku přiznání invalidního důchodu a příspěvku na péči je v protikladu i s názorem doktríny. V ní se praví, že „jestliže dítě nenabude schopnosti samostatně se živit např. z důvodu plné invalidity, vyživovací povinnost rodičů bude trvat po dobu celého jeho života“ (srov. např. Hrušáková, M. a kolektiv. Zákon o rodině. Zákon o registrovaném partnerství. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 398; podobně srov. Kovářová, D. Rodina a výživné. Vyživovací povinnost rodičů, dětí a dalších příbuzných. Praha: Leges, 2011, str. 51, nebo Holub, M., Nová, H., Sladká Hyklová, J. Zákon o rodině: komentář a předpisy souvisící. Praha: Linde Praha, a. s., 2007, str. 275).

11. Z výše uvedeného je zřejmé, že vyživovací povinnost žalobce k žalované nezanikla, proto soud žalobu zamítá. Zároveň poznamenává, že zde není prostor ani pro snížení výživného, které žalobce navrhoval již dvakrát, přičemž naposledy bylo rozhodováno dne [datum]. Příjem žalovaného činí nejméně [částka], výživné ve výši [částka] odpovídá schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalobce (ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku). Navíc se žalobce s žalovanou nestýká, nad rámec výživného jí nic nepřispívá. Pokud žalobce argumentuje snížením příjmu jeho partnerky s tím, že mu není známa výše podpory, která jí bude vyplácena, pak dle ustanovení § 51 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve spojení se sdělením č. 538/2025 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2025 pro účely zákoníku práce, činí podpora první 2 měsíce částku ve výši [částka] a další 2 měsíce [částka] (více, než činil rodičovský příspěvek).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] (srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.