Výrok
I. Žaloba žalobkyně, kterou se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 12,75 % ročně od [datum] zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne [datum], upřesněnou dne [datum], domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši [částka] (jistina [částka], poplatek za poskytnutí úvěru [částka]) s příslušenstvím, z titulu smlouvy o úvěru číslo [hodnota], uzavřené dne [datum], mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]., a žalovaným. Úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě dokladů o příjmu žalovaného, dalších dokladů a informací požadovaných žalobkyní, lustrací SOLUS a NRKI. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho.
2. Existence společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO žalobkyně], byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v [Anonymizováno], oddíl B, vložka [Anonymizováno].
3. Existence společnosti [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen: [Anonymizováno]) a oprávnění poskytovat spotřebitelský úvěr byla ověřena z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v [Anonymizováno], oddíl B, vložka [Anonymizováno] a z úplného výpisu seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu.
4. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] vycházela z pravidelného čistého měsíčního příjmu žalovaného ze zaměstnání [částka] (tato skutečnost byla společností [Anonymizováno] zjištěna z výpisů plateb mzdy od společnosti [právnická osoba]. na účet žalovaného vedený u [právnická osoba]. – potvrzení o platbě dne [datum], dne [datum], dne [datum] a [datum]), jeho výdaje pak měly činit celkem [částka] (životní minimum [částka], splátky [Anonymizováno] [částka] a výdaje na bydlení [částka]). Volné zdroje žalovaného měly činit částku ve výši [částka]. Žalovaný byl svobodný, bydlel v pronájmu.
5. Z výpisu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že žalovaný si žádal o úvěr u 7 dalších finančních institucí (jiných než [Anonymizováno]), což vedlo k jeho zařazení do IV. kategorie pro výpočet interního Score Card a zisku 36 bodů. Čím nižší byl bodový zisk, tím větší bylo riziko, že žalovaný nebude splácet úvěr. Maximálně mohl žalovaný dosáhnout 64 bodů. Stejně tak dosáhl nižšího skóre v rámci Expozice - částka [částka] (součet celkové zbývající částky kreditních karet, celkové čerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové zbývající částky splátkových operací v roli žadatele a spolužadatele, včetně úvěrů [Anonymizováno]) – skóre 50, maximum 66; v rámci LIMIT - částka [částka] (součet celkového úvěrového rámce nesplátkových operací a celkového limitu kreditních karet v roli žadatele a spolužadatele, včetně úvěrů [Anonymizováno] nahlášených jako revolving) - skóre 48, maximum 69.
6. Před uzavřením smlouvy o úvěru byl žalovaný informován o druhu úvěru, jeho výši, počtu a výši splátek, nákladech úvěru, o smluvních pokutách (předsmluvní formulář ze dne [datum]).
7. Žalovaný přeložil občanský průkaz č. [hodnota] (kopie OP).
8. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru plyne, že žalovaný návrh a dodatek k návrhu podepsal dne [datum] (též doklad o odeslání sms a o odeslání [částka], důkaz o přijaté sms), společnost [Anonymizováno] návrh ve znění dodatku akceptovala dne [datum] (oznámení o schválení úvěru).
9. Na základě smlouvy o úvěru společnost [Anonymizováno] poskytla dne [datum] žalovanému úvěr ve výši [částka] (doklad o vyplacení úvěru, výpis z účtu a potvrzení banky o majiteli účtu) a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po [částka], a to nejpozději 12. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba byla dohodnuta 72,86 % ročně jako pevná sazba po celou dobu splácení úvěru. Smluvní strany se dohodly, že na úrocích, které přirostou po zesplatnění úvěru, je společnost [Anonymizováno] oprávněna požadovat maximálně částku ve výši [částka]. Byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit společnosti [Anonymizováno] smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] u každé splátky, s níž se ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Automaticky dochází k zesplatnění úvěru, jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky stávají součástí nové jistiny. V případě prodlení s hrazením nové jistiny je společnost [Anonymizováno] oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Pokud žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení. Celková výše, kterou měl žalovaný společnosti [Anonymizováno] zaplatit činila [částka].
10. Dne [datum] vyhotovila společnost [Anonymizováno] oznámení o zesplatnění úvěru ke dni [datum], když se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů.
11. Dne [datum] byla mezi společností [Anonymizováno], jako postupitelem, a žalobkyní jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Účastnice se dohodly na postoupení pohledávek, které má společnost [Anonymizováno], jako úvěrující, za svými klienty, jako úvěrovanými. Žalobkyně neprokazuje, že jí byla pohledávka za žalovaným postoupena, neboť v předloženém společném prohlášení stran o postoupení pohledávek není pohledávka za žalovaným v seznamu uvedena.
12. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě částky v celkové výši [částka] (skládající se z neuhrazené jistiny ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení ve výši [částka]), a to do tří dnů. Zároveň bylo vyhotoveno oznámení o postoupení pohledávky. Výzva byla dne [datum] odeslána žalovanému (podací lístek).
13. Rozhodnutím bankovní rady České národní banky o rozkladu č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] bylo potvrzeno rozhodnutí České národní banky č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], kterým byla společnosti [Anonymizováno] uložena pokuta ve výši [částka], když byla mimo jiné, uznána vinnou, že při poskytování produktu Pojištěná půjčka ve 25 úvěrových případech neověřila výdaje spotřebitele, když neměla k dispozici žádný doklad o výdajích spotřebitele (rozhodnutí o rozkladu)-14. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.15. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne [datum] projevila společnost [Anonymizováno] a žalovaný vůli uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě, společnost [Anonymizováno] přenechala žalovanému peníze ve výši [částka]. Žalovaný na úhradu svého dluhu nezaplatil ničeho. Žalobkyně neprokazuje, že jí byla postoupena pohledávka společnosti [Anonymizováno] za žalovaným.16. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen: „občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka].Postoupení pohledávky je upraveno v ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jiné osobě. Postoupením pohledávky podle § 1880 občanského zákoníku nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená (odstavec 1).17. Z uvedeného plyne, že aktivní legitimace žalobkyně jako postupníka může být založena pouze tehdy, je-li prokázáno, že na ni byla konkrétní pohledávka za žalovaným platně postoupena. V projednávané věci však žalobkyně neprokazuje, že pohledávka uplatněná v tomto řízení byla předmětem postoupení. Z předložených listin nevyplývá, že postoupení zahrnovalo pohledávku za žalovaným, proto soud žalobu zamítá.18. Dále soud, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, uvádí, že shledává smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, když nebylo prokázáno, že společnost [Anonymizováno] při ověřování úvěruschopnosti postupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Společnost [Anonymizováno] si musela být, dle doložených listin, vědoma skutečnosti, že hodlá poskytnout finanční prostředky osobě, která žádala o úvěr dalších 7 finančních institucí. Žalovaný byl navíc vyhodnocen jako osoba, u níž je zvýšené riziko, že nebude poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Zároveň společnost [Anonymizováno] nikterak neověřila jeho výdaje. Poskytovatel úvěru nese v tomto ohledu důkazní břemeno a musí si být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o plnění povinnosti posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí. Soudní dvůr v rozsudku ze dne [datum] ve věci [Anonymizováno] (CA Consumer Finance SA v. I. B. a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně). Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), žalovanému žádné náklady nevznikly.20. Soud poznamenává, že svou neúčastí na jednání žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. - poučovací povinnost plynoucí z uvedeného ustanovení, přichází v úvahu v průběhu jednání. Vzhledem k tomu, že se jednání žalobkyně, ani její právní zástupce vědomě nezúčastnili, nemohl být tento institut použit (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. [Anonymizováno] či rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka].