Výrok
I. Žaloba žalobkyně, kterou se po žalované domáhá zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 %, se zamítá.
II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne [datum], domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím ([částka] jistina, [částka] smluvní pokuta). Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou, na jejímž základě tato poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Žalovaná na svůj závazek ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se vyjádřila tak, že dne [datum] uhradila žalobkyni částku ve výši [částka].
3. Existence žalobkyně a její oprávnění poskytovat úvěr, byly ověřeny z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městského soudu v [Anonymizováno], oddíl C, vložka [Anonymizováno] a z výpisu seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru ČNB.
4. Rozhodnutím České národní banky č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], byla žalobkyni uložena pokuta ve výši [částka], když (kromě dalšího) v období od [datum] do [datum] nedodržovala pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele upravená ve vnitřním předpisu „Pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti“, ani nezavedla jiná vhodná pravidla a postupy pro její posuzování, když: systematicky nezjišťovala informace potřebné pro posouzení důsledků spojených s dalšími stávajícími úvěry spotřebitele, neověřovala udržitelnost příjmů, neboť při sjednávání spotřebitelských úvěrů systematicky nezjišťovala a neověřovala deklarované příjmy uvedené v žádosti o úvěr, neověřovala informaci od spotřebitelů o počtu členů domácnosti, která je relevantní pro stanovení interního limitu definovaného v uvedené kapitole, ani nezjišťovala výši měsíčního nákladu na bydlení a nemohla tak porovnat reálnost tohoto nákladu s interním limitem a zároveň neověřovala, zda u výdajů zájemce odpovídají čísla na doložených podkladech tomu, co zájemce uvedl v úvěrové žádosti, v období od [datum] do [datum] před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ve 20 prověřovaných úvěrových případech řádně neposuzovala schopnost žadatele splácet úvěr na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů (rozhodnutí).
5. Ze smlouvy o úvěru číslo [hodnota] ze dne [datum], bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr do výše [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a uhradit úrok ve výši 40% měsíčně, s tím, že splátky jsou splatné nejpozději ke 24. dni v měsíci tak, že úvěrovaný bude hradit pravidelné měsíční splátky ve výši úroku přirostlého od předchozího dne platnosti a jistinu uhradí nejpozději ke dni ukončení smlouvy.
6. Před uzavřením smlouvy měla žalobkyně k dispozici fotografii občanského a řidičského průkazu žalované (fotografie průkazů).
7. Dne [datum] žalobkyně poukázala na účet č. [č. účtu] částku ve výši [částka].
8. Dne [datum] žalobkyně vyhotovila listinu o zesplatnění úvěru, vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši [částka] do 3 dnů od doručení dopisu (oznámení o zesplatnění).
9. Dne [datum] byla žalované odeslána předžalobní upomínka (potvrzení o podání), z které plyne, že byla vyzvána k uhrazení částky ve výši [částka] do tří dnů s tím, že pokud nebude částka uhrazena, bude vymáhána soudně.
10. Z potvrzení společnosti [právnická osoba]. plyne, že žalovaná má u této banky otevřený bankovní účet č. [č. účtu]. Z výpisů z účtu za období od [datum] do [datum] plyne, že žalovaná čerpala dne [datum] půjčku od společnosti [právnická osoba] ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka] od společnosti [právnická osoba]. Dne [datum] byla na účet poukázána částka ve výši [částka] žalobkyní. Dne [datum] byla na účet poukázána částka ve výši [částka] od společnosti [Anonymizováno]; dne [datum] byla na účet poukázána částka ve výši [částka] od společnosti [Anonymizováno]. Žalobkyně si od žalované vyžádala výpis z účtu za období od [datum] do [datum].
11. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.
12. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne [datum] projevily účastnice vůli uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout revolvingový úvěr do výše [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a uhradit úrok ve výši 40% měsíčně, s tím, že splátky jsou splatné nejpozději ke 24. dni v měsíci tak, že bude hradit pravidelné měsíční splátky ve výši úroku přirostlého od předchozího dne platnosti a jistinu uhradí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Dne [datum] byla na účet žalované připsána částka ve výši [částka] poukázaná žalobkyní. Žalobkyně neprokazuje, že ověřila úvěruschopnost žalované; pokud v tomto směru odkazuje na výpisy z účtu žalované, pak z těchto plyne, že žalovaná dne [datum] čerpala půjčku od společnosti [právnická osoba] ve výši [částka], příjem prokázala pouze v měsíci srpnu, a to od společnosti [Anonymizováno]. Žalobkyně vyhotovila dne [datum] oznámení o zesplatnění úvěru; nebylo prokázáno, že se výzva dostala do dispoziční sféry žalované. Dne [datum] byla vyhotovena předžalobní výzva, žalovaná byla vyzvána k úhradě částky ve výši [částka], výzva byla odeslána dne [datum]. Rozhodnutím České národní banky č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], byla žalobkyni uložena pokuta ve výši [částka], když (kromě dalšího) v období od [datum] do [datum] nedodržovala pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele upravená ve vnitřním předpisu „Pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti“, ani nezavedla jiná vhodná pravidla a postupy pro její posuzování, když: systematicky nezjišťovala informace potřebné pro posouzení důsledků spojených s dalšími stávajícími úvěry spotřebitele, neověřovala udržitelnost příjmů, neboť při sjednávání spotřebitelských úvěrů systematicky nezjišťovala a neověřovala deklarované příjmy uvedené v žádosti o úvěr, neověřovala informaci od spotřebitelů o počtu členů domácnosti, která je relevantní pro stanovení interního limitu definovaného v uvedené kapitole, ani nezjišťovala výši měsíčního nákladu na bydlení a nemohla tak porovnat reálnost tohoto nákladu s interním limitem a zároveň neověřovala, zda u výdajů zájemce odpovídají čísla na doložených podkladech tomu, co zájemce uvedl v úvěrové žádosti, v období od [datum] do [datum] před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ve 20 prověřovaných úvěrových případech řádně neposuzovala schopnost žadatele splácet úvěr na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalovaná uhradila dne [datum] na účet žalobkyně částku ve výši [částka].
13. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen: „občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaná je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]. K ověření úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Finančního arbitra č. j. [Anonymizováno] – a to zejména na část 5.1., 5.2. a 5.4.
14. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, soud shledává smlouvu absolutně neplatnou. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti, když poskytla žalované úvěr, aniž by zohlednila její další závazky a pravidelnost příjmu. Navíc se jedná o úvěr s tzv. balonovým splácením, kdy vzhledem k příjmům a výdajům žalované, lze jen s těží předpokládat – naopak lze důvodně pochybovat – že žalovaná, při pravidelném splácení úroků z úvěru ve výši 40% měsíčně, ušetří na poslední splátku jistiny ve výši [částka]. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
15. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Z titulu bezdůvodného obohacení by žalobkyni náležela částka ve výši [částka]. Žalovaná částku odpovídající bezdůvodnému obohacení v průběhu řízení uhradila, a proto soud žalobu zamítá v celém rozsahu (úroky z prodlení nejsou přiznávány s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]).
16. O náhradě nákladů řízení rozhoduje soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když zcela úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení; žádné jí však nevznikly.