Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 433 132,70 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 369 634,41 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 378 940,41 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 66 026,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 433 132,70 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba]. (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru ze dne 5. 9. 2019, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 12,8 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s úroky prostřednictvím měsíčních splátek. Dále se zavázal k úhradě sjednaných poplatků. Žalovaný ovšem porušil své povinnosti, když byl opakovaně v prodlení s úhradou měsíčních splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 31. 3. 2025. Žalovaná částka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil 130 365,59 Kč. Žalobkyně požaduje: jistinu ve výši 369 634,41 Kč, poplatky a smluvní pokutu ve výši 9 306 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 33 322,55 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 369 634,41 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši z částky 372 334,41 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 9. 10. 2025.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř.).
3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 5. 9. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit 120 měsíčními splátkami ve výši 7 406,67 Kč a s úhradou pojištění ve výši 734 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 12,80 % ročně. Ve smlouvě byly sjednány poplatky 1 795 Kč za poskytnutí úvěru, 600 Kč za každou písemnou upomínku a 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný. Podle čl. IV. bodu 6. smlouvy je banka oprávněna zesplatnit úvěr v případě prodlení klienta s úhradou splátek. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků. V části V. sazebníku byla sjednána smluvní pokuta ve výši 20 % z částky splatných splátek ke dni zesplatnění úvěru pro případ opakovaného prodlení s úhradou splátek. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z vysvětlení některých pojmů soud zjistil parametry úvěru.
4. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 18. 9. 2025 soud zjistil, že neuhrazená jistina činí 369 634,41 Kč a celková dlužná částka včetně úroků a poplatků činí 433 132,70 Kč. Z výpisu z běžného účtu za období od června 2019 do září 2019 soud zjistil přehled příjmů a výdajů žalovaného. Z dokumentu platební historie soud zjistil přehled splácení úvěru.
5. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a údaje ověřila v bankovních a nebankovních databázích a dále vycházela ze zákonného životního minima. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši 19 109 Kč (průměr za 3 měsíce) a čistý příjem domácnosti ve výši 50 000 Kč. Žalovaný měl 6 úvěrů (byly konsolidovány předmětným úvěrem).
6. Upomínkou ze dne 31. 12. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 8 939,37 Kč. Upomínkou ze dne 31. 1. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 17 478,79 Kč. Upomínkou ze dne 5. 2. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 17 502,34 Kč. Upomínkou ze dne 8. 3. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 26 627,72 Kč. Z dopisu ze dne 2. 4. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr žalovaného za splatný ke dni 31. 3. 2025 a dále byl vyzván k úhradě částky 412 730,78 Kč nejpozději do 16. 4. 2025.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 a její přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z výzvy ze dne 9. 10. 2025 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 433 132,70 Kč do 7 dnů od data vyhotovení výzvy.
8. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpanou částku splácet a včetně sjednaného úroku ve výši 12,8 % ročně. Jelikož žalovaný byl opakovaně v prodlení s úhradou splátek, tak nejprve mu byly zaslány upomínky, a poté byl celý úvěr zesplatněn. Právní předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně požaduje úhradu poplatků za zaslané upomínky. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru (zejména výpisem z jeho účtu).
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Na základě provedeného dokazování a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení posoudil soud závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky a před jejímž uzavřením řádně posoudila schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet. Žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že nehradil sjednané splátky řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dluh žalovaného v souladu se smlouvou ke dni 31. 3. 2025 zesplatnila. Žalobkyně dále prokázala, že její právní předchůdkyně na ni postoupila předmětnou pohledávku. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že svůj dluh vůči žalobkyni v žalované výši uhradil, případně že tento dluh zanikl jiným způsobem, má soud za to, že žalovaný poskytnutou jistinu úvěru řádně a včas nevrátil. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jistinu úvěru ve výši 369 634,41 Kč, poplatky 9 306 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 20 869,74 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 33 322,55 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 378 940,41 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, úrok ve výši 12 % ročně z částky 369 634,41 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení. Soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z přisouzené částky, neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Žalovaný je povinen zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 66 026,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 158 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) dále jen a. t., z tarifní hodnoty ve výši 433 132,70 Kč sestávající z částky 10 060 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, kvalifikovaná výzva k plnění, účast při jednání dne 7. 5. 2026) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 42 040 Kč ve výši 8 828,40 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.