Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 81 416 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3 419 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci, za který se splátka hradí, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. V částce 19 894 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 104 310 Kč od 24. 6. 2025 do 25. 8. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 102 310 Kč od 26. 8. 2025 do 1. 10. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 101 310 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,63 % ročně z částky 99 314,71 Kč od 24. 6. 2025 do 16. 7. 2025, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 24. 6. 2025 dosáhne částky 393 868 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 144 279 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru č. [číslo], kterou žalovaná podepsala dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalované na její bankovní účet dne [datum] vyplacen úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 78,08 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 7 792 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2025. Součástí měsíční splátky úvěru je i úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 954 Kč, ke které se žalovaná zavázala na základě přihlášky do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaná smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně zaslán. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na emailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to na základě dokladů poskytnutých žalovanou (tvrzené příjmy a výdaje se zohledněním částky životního minima), prohlášení žalované a z úvěrové historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Žalobkyně uplatnila také interní scoringový model založený na bodovém hodnocení dlužníka. Výsledkem celého procesu ověřování úvěruschopnosti žalované bylo zjištění, že žalovaná je bez důvodných pochybností schopná poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobkyně současně vycházela z toho, že žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že uvádí pravdivé a správné údaje. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a dostala se do prodlení s úhradou úvěru, neboť do data zesplatnění celého úvěru uhradil pouze 15 584 Kč v následujících platbách – dne [datum] částku 7 792 Kč a dne [datum] částku 7 792 Kč. Z důvodu prodlení žalované vzniklo žalobkyni v souladu s bodem 6.1 smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč (3 × 499 Kč při prodlení se splátkami č. 2, 3 a 4 o délce 30 dnů). V souladu s bodem 6.2 smlouvy vzniklo dále žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 600 Kč (3 × 200 Kč při prodlení se splátkami č. 2, 3 a 4 o délce 15 dnů). S účinností ke dni [datum] došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru, neboť se žalovaná dostala do prodlení o délce 65 dnů s úhradou splátky č. 3 splatné dne [datum]. K datu zesplatnění úvěru se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 118 624,32 Kč. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, žalovaná však ničeho neuhradila. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou jistiny úvěru je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění celého úvěru žalovaná uhradila dne [datum] částku 2 000 Kč a dne [datum] částku 1 000 Kč. Poté již ničeho neuhradila, a to ani k předžalobní upomínce. Žalobkyně tedy touto žalobou uplatňovala úhradu jistiny úvěru ve výši 115 624,32 Kč (k datu zesplatnění činila nová jistina úvěru částku 118 624,32 Kč sestávající z původní dlužné jistiny úvěru ve výši 99 314,71 Kč a přirostlého dlužného úroku za poskytnutí úvěru ve výši 19 309,61 Kč), smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč, náhradu nákladů souvisejících s prodlením žalované ve výši 600 Kč, smluvní pokuty za prodlení žalované ve výši 23 696,86 Kč (tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru počínaje dnem 24. 6. 2025 do zaplacení, přičemž žalobkyně žádá smluvní pokutu pouze do data vyhotovení žaloby dne 12. 1. 2026) a úhradu za pojištění ve výši 2 862 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky 123 583 Kč od 24. 6. 2025 do 25. 8. 2025 ve výši 2 559,69 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 121 583 Kč od 26. 8. 2025 do 1. 10. 2025 ve výši 1 478,89 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 120 583 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení a dále úrok ve výši 78,08 % ročně z částky 99 314,71 Kč od 24. 6. 2025 do 16. 7. 2025 ve výši 4 738,69 Kč, a úrok ve výši 12 % ročně z částky 99 314,71 Kč od 17. 7. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 393 868 Kč.
2. Žalobkyně následně podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobu částečně zpět co do částky 19 273 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se rozhodla ponížit žalobou uplatněný smluvní úrok ve výši 69,45 % ročně na 8,63 % ročně. Dále se rozhodla nepožadovat smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč, náklady vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 23 696,86 Kč. Nově žalobkyně požaduje úhradu zbývající jistiny ve výši 99 314,71 Kč, zbývající úroky ve výši 2 134 Kč a smluvní pojištění ve výši 2 862 Kč se zohledněním částečné úhrady ze strany žalované po zesplatnění úvěru ve výši 3 000 Kč, tj. celkem žalobkyně požaduje částku 101 310 Kč s příslušenstvím.
3. Usnesením ze dne [datum], č. j. 118 C 1/2026-94 (jež nabylo právní moci dne [datum]), podepsaný soud řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil co do částky 19 273 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 273 Kč od 24. 6. 2025 do 25. 8. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 273 Kč od 26. 8. 2025 do 1. 10. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 273 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení, a dále co do částky 23 696,86 Kč a úroku ve výši 69,45 % ročně z částky 99 314 Kč od 24. 6. 2025 do 16. 7. 2025. Řízení tedy nadále pokračuje pro zaplacení částky 101 310 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 101 310 Kč od 24. 6. 2025 do 25. 8. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 101 310 Kč od 26. 8. 2025 do 1. 10. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 101 310 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení, a dále pro zaplacení úroku ve výši 8,63 % ročně z částky 99 314,71 Kč od 24. 6. 2025 do 16. 7. 2025, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 24. 6. 2025 dosáhne částky 393 868 Kč.
4. Žalovaná sice nerozporuje, že předmětnou smlouvu s žalobkyní uzavřela a že jí na základě smlouvy byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, uvedla však, že smlouvu uzavřela pod nátlakem, kdy se stala obětí sofistikovaného finančního podvodu organizované skupiny operující na internetu, kdy tato věc byla prošetřována Policií ČR. Žalovaná namítá, že žalobkyně při uzavírání smlouvy, resp. při ověřování úvěruschopnosti žalované nepostupovala v souladu s odbornou péčí. Žalobkyně si dle názoru žalované vyžadovala pouze potvrzení o příjmech, nikoli celé výpisy z účtu. Pokud by tak žalobkyně učinila, dle žalované by zjistila, že žalovaná se dostala do několikerého dluhového zatížení, které nebyla schopna splácet. Předmětný úvěru si žalovaná u žalobkyně sjednávala právě za účelem splacení ostatních úvěrů. Žalobkyně pak nepřípustně přenesla odpovědnost za zjištění skutečných poměrů na žalovanou s tím, že žalovaná měla podpisem formuláře stvrdit, že uvedla pravdivé a správné údaje a nic nezamlčela. Dle žalované je rovněž nepřípustné, aby žalobkyně měsíční výdaje jedince stanovila bez dalšího podle aktuální částky životního minima. Žalovaná má za to, že právě z tohoto důvodu je smlouva o úvěru absolutně neplatná, přičemž žalobkyně má nárok pouze na vrácení vyplacené čisté jistiny úvěru, na níž žalovaná uhradila celkem 15 584 Kč. Žalovaná má tedy za to, že by žalobě mělo být vyhověno pouze v rozsahu zbývající jistiny 84 416 Kč a ve zbývajícím rozsahu by žaloba měla být zamítnuta. Vzhledem ke své tíživé finanční situaci žalovaná požádala o možnost úhrady tohoto dluhu v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč.
5. V návaznosti na vyjádření žalované ve věci žalobkyně doplnila, že v okamžiku uzavírání smlouvy nevěděla o skutečnosti, že úvěrové záležitosti žalované jsou prověřované Policií ČR. Žalobkyně by souhlasila s tím, aby žalovaná dluh uhradila ve splátkách, pokud by výše splátek byla stanovena ve výši ½ částky, která byla jako splátka sjednána v úvěrové smlouvě.
6. Oprávnění žalobkyně poskytovat spotřebitelské úvěry bylo doloženo výpisem ČNB ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Skutečnost, že bylo jednáno s žalovanou, byla doložena kopií jejího občanského průkazu.
7. Z listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. [číslo] a z oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] podepsala návrh smlouvy o úvěru, který žalobkyně akceptovala dopisem ze dne [datum]. Tento akceptační dopis byl dle přiložené kopie dodejky žalovanou osobně převzat dne [datum]. Součástí akceptačního dopisu je i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru, z něhož vyplývá celková výše měsíční splátky úvěru 7 792 Kč (zahrnující úhradu jistiny, úroku a úhrady za pojištění). Součástí smlouvy je předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, který obsahuje shodné informace jako smlouva, a dále prohlášení klienta, které žalovaná podepsala rovněž dne [datum]. Návrh smlouvy, stejně jako související dokumenty, byly žalovanou podepsány elektronicky zadáním kódu č. [číslo]. Žalovaná mezi své kontaktní údaje uvedla telefonní číslo [tel. číslo] a email [e-mail]. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 7 792 Kč (včetně úroku a poplatku za pojištění) splatnými vždy do každého 17. dne v měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Celková částka, kterou měla žalovaná na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši 328 224 Kč. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 78,07 % ročně, která byla dohodnuta jako pevná na celou dobu splácení úvěru. Úvěr měl být vyplacen na bankovní účet č. [č. účtu]. V článku 6. smlouvy byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalované. V bodě 6.1 bylo dohodnuto, že žalované vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se dostane do prodlení s úhradou o délce 30 dnů. V článku 6.2 bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů vniklých v souvislosti s prodlením, a to ve výši 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky o délce 15 dnů. V článku 6.3 smlouvy bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů. Dle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou počínaje dnem následujícím po zesplatnění úvěru.
8. Z Dodatku č. [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru č. [číslo] soud zjistil, že mezi účastníky bylo dohodnuto, že smlouva bude na žádost žalované uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Proces podpisu smlouvy byl dohodnut tak, že žalovaná zašle na telefonní číslo žalobkyně [tel. číslo] SMS zprávu, kterou vyjádří svůj souhlas se smluvní dokumentací (nabídkou, dodatkem, prohlášením klientů, informacemi pro klienty, formulářem hodnocení klienta, souhlasy se zpracováním osobních údajů a další). Tato SMS zpráva bude obsahovat jméno a příjmení žalované a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši [částka], kterou žalobkyně za tímto účelem zašle po posouzení úvěruschopnosti žalované na její bankovní účet (tuto částku není žalovaná povinna žalobkyni vracet). V okamžiku zaslání této SMS zprávy na telefonní číslo žalobkyně se podepisované dokumenty považují za převzaté ze strany žalobkyně. Dodatek je za žalovanou opatřen jedinečným kódem [hodnota] zadaným dne [datum]. Tyto informace o postupu uzavírání smlouvy vyplývají také z dokumentu označeného jako Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru.
9. Z importů z interní databáze žalobkyně soud zjistil následující. Žalobkyně evidovala kontaktní údaje žalované v podobě telefonního čísla [tel. číslo], emailové adresy [e-mail] a bankovního účtu č. [č. účtu]. Jako datum žádosti žalované o poskytnutí úvěru je evidován den [datum], jako datum podpisu smlouvy a datum vyplacení úvěru potom den [datum]. Dne [datum] v 22:11:06 hodin byla na bankovní účet č. [č. účtu] ze strany žalobkyně zaslána platba ve výši [částka]. Platba byla identifikována variabilním symbolem č. [var. symbol]. Dne [datum] v 6:00 hodin byla na telefonní číslo [tel. číslo] zaslána SMS zpráva s informací, že žalobkyně odeslala na bankovní účet žalované částku [částka] a žalovaná má použít variabilní symbol této platby jako podpisový kód pro odpovědní SMS zprávu s vyjádřením souhlasu se smlouvou o úvěru a dalšími smluvními dokumenty. Dne [datum] v 5:37:29 a 6:02:54 hodin žalobkyně obdržela z telefonního čísla [tel. číslo] SMS zprávu ve tvaru „Souhlasím [Jméno žalované] [var. symbol] “.
10. Z přílohy č. [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. [číslo] a přihlášky do pojištění soud zjistil, že žalovaná přistoupila ke skupinovému pojištění schopnosti splácet úvěry a zavázala se hradit měsíční úhradu za pojištění ve výši 954 Kč. Přílohu i přihlášku žalovaná podepsala dne [datum] zadáním kódu [hodnota]. Nedílnou součástí jsou Informace o pojištění a informační dokument o pojistném produktu.
11. Poskytnutí úvěru bylo prokázáno dokladem o vyplacení úvěru (otiskem dat z elektronického výpisu k bankovnímu účtu vedenému [právnická osoba]), z něhož je zřejmé, že dne [datum] byla z bankovního účtu žalobkyně č. [č. účtu] provedena platba na bankovní účet č. [č. účtu] ve výši 100 000 Kč, kdy variabilním symbolem bylo číslo smlouvy, tj. [var. symbol].
12. Formulářem Hodnocení klienta ze dne [datum], potvrzeními o provedených platbách, výpisem z nebankovního registru klientských informací a výpisem záznamů z registru SOLUS žalobkyně prokazovala, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně ověřovala schopnost žalované dlužnou částku splácet. Dle výpisu z registru SOLUS neměla žalovaná evidované žádné dluhy. Podle výpisu z NRKI byla žalovaná zařazena do kategorie s velmi nízkým rizikem nesplácení úvěru. Z potvrzení [právnická osoba] o provedených platbách soud zjistil, že zaměstnavatel [právnická osoba] vyplatil žalované na její účet dne [datum] mzdu ve výši [částka] a dne [datum] mzdu ve výši [částka]. Z formuláře Hodnocení klienta soud zjistil, že obsahuje základní údaje o osobních i majetkových poměrech žalované. Ke dni žádosti o úvěr žalovaná jako pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání uvedla částku [částka]. Jiné příjmy neměla. Mezi měsíčními výdaji žalované byla uvedena částka [částka] jako životní minimum a částka [částka] jako náklady na bydlení. Výdaje žalované tak byly zjištěny ve výši [částka] měsíčně, přičemž žalobkyně ještě uvažovala rezervu ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná neměla žádné jiné splátky úvěrů. Použitelné měsíční prostředky žalované tak byly zjištěny ve výši [částka]. V části „doplňující údaje neuvedené ve smlouvě o úvěru“ je uvedena skutečnost, že je žalovaná byla v době žádosti o úvěr svobodná, žila sama, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo s maturitou a jako forma bydlení žalované bylo zaškrtnuto políčko státní/obecní.
13. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná na poskytnutí úvěr uhradila celkem částku 18 584 Kč, když poslední platbu provedla po zesplatnění úvěru dne [datum].
14. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě splatných splátek úvěru č. 2 splatné dne [datum] a č. 3 splatné dne [datum] a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě splatných splátek úvěru č. 3 a č. 4 splatné dne [datum] a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě splatných splátek úvěru č. 3, 4 a č. 5 splatné dne [datum] a opětovně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyrozuměla o zesplatnění úvěru v celkové výši 123 583 Kč a vyzvala ji k okamžité úhradě (nejpozději do 10 dnů od odeslání dopisu). Z předžalobní výzvy ze dne 22. 12. 2025 pak bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění naposledy před podáním žaloby, a to do 15 dnů od data odeslání výzvy. Podací arch dokládá odeslání předžalobní výzvy žalované dne 22. 12. 2025.
15. Z úředního záznamu Policie ČR, Krajského ředitelství policie kraje [adresa], Územního odboru [adresa], Oddělení hospodářské kriminality ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaná jako poškozená podávala vysvětlení ve věci prověřování trestného činu podvodu při přivýdělku na internetu. Z výpovědi žalované soud zjistil, že na internetu hledala nějaký typ přivýdělku, kdy se jí ozvala žena pod jménem [jméno FO]. Žalovaná se dle pokynů registrovala na stránce [webová stránka] a jejím úkolem bylo ohodnotit 38 eshopů denně. Za to měla být žalované vyplácena provize na vytvořený účet s tím, že dokud nebude provize vyplacena, může se stát, že účet žalované (resp. stav provize) bude v mínusu a tento musí doplatit ze svého. Žalovaná postupně na tento účet poslala peníze v celkové výši [částka], několikrát si musela i půjčit. Poté, co zjistila, že pravděpodobně půjde o podvod, kontaktovala policii. Žalovaná měla zřízené účty na [název] a [název], kam si posílala peníze ze svých účtů vedených u [právnická osoba] a [právnická osoba] (č. [č. účtu]).
16. Z výpisu z účtu žalované č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba] za období leden 2025 soud zjistil výši mzda žalované od zaměstnavatele [právnická osoba], ale také výdaje s tím, že žalovaná čerpala finanční prostředky skrze úvěry od [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba]. Za uvedený měsíc na účet žalované přišlo celkem 199 683,20 Kč, ale odešlo z něj 192 151,80 Kč.
17. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že žalovaná si sice nepamatuje, které informace po ní žalobkyně při sjednávání úvěru požadovala, ale s jistotou ví, že úvěr sjednávala přes SMS a předkládala pouze údaje ze svého bankovního účtu u [právnická osoba] týkající se příjmu; žalobkyni určitě nepředkládala celé výpisy z účtu (to činila až v rámci tohoto řízení). Žalovaná nerozumí tomu, proč jsou v hodnocení klienta uvedeny její výdaje takovými částkami, protože vždy uváděla zaokrouhlené částky. O částkách životního minima není příliš informovaná; domnívá se, že činí snad kolem [částka]. Informace, co sdělila policii, žalobkyni neuváděla. Žalovaná dále uvedla, že je svobodná a žije s přítelem. Měsíční příjem žalované je [částka] – [částka] čistého, jiné příjmy nemá. Žije v pronajatém služebním bytě 2+1 a platí nájem [částka]. Dále žalovaná platí [částka] měsíčně za plyn, [částka] měsíčně za elektřinu a [částka] měsíčně za internet. Má úvěry u [právnická osoba] ve výši [částka], kde platí měsíčně [částka], u [právnická osoba] ve výši [částka], kde platí měsíčně [částka] (tam má uhrazeny zatím jen dvě splátky), u [právnická osoba] ve výši [částka], kde platí měsíčně [částka] (zde má také uhrazeny zatím jen dvě splátky), u [právnická osoba] ve výši [částka], kde platí měsíčně [částka] (zde má uhrazenou jen jednu splátku), u [právnická osoba] ve výši [částka], kde platí měsíčně [částka] (zatím uhrazena jedna splátka), u [právnická osoba] ve výši [částka], kde platí měsíčně [částka] s první splátkou v září, a u [právnická osoba] ve výši [částka], kde má platit měsíčně [částka], ale domlouvají se na smíru. Návrh na insolvenci nepodávala. Na předmětný úvěr momentálně nic nehradí. Žalovaná nemá zvýšené výdaje v souvislosti se svým zdravotním stavem. Přítel žalované má mzdu ve výši [částka] čistého měsíčně, ale také musí hradit splátky svých úvěrů částkou kolem [částka] měsíčně. Žalované přispívá pouze na jídlo částkou, která mu zbývá, cca [částka] měsíčně. Žalovaná doplnila, že v době žádosti o předmětný úvěr měla stejné náklady na bydlení. V té době už měla 3 – 4 úvěry. Smluvní dokumentaci žalobkyně v podstatě nečetla, protože potřebovala peníze.
18. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřeli na základě návrhu ze dne [datum] akceptovaného dopisem ze dne [datum] úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla na bankovní účet žalované peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem a poplatkem za pojištění ve 48 měsíčních splátkách ve výši 7 792 Kč splatnými vždy do každého 17. dne v měsíci počínaje dnem [datum]. Dále byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení žalované a náhrada nákladů souvisejících s prodlením. Žalovaná na úvěr uhradila pouze 15 584 Kč, žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila a po zesplatnění žalovaná uhradila ještě 3 000 Kč. Zbývající částku žalovaná ani k opakovaným výzvám žalobkyně neuhradila. Žalovaná byla naposledy před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 22. 12. 2025 (odeslanou žalované téhož dne), dle které měla dluh uhradit do 15 dnů od odeslání výzvy.
19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 462/2023 Sb. účinném od [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.
20. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
24. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na předmětný závazkový vztah je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru) je na prvním místě splnění formy právního jednání v souladu s § 561 a § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Předmětná smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, což soud nijak nezpochybňuje vzhledem k doloženým důkazům i tvrzení žalované, která uzavření předmětné smlouvy s žalobkyni nijak nerozporovala.
25. V případě, kdy soud považuje formu zvoleného právního jednání za řádnou, zbývá posoudit další podmínku platnosti smlouvy, jež je žalobkyně jako věřitel při právním jednání se spotřebitelem povinna splnit. Tou je v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověří, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č. j. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na adrese www.nsoud.cz). Spotřebitelský úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit (resp. nebudou důvodné pochybnosti o této schopnosti); v opačném případě je smlouva neplatná.
26. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru zjišťovala poměry žalované, přičemž svůj postup považuje za řádný v souladu s odbornou péčí. Žalobkyně tvrdila a dokládala, že vycházela z žalovanou tvrzených příjmů a výdajů, toto ověřila oproti údajům o vyplacených mzdách na účet žalované a zohlednila částku životního minima, kterou přičetla k měsíčním výdajům žalované, neboť žalobkyně měla k dispozici pouze náklady na bydlení žalované. Pokud žalovaná rozporovala, že žalobkyně měla vycházet z celých výpisů z účtu žalované, nikoli jen z údajů o vyplacené mzdě, soud této námitce žalované přisvědčil. Z předložených důkazů vyplývá, že žalobkyně si pro posouzení schopnosti žalované splácet předmětný úvěr obstarala minimum relevantních informací přímo od žalované a část vlastními silami (prováděla lustrace v databázích dlužníků). Ačkoliv si žalobkyně správně vyžádala potvrzení o vyplacení mzdy žalované, stejně nepostupovala řádně, neboť částka uvedená v hodnocení klienta neodpovídá údajům uvedených v potvrzeních o provedených platbách. Samotný údaj o příjmu žalované však nemůže být dostatečný pro konstatování, že její poměry byly v době žádosti o úvěr dostatečné pro to, aby mohla nový úvěr splácet bez hrozby dalšího zadlužení nebo existenčního ohrožení. Právě v tomto bodě soud spatřuje zásadní pochybení žalobkyně, neboť pokud by od žalované nebo vlastními silami vyžádala celé výpisy z bankovního účtu žalované za alespoň tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce předcházející žádosti o úvěr, musela by nutně dojít k závěru, že finanční poměry žalované nejsou dostatečné. Jak bylo zjištěno z výpisu z účtu za leden 2025, který soudu předložila sama žalovaná, svou finanční situaci se žalovaná snažila zajišťovat spoustou dalších úvěrů, na které musela hradit enormní náklady. Není tedy pravdou, že žalovaná v době žádosti o předmětný úvěr neměla jiné splátky úvěrů, že její výdaje činily pouze náklady na bydlení a že byla bez obtíží schopna nové splátky úvěru hradit (když z výpisu z účtu vyplývá, že toho schopna nebyla). Žalobkyně tedy nepostupovala poctivě a dostatečně obezřetně. Nadto má soud pochybnosti o samotném vyplnění údajů do formuláře hodnocení klienta, když ani výše průměrné mzdy neodpovídá předloženým důkazům a žalovaná zpochybnila i výši výdajů na bydlení. Soud doplňuje, že se nelze spokojit ani s uvažovanou částkou životního minima určenou právním předpisem, neboť nemůže obsáhnout konkrétní situaci žadatele. Žalobkyně současně nepřípustně v rozporu se zákonem a ustálenou judikaturou přenesla svou povinnost prověřit schopnosti žalované na její stranu s odůvodněním, že žalovaná podepsala příslušná prohlášení a případně porušila svou povinnost tvrdit další výdaje. Soud má tedy za to, že takovéto zkoumání schopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr je zcela nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Na tomto závěru nemění nic skutečnost, že žalobkyně nevěděla o tom, že se v případě žalované může potenciálně jednat o trestný čin podvodu. Tím spíše za situace, kdy žalobkyně uzavírala standardní úvěr, měla postupovat v souladu se zákonem a dbát na poctivější ověření úvěruschopnosti.
27. Žalobkyně ani po poučení soudu podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. nenavrhla důkazy ke svému tvrzení, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně v tomto směru neunesla důkazní břemeno, nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které zakládá neplatnost absolutní (ve smyslu § 588 o. z.). Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou od počátku absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích či smluvních pokutách tak, jak vyplývají ze smlouvy.
28. Přestože záležitost žalované spočívající i v předmětném úvěru je (či byla; soud nemá bližší informaci) prověřována policií, nemění to nic na tom, že žalovaná skutečně s žalobkyní jednala o poskytnutí úvěru a že jí na základě toho žalobkyně peněžní prostředky skutečně vyplatila (tuto skutečnost žalovaná nerozporuje). Za situace, kdy soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, je podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1) povinností žalované vrátit poskytnutou jistinu úvěru. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 100 000 Kč. Soud má pak za prokázané, že žalovaná již uhradila žalobkyni částku 18 584 Kč. Z výše uvedených důvodů soud tedy přiznal žalobkyni pouze poskytnutou, dosud neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 81 416 Kč. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení z této částky, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 (dostupný na adrese www.nsoud.cz), dle kterého nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. poskytovateli úvěru vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. Z uvedených důvodů žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny nenáleží. Pokud jde o lhůtu splatnosti přisouzené jistiny v souladu s § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, mezi účastníky neexistuje dohoda o lhůtě splatnosti. Žalovaná požádala soud o možnost úhrady dluhu ve splátkách po 1 000 Kč, přičemž žalobkyně by s úhradou dluhu ve splátkách souhlasila, ale pouze potud, pokud by výše těchto splátek byla ve výši ½ částky, která byla jako splátka sjednána v úvěrové smlouvě. Soud za účelem spravedlivého uspořádání práv a povinností účastníků zkoumal aktuální majetkové poměry žalované (a to především v rámci jejího účastnického výslechu), a stanovil žalované povinnost dluh hradit v pravidelných měsíčních splátkách. Pokud jde o výši těchto splátek, soud bral v úvahu požadavek žalobkyně. Dle smlouvy měla žalovaná hradit měsíční splátky ve výši 7 792 Kč. Od této částky je však zapotřebí odečíst částku poplatku za pojištění 954 Kč, která byla součástí měsíčních splátek, a kterou nelze zohlednit z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy včetně absolutní neplatnosti tohoto ujednání o úhradě za pojištění. Soud tedy vychází z částky 6 838 Kč, ze které žalované dle požadavku žalobkyně stanovuje výši měsíčních splátek pro úhradu dluhu 3 419 Kč. Soud z úřední povinnosti zkoumal, zda tato výše není nepřiměřená aktuálním možnostem žalované. Výslechem žalované soud zjistil, že dosahuje čistého měsíčního příjmu až [částka], její náklady na bydlení činí celkem [částka] a žalovaná hradí splátky úvěrů v celkové měsíční výši [částka]. Je tedy v možnostech žalované měsíčně na svůj dluh hradit částku 3 419 Kč, kterou soud z uvedených důvodů nepovažuje za nespravedlivou. Možnost hradit dluh ve splátkách soud žalované stanovil pod ztrátou výhody těchto splátek.
29. Z výše uvedených důvodů zjištěné absolutní neplatnosti smlouvy soud žalobu (v rozsahu po jejím částečném zpětvzetí a částečném zastavení řízení) zamítnul včetně odpovídajícího příslušenství.
30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Soud přitom vycházel z původního předmětu řízení, tj. před částečným zpětvzetím žaloby, neboť k částečném zpětvzetí žaloby žalovaná nedala žalobkyni podnět, tudíž částečné zastavení řízení způsobila žalobkyně a v souladu s § 146 odst. 2 o. s. ř. by tak byla povinna žalované hradit důvodně vynaložené náklady řízení. Žalobkyně se tedy v řízení domáhala částky v celkové výši 177 476,83 Kč (zaplacení původní jistiny, smluvních pokut, náhrady nákladů, poplatku za pojištění a úroků a úroků z prodlení soudem kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku, tj. částky 120 583 Kč, 23 696,86 Kč, 2 559,69 Kč, 1 478,89 Kč, 10 902,02 Kč, 4 738,69 Kč a 13 517,68 Kč), úspěšná však byla pouze co do neuhrazené jistiny 81 416 Kč. Žalobkyně tedy byla úspěšná z 45,9 %, čemuž odpovídá úspěch žalované v rozsahu 54,1 %. Z toho je zřejmé, že ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. by právo na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 8,2 % po započtení procesního úspěchu měla žalovaná vůči žalobkyni. Žalovaná se však náhrady nákladů řízení vzdala, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.