Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum].
III. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] a částky [částka], úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 87,51 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému dne [datum] vyplacen na bankovní účet úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 87,51 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2024. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalovaného, prohlášení žalovaného a z úvěrové historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 15 dnů předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalobkyně se po zpětvzetí žaloby domáhá pouze částky [částka] jako jistiny se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.
2. Opatrovník žalovaného uvedl, že žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] omezen ve svéprávnosti mimo jiné i ohledně uzavírání smluv o finančních produktech. Předmětná úvěrová smlouva byla uzavřena již v době, kdy byl žalovaný omezen ve svéprávnosti. Podle opatrovníka je tak tato smlouva neplatná.
3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) v nepřítomnosti účastníků.
4. Z listiny označené jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. [hodnota] “ ze dne [datum], z dodatku č. [hodnota], z přílohy č. [hodnota] a z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný podepsal návrh smlouvy o úvěru prostředky komunikace na dálku, který žalobkyně akceptovala dopisem, jehož součástí byl i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se úvěr zavázal splatit 48 měsíčními splátkami ve výši [částka], splatnými vždy do každého 18. dne v měsíci. Celková částka, kterou měl žalovaný na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši [částka]. Dále bylo uvedeno, že je sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 87,51 %, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Žalovaný rovněž přistoupil k pojistné smlouvě č. [č. účtu] za měsíční poplatek ve výši [částka]. V článku 6.1 byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení delším 30 dnů. V článku 6.2 bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů. Výše nákladů u každé splátky v prodlení činí [částka]. Podle článku 6.3 v případě prodlení delším než 65 dnů dojde k zesplatnění úvěru. Podle článku 6.4 se nezaplacené úroky stávají součástí nové jistiny úvěru. V článku 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Součástí smlouvy byl splátkový kalendář, prohlášení klientů a přihláška do pojištění. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že obsahuje parametry úvěru. Skutečnost, že bylo jednáno s žalovaným, byla doložena kopií jeho občanského průkazu.
5. Z dokumentu hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl příjmy ve výši [částka] ze zaměstnání, dále uvedl výdaje ve výši [částka] (jako životní minimum), [částka] na bydlení. Volné zdroje tak činily [částka]. Dále uvedl, že žije ve vlastním bydlení a že má vysokoškolské vzdělání.
6. Z výpisu z registru NRKI soud zjistil, že žalovaný měl existující úvěr ve výši [částka] a dále měl dluh po splatnosti ve výši [částka].
7. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne [datum] odeslána částka [částka] na účet č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno].
8. Z výplatních pásek od zaměstnavatele [právnická osoba]. a potvrzení o příchozí úhradě soud zjistil, že žalovaný za prosinec 2023 obdržel mzdu ve výši [částka] a za leden 2024 ve výši [částka].
9. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě splátek splatných dne [datum] a [datum]. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě splátek splatných dne [datum], [datum] a [datum].
10. Z karty klienta soud zjistil přehled splácení úvěru. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno okamžité zesplatnění úvěru a současně byl vyzván k jeho úhradě.
11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do 15 dnů od data odeslání oznámení.
12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli na základě návrhu ze dne [datum] akceptovaného dopisem ze dne [datum] úvěrovou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 87,51 % ročně splatit 48 měsíčními splátkami ve výši [částka], splatnými vždy do každého 18. dne v měsíci s tím, že celková částka k zaplacení činila [částka]. Dále byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě žalovanou částku [částka]. Žalovaný nic neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek. Před uzavřením smlouvy prověřila žalobkyně příjmy žalovaného zejména výplatní páskou žalovaného. Dále prověřila žalovaného v bankovních a nebankovních registrech.
13. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
15. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě předložených listinných důkazů nemůže učinit závěr o tom, jak se žalobkyně snažila ověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Z dokumentu vyplněného žalovaným před poskytnutím úvěru však vyplývá, že žalobkyně vyšla z vysokých příjmů a nízkých výdajů žalovaného, když příjmy žalovaného uvedla ve výši [částka] a výdaje celé domácnosti uvedla ve výši [částka]; žalobkyně ověřila pouze příjmy, a to pouze dvěma výplatními páskami, přičemž mzda byla uvedena ve výši [částka] a ve druhé ve výši [částka]. Podle úvěrové zprávy měl žalovaný další úvěry a část byla již po splatnosti. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů.
18. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
19. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši [částka]. Žalovaný nic neuhradil. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku.
20. Žalobkyně ovšem svým podáním ze dne [datum] vzala žalobu zpět vyjma nároku na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Podáním ze dne [datum] chtěla žalobkyně opravit své zpětvzetí žaloby tak, že se domáhá částky [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum]. Soud zde vyšel z ustanovení § 41 odst. 2 o.s.ř. a § 41a odst. 4 o.s.ř., podle kterého se úkon posuzuje podle svého obsahu a může být odvolán pouze tehdy, pokud odvolání úkonu je doručeno nejpozději s odvolávaným úkonem. Vzhledem k uvedenému tak soud vycházel z původního zpětvzetí a k jeho opravám nepřihlížel.
21. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poskytnutou částku [částka] (tj. požadovanou část jistiny) s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne [datum] (počátek prodlení je určen podle lhůty v předžalobní výzvě) do zaplacení, neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
22. Soud tudíž dále žalobu zamítl ohledně: úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum].
23. Soud zastavil řízení z důvodu zpětvzetí žaloby podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. ohledně: částky [částka], částky [částka], úroku z prodlení z částky ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 87,51 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
24. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky [částka], úspěšná však byla pouze co do částky [částka], tj. ze 36 %; žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky a částky, ohledně níž bylo zastaveno řízení, [částka], tj. z 64 %, a náleží mu proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 28 % Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.