Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 200 Kč od 14. 4. 2026 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V částce 3 315 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 515 Kč od 9. 7. 2025 do 13. 4. 2026, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 315 Kč od 14. 4. 2026 do zaplacení, v nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a v částce 2 917 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 16 432 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované na její účet č. [č. účtu] dne [datum] peněžní prostředky v celkové výši 6 000 Kč. Dne [datum] žalovaná uzavřela s žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o 4 200 Kč, které byly žalované zaslány na její bankovní účet dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová stránka], na níž se žalovaná registrovala, vyplnila formulář žádosti o poskytnutí zápůjčky, uvedla své osobní údaje, emailovou adresu a telefonní číslo. Žalovaná zaškrtnutím políčka potvrdila, že se seznámila se zněním smlouvy o zápůjčce i obchodními podmínkami. Žalobkyně ověřila totožnost žalované oproti skenu dokladu totožnosti a ověřením bankovního účtu žalované. Před uzavřením smlouvy žalobkyně rovněž ověřila úvěruschopnost žalované, od které vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech a tyto ověřila na základě předložených dokladů. Žalovaná poté smlouvu podepsala elektronicky zadáním PIN kódu, který byl zaslán na žalovanou uvedené telefonní číslo. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 315 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaná však ničeho neuhradila a dostala se do prodlení. Žalobkyně proto po žalované požadovala také úrok z prodlení, náklady vynaložené v souvislosti s prodlením ve výši 2 000 Kč za odeslání čtyř upomínek a smluvní pokutu ve výši 2 917 Kč vypočtenou jako 0,10 % denně z dlužné částky 10 200 Kč od 9. 7. 2025 (tj. ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky) do dne vyhotovení žaloby 21. 4. 2026. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 1. 4. 2026, žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyně se tedy domáhá úhrady částky v celkové výši 16 432 Kč a jako příslušenství pohledávky žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 515 Kč od 9. 7. 2025 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodnul bez přítomnosti účastníků.
3. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že jako smluvní strany jsou uvedeni žalobkyně (jako věřitel) a žalovaná (jako klient). Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, adresou bydliště a doručovací adresy, telefonním číslem a e-mailovou adresou. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku v celkové výši[Anonymizováno] 6 000 Kč, a to na její bankovní účet č. [č. účtu] nejpozději do dvou dnů ode dne účinnosti smlouvy. Žalovaná měla poskytnutou zápůjčku uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 950 Kč nejpozději do [datum]. V případě prodlení žalované s úhradou bylo ujednáno právo žalobkyně požadovat mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, zákonný úrok z prodlení a náklady vynaložené na písemnou upomínku/výzvu k úhradě ve výši 500 Kč za výzvu. Okamžikem prodlení žalované se splacením zápůjčky současně veškeré doposud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině. Smlouva je opatřena podpisem jednatelů žalobkyně, na místě podpisu žalované je uveden PIN kód, datum a čas jeho zadání. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, které jsou ze strany obou smluvních stran podepsány stejným způsobem. Z dodatku ke smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná se měly dohodnout na navýšení zápůjčky o 4 200 Kč, kdy se tedy žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku v celkové výši 10 200 Kč a žalovaná se měla zavázal uhradit tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 3 315 Kč. Lhůta splatnosti zůstala stejná, tj. do [datum]. Dodatek je rovněž opatřen podpisem jednatelů žalobkyně a na místě podpisu žalované je uveden PIN kód a datum a čas jeho zadání.
4. Z protokolu o vlastnictví účtu a výstupu z běžného účtu č. [č. účtu] soud zjistil, že ze strany žalobkyně bylo ověřováno, že žalovaná je majitelem uvedeného bankovního účtu. Z údajů o provedených platbách soud dále zjistil, že žalobkyně na tento účet vyplatila dne [datum] částku 6 000 Kč a dne [datum] částku 4 200 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že majitelem uvedeného účtu ke dni provedených transakcí byla skutečně žalovaná.
5. Z upomínek ze dne [datum] a [datum] a opakovaných výzev k úhradě ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaná byla ze strany žalobkyně informována o vzniklém dluhu na zápůjčce a byla vyzývána k jeho okamžité úhradě.
6. Z výzvy k úhradě ze dne 1. 4. 2026 soud zjistil, že žalovaná byla naposledy před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dluhu do 3 dnů. Z podacího lístku soud zjistil, že výzva byla odeslána žalované dne 1. 4. 2026.
7. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně poskytla ve dnech [datum] a [datum] na bankovní účet žalované peněžní prostředky v celkové výši 10 200 Kč. Žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne [datum] dohodnuto právě s žalovanou, ve znění dodatku ze dne [datum]. Na základě takového ujednání měla žalobkyně poskytnout žalované peněžní prostředky v celkové výši 10 200 Kč a žalovaná měla vyčerpané prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 3 315 Kč nejpozději do [datum]. Takové ujednání probíhalo elektronicky na internetové stránce žalobkyně, kdy dohodu měla žalovaná podepsat elektronicky zadáním vygenerovaného PIN kódu. Žalovaná vyčerpané peněžní prostředky neuhradila a dostala se do prodlení. Žalobkyně proto požadovala i smluvní pokutu a účelně vynaložené náklady na upomínky. Žalovaná byla naposledy k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne 1. 4. 2026 (odeslanou žalované téhož dne), dle které měla dluh uhradit do 3 dnů.
8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
9. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
10. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 462/2023 Sb. účinném od [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
11. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona o spotřebitelském úvěru. Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum], o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu nepodepsala způsobem uvedeným výše.
15. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že žalobkyně skutečně jednala s žalovanou (zejména pokud jde o provedení bankovních transakcí). Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu (včetně dodatku ke smlouvě) je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo ze strany žalované podepsáno vůbec. Údajný podpis smlouvy žalovanou měl být proveden zadáním vygenerovaného PIN kódu zaslaného na telefonní číslo uvedené žalovanou. Smlouva i dodatek předložené soudu je sice takovým kódem opatřena, ale nebyly doloženy žádné listiny, jež by dokládaly, že by tento PIN zadávala skutečně žalovaná a že jejím zadáním vyjádřila vůli být vázána právě obsahem smlouvy předložené soudu. PIN kód pak bez dalšího nelze s ohledem na výše uvedené judikatorní podmínky považovat za řádný elektronický podpis. Z těchto skutečností nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k její následné změně. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že v červnu 2025 jednala s žalovanou, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu. Přestože ustanovení § 104 zákona o spotřebitelském úvěru nespojuje s nedodržením písemné formy právního jednání jeho neplatnost, v tomto případě vůbec nebyla prokázána vůle žalované uzavřít posuzovanou smlouvu o úvěru. Jedná se tedy o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.
16. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (včetně smluvní pokuty či nákladů vymáhání). Žalobkyně přesto prokázala, že poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 10 200 Kč. Soud má za to, že se žalovaná v tomto rozsahu na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má tedy žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Vzhledem k tomu, že žalovaná nárok žalobkyně nerozporovala, ani netvrdila a neprokázala, že by na dlužnou částku cokoli uhradila (příp. že by nárok žalobkyně zanikl jinak), soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu ve výši 10 200 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala. K tomu došlo výzvou k zaplacení ze dne 1. 4. 2026. Tato výzva byla odeslána žalované dne 1. 4. 2026 a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. jí mohla být doručena nejdříve dne 8. 4. 2026. Žalovaná byla povinna dle předžalobní výzvy dlužnou částku uhradit do tří dnů; v této lhůtě však nic neuhradila a následujícím dnem se dostala do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 10 200 Kč až od 14. 4. 2026 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby přiznanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
17. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu z výše uvedených důvodů ve zbývajícím rozsahu zamítnul.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 20 101,19 Kč (zaplacení jistiny a poplatku ve výši 13 515 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 917 Kč a úroku z prodlení soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 1 669,19 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 10 563,14 Kč (v jistině ve výši 10 200 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 363,14 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 52,5 %, čemuž odpovídá úspěch žalované v rozsahu 47,5 %. Z toho je zřejmé, že procesní úspěch účastníků ve věci byl zhruba stejný. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.