Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a žalobkyní. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného. Na základě takto zjištěných údajů neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Dále uvedla, že na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr do výše [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 39,99 % ročně, a to minimální splátkou ve výši [částka]. Žalobkyně od smlouvy odstoupila ke dni [datum]. Tímto dnem se tak celý úvěr stal splatným. Dlužnou částku [částka] představuje: jistina [částka], poplatky [částka], úroky ke dni odstoupení [částka]. Žalovaný byl vyzván k úhradě výzvou ze dne [datum] (nárok č. [hodnota]).
2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného. Na základě takto zjištěných údajů neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Dále uvedla, že na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr do výše [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 29,90 % ročně, a to minimální splátkou ve výši [částka]. Žalobkyně od smlouvy odstoupila ke dni [datum]. Tímto dnem se tak celý úvěr stal splatným. Dlužnou částku [částka] představuje: jistina [částka], poplatky [částka], úroky ke dni odstoupení [částka]. Žalovaný byl vyzván k úhradě výzvou ze dne [datum] (nárok č. [hodnota]).
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř.).[právnická osoba] nároku č. [hodnota]. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaný jako zákazník. Věřitel se zavázal poskytnout zákazníkovi revolvingový úvěr do výše [částka]. První čerpání ve výši [částka] bylo poukázáno obchodníkovi [právnická osoba]. Počet měsíčních splátek byl 24, jejich výše činila [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 39,99 % ročně. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, sazebník, všeobecné podmínky pojištění. V sazebníku byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] pro případ ukončení smlouvy ze strany věřitele pro prodlení dlužníka. Z formuláře pro standardní informace o úvěru soud zjistil parametry úvěru. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný uvedl své příjmy ve výši [částka] měsíčně a výdaje ve výši [částka] (měsíčně). Údaje byly ověřeny z výplatních pásek z roku 2023 (květen [částka], červen [částka], červenec [částka]) a pracovní smlouvy.5. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] obdržel mzdu [částka] a dne [datum] mzdu [částka]. Disponibilní zůstatek na účtu k [datum] činil [částka].6. Z rozpisu splátek a přehledu financování soud zjistil, že žalovaný vyčerpal částku [částka] a uhradil [částka]. Dopisem ze dne [datum] oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému odstoupení od úvěrové smlouvy pro nehrazení splátek. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky [částka] do 7 dnů.7. K nároku č. [hodnota]. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaný jako zákazník. Věřitel se zavázal poskytnout zákazníkovi revolvingový úvěr do výše [částka]. Minimální výše splátky činila [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 29,90 % ročně. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, sazebník, všeobecné podmínky pojištění. V sazebníku byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] pro případ ukončení smlouvy ze strany věřitele pro prodlení dlužníka. Z formuláře pro standardní informace o úvěru soud zjistil parametry úvěru. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný uvedl své příjmy ve výši [částka] měsíčně a výdaje ve výši [částka] a [částka] (měsíčně). Údaje byly ověřeny z výplatních pásek z roku 2023 (květen [částka], červen [částka], červenec [částka]) a pracovní smlouvy.8. Z rozpisu splátek a přehledu financování soud zjistil, že žalovaný vyčerpal částku [částka] a uhradil [částka]. Dopisem ze dne [datum] oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému odstoupení od úvěrové smlouvy pro nehrazení splátek. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky [částka] do 7 dnů.9. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne [datum] a [datum], v každé z nich se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše [částka] a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit měsíčními splátkami. Částka prvního úvěru byla poukázána na účet obchodníka. Úroková sazba byla sjednána ve výši 39,99 % ročně a 29,90 % ročně. Bonita žalovaného byla žalobkyní zkoumána na základě výpisu z účtu žalovaného, výplatními páskami a pracovní smlouvou. Úvěr byl zesplatněn ke dni [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne [datum].10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.12. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě předložených listinných důkazů nemůže učinit závěr o tom, jak se žalobkyně snažila ověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Z dokumentu vyplněného se žalovaným před poskytnutím úvěru však vyplývá, že žalobkyně vyšla z nízkých výdajů žalovaného, když příjmy žalovaného uvedla ve výši [částka] (resp. [částka]) a výdaje celé domácnosti uvedla ve výši [částka] (resp. [částka]). Příjmy byly ověřeny výplatními páskami a výpisem z účtu. Výdaje nebyly ověřeny. Z výpisu z účtu rovněž vyplývá, že zůstatek na účtu žalovaného činil jen [částka].15. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.16. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši [částka] (nárok č. [hodnota]) a [částka] (nárok č. [hodnota]). Žalovaný uhradil [částka] (nárok č. [hodnota]) a [částka] (nárok č. [hodnota]). Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu.17. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poskytnutou částku [částka] (nárok č. [hodnota]) a [částka] (nárok č. [hodnota]). Ohledně nároku na zákonný úrok z prodlení vyšel soud z ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, tedy že žalovaný má vrátit jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný tak dosud není v prodlení s vrácením jistiny a žalobkyni tak nenáleží úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 30 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný byl v řízení nečinný, proto soud uvedenou lhůtu považuje za dostatečnou.18. Soud tudíž žalobu zamítl ohledně: poplatků ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky [částka], úspěšná však byla pouze co do částky [částka], tj. ze 51 %; žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky [částka], tj. z 49 %. Jelikož je poměr úspěchu účastníků vyrovnaný, tak soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.