Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to ve splátkách po [částka] měsíčně do zaplacení, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž rozsudek nabude právní moci.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka], úroku ve výši 21,24 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,5 ˇ% ročně částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka]. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Peněžní prostředky byly ve výši [částka] poskytnuty dne [datum] na účet žalované a ve výši [částka] na účet zprostředkovatele žalované jako provize. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 21,24 %, tj. celkovou částku [částka] uhradit žalobkyni v pravidelných 36 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy 20. dne daného měsíce počínaje dnem [datum]. Úvěr byl zesplatněn ke dni [datum] ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka] a neuhrazených splátek ve výši [částka], které se skládají z úroků ve výši [částka] a dluhu na jistině ve výši [částka]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani ke třem upomínkám žalobkyně, za které si žalobkyně účtuje částku celkem [částka]. Žalobkyně dále po žalované požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši [částka] za prodlení se třemi neuhrazenými měsíčními splátkami do dne zesplatnění, když požaduje smluvní pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením měsíční splátky. Žalobkyně požaduje rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazených splátek, tj. z nesplacené částky [částka] ode dne zesplatnění úvěru do dne podání žaloby v celkové výši [částka]. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani po zaslání výzvy před podáním žaloby.
2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že v důsledku podvodu přišla o velkou část finančních prostředků, a proto se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Dále uvedla, že žalobkyně neprověřila její úvěruschopnost před poskytnutím úvěru. Žalovaná tak namítá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Žalovaná dále požádala o povolení splátek ve výši [částka] měsíčně.
3. Žalobkyně svoji neúčast omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] vyplývá, že ta byla uzavřena mezi žalovanou a žalobkyní zastoupenou zprostředkovatelem [jméno FO], IČO: [IČO]. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] s tím, že částka [částka] bude poskytnuta zprostředkovateli jako provize. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku ve výši [částka] společně s roční zápůjční úrokovou sazbou 21,24 % zaplatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do 20. dne následujícího měsíce, počínaje dnem [datum]. Úvěr má být dle smlouvy poskytnut na účet žalované č. [č. účtu]. Podle čl. IV bodu 1 písm. d) smlouvy se úvěr nebo jeho část stane splatným, pokud je žalovaná mimo jiné v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její částí po dobu delší než dva měsíce. V souladu s čl. IV bod 2 písm. a), b) a c) smlouvy je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení s úhradou sjednané splátky, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení s úhradou úvěru po jeho zesplatnění a smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení s úhradou sjednané splátky do okamžiku zesplatnění úvěru. Dle čl. IV bod 4 písm. b) smlouvy je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované, a sice [částka] za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek. Stejné informace jsou uvedeny rovněž ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, které žalovaná a žalobkyně prostřednictvím zprostředkovatele podepsaly dne [datum]. Součástí smlouvy jsou i úvěrové podmínky. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že její čistý měsíční příjem činí [částka] (příjem domácnosti činí [částka]) a výdaje na bydlení činí [částka] a ostatní výdaje činí [částka]. Nevyživuje žádnou další osobu a bydlí u rodičů.
5. Z potvrzení o provedení transakce vystavené dne [datum] společností [právnická osoba]. bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně dne [datum] byla na účet č. [č. účtu] poskytnuta částka [částka] a částka [částka] byla poskytnuta na účet č. [č. účtu]. Z účtu [č. účtu] byla dne [datum] odeslána částka [částka] na účet žalobkyně. Z dokumentu „bonita smlouvy“ soud zjistil, že dlužná jistina činila [částka]. Z dokumentu „smlouva=9175836“ soud zjistil přehled splatnosti jednotlivých splátek.
6. Z čestného prohlášení žalované ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná má pravidelné měsíční příjmy ve výši [částka] ze mzdy. Výdaje žalované na bydlení činí [částka] a splátky jiných úvěrů činí [částka]. Žalovaná současně podpisem čestného prohlášení potvrdila, že proti ní není zahájeno ani vedeno exekuční řízení, ani není v hrozícím úpadku.
7. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud zjistil, že průměrný příjem žalované byl ověřen ve výši [částka]. Její výdaje činily [částka] na bydlení, [částka] na měsíční splátky úvěru, [částka] na pojištění a [částka] na ostatní výdaje. Žalované měla zůstat částka [částka]. Ze snímku nájemní smlouvy soud zjistil, že žalovaná hradila na nájemném částku [částka]. Z vyúčtování mzdy soud zjistil, že žalovaná obdržela mzdu: v únoru 2025 ve výši [částka], v březnu 2025 ve výši [částka], v dubnu 2025 ve výši [částka], v květnu 2025 ve výši [částka], v červnu 2025 ve výši [částka].
8. Ze snímku výpisu z účtu č. [č. účtu] soud zjistil, že na účet byla připsána: dne , datum[částka] částka, . Ze snímku insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí soud zjistil, že žalovaná neměla ke dni [datum] záznam v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí. Z registru platebních informací soud zjistil, že žalovaná měla ke dni [datum] jeden úvěr s částkou [částka] po splatnosti. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že úvěr byl zesplatněn ke dni [datum]. Z upomínky ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné splátky.
9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně jako osoba k tomu oprávněná uzavřela dne [datum] prostřednictvím zprostředkovatele s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž na účet žalované byla dne [datum] převedena částka [částka] a částka [částka] byla poskytnuta zprostředkovateli jako provize. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, když posoudila příjmy a výdaje uvedené žalovanou v čestném prohlášení. Žalobkyně současně vyhledala, že za žalovanou není vedeno exekuční ani insolvenční řízení. Žalovaná se zavázala celkovou částku [částka] uhradit žalobkyni v 36 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do 20. dne následujícího měsíce počínaje dnem [datum]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, a to ani k upomínkám žalobkyně. Žalobkyni proto vzniklo v souladu se smluvním ujednáním právo požadovat okamžité zesplatnění celého dosud neuhrazeného úvěru, ke kterému došlo s účinností ke dni [datum]. Úvěr byl zesplatněn v celkové výši [částka] (sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužných splátek ve výši [částka]). Žalovaná dlužné částky žalobkyni neuhradila ani k předžalobní upomínce.
10. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle ustanovení § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě předložených listinných důkazů nemůže učinit závěr o tom, jak se žalobkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Z dokumentu vyplněného se žalovanou před poskytnutím úvěru však vyplývá, že žalobkyně vyšla z příjmů a nízkých výdajů žalované, když příjmy žalované uvedla ve výši [částka] a výdaje celé domácnosti uvedla ve výši [částka]. Žalovaná rovněž měla úvěr ve výši [částka] po splatnosti. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů.
15. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
16. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalované poskytla finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná nic neuhradila. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku.
17. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku [částka]. Pokud jde o nárok na zákonný úrok z prodlení vyšel soud z ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že žalovaná má vrátit jistinu úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná tak dosud není v prodlení s vrácením jistiny a žalobkyni tak nenáleží úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila splátkami ve výši [částka] měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž rozsudek nabude právní moci.
18. Soud tudíž žalobu zamítl ohledně: uhrazené poplatků ve výši [částka] a úroku ve výši 21,24 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 150 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky [částka], úspěšná však byla pouze co do částky [částka], tj. ze 72 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky [částka], tj. z 28 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalované o 44 procentních bodů, a tudíž by měla žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 44 %. Soud ovšem žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože jsou dány důvody podle § 150 o. s. ř. Soud tyto důvody spatřuje zejména v tom, že finanční situace žalované je dlouhodobě nepříznivá. Žalovaná má vícero úvěrů (přibližně [částka]) a není schopna je splácet. Soud přihlédl i k tomu, že žalobkyně poskytla žalované úvěr, ačkoliv neměla ověřeno, že žalovaná bude schopna takový úvěr splácet. Žalobkyně tak částečně přispěla k tíživé finanční situaci žalované. Z těchto důvodů tak soud žalobkyni nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení.