Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) na základě jednání o úvěrové smlouvě poskytla žalovanému částku [částka] na jeho účet č. [č. účtu]. Žalovaný neuhradil nic. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni přes přechodného věřitele (De Vries [právnická osoba].). Žalovanému byla zaslána výzva dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala dne [datum] částku [částka], [částka] a [částka], dne [datum] částku [částka], [částka], [částka] a [částka] na účet č. [č. účtu]. Ze zprávy [právnická osoba]. soud zjistil, že majitelem účtu č. [č. účtu] byl žalovaný a na účet byla mimo jiné připsána dne , datum[částka] částka, , [částka], [částka], dne , datum[částka] částka, , [částka], [částka], [částka]. Žalobkyně rovněž předložila nepodepsanou smlouvu o úvěru, ve které byly uvedeny údaje žalovaného.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na přechodného věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena z přechodného věřitele na žalobkyni. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky [částka], a to do 3 dnů.
5. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně odeslala dne [datum] částku [částka], [částka] a [částka], dne [datum] částku [částka], [částka], [částka] a [částka] na účet žalovaného. Důvodem mělo být jednání o úvěrové smlouvě. Pohledávka byla poté postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně přes přechodného věřitele na žalobkyni. Žalovaný nic neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.
6. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
7. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
9. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Na základě zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému bankovním převodem částku [částka], a to na účet žalovaného. Soud tak posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z., neboť žalovaný obdržel plnění od právní předchůdkyně žalobkyně bez platného právního důvodu. Předmětná pohledávka byla poté postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o.z. a následujícím, a to dvěma smlouvami o postoupení pohledávek. Jelikož žalovaný netvrdil a neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil, tak soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitého plnění, náleží žalobkyni úroky z prodlení z částky [částka] ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum] do zaplacení (počátek prodlení je určen podle lhůty v předžalobní výzvě; výzva byla odeslána dne [datum] a podle § 573 o.z. se má za to, že byla doručena dne [datum] a lhůta k plnění v délce 3 dnů tak uplynula dne [datum]). V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvody.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky [částka] ve výši [částka]. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť je mu z úřední činnosti známo (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), že žalobkyně vůči jiným svým klientům uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.