Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru. Žalobkyně dodala, že před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného přezkoumáním údajů jako je věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, způsob bydlení žalovaného a také nahlédnutím do externích úvěrových registrů. Dále že prověřila žalovaného v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Výsledkem bylo stanovení limitu nejvyšší měsíční splátky, kterou je žalovaný schopen hradit bez rizika předlužení. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí ve výši [částka]. Délka úvěru činila 24 měsíců. Úvěr byl vyplacen na účet žalovaného č. [č. účtu]. Úrok ve výši [částka] měsíčně byl pouze sjednán pro splátky č. [hodnota] až 8. Žalobkyně tento úrok předepsala dne: [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Žalovaný prodloužil splatnost úvěru dne [datum] a [datum] zaplacením [částka]. Za toto prodloužení žalobkyně účtuje poplatek ve výši [částka] za každé použití. Žalovaný celkem uhradil [částka]. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému smluvní pokuty ve výši [částka] dne [datum], [datum] a [datum]. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému účelně vynaložené náklady ve výši 4 x [částka] a [částka]. Žalobkyně tak požaduje: jistinu [částka], úrok [částka], účelně vynaložené náklady [částka], smluvní pokuty [částka]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dopisem ze dne [datum], a to do [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.).
3. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že ta měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že byl sjednán úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal splácet úvěr prostřednictvím měsíčních splátek podle splátkového kalendáře. Dále se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí ve výši [částka] a úrok. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] pro případ prodlení s platbou a náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] za měsíc vymáhání. Při sjednávání žalovaný uvedl svůj příjem ve výši [částka] čistého měsíčně. Součástí smlouvy je sazebník a formulář pro standardní informace o úvěru. Z nich soud zjistil, že poplatek za korunový odklad činí [částka] za každých půjčených [částka], poplatek za poskytnutí úvěru činí [částka] za každých půjčených [částka]. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že úvěr měl být splacen 24 měsíčními splátkami. Splátky č. [hodnota] až 8 zahrnovaly úrok ve výši [částka] měsíčně.
4. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil postup ověřování úvěruschopnosti. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl příjem ve výši [částka] a neměl záznam v ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS. Z opisu výpisu proplácení smlouvy soud zjistil, že žalobkyně odeslala dne [datum] částku [částka] na účet žalovaného č. [č. účtu]. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný měl další úvěry ve výši (k prosinci 2023) [částka] (splátka [částka] měsíčně) a [částka] (splátka [částka] měsíčně). Dále měl 7 ukončených úvěrů, u kterých došlo k opakovanému prodlení s úhradou splátek a k předčasnému zesplatnění.
5. Z výpisu čerpání soud zjistil, že žalovaný uhradil částku [částka] a k úhradě zbývá částka [částka]. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný byl majitelem účtu č. [č. účtu]. Žalovaný měl v lednu 2024 mzdu ve výši [částka]. Na účet byla dne [datum] připsána částka [částka] od žalobkyně. Počáteční zůstatek činil [částka] a konečný zůstatek na účtu činil [částka]. Příjem na účtu byl navýšen úvěry (další úvěr ve výši [částka]) a výplatou sázek ([částka]). Výdaje žalovaného činily [částka] a část byla použita na hry a sázky (např. [právnická osoba]., ifortuna.cz).
6. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před zesplatněním. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni [datum]. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] do [datum].
7. Z předložených listin soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným měla dne [datum] uzavřít smlouvu o úvěru, ve které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit spolu s poplatky a úroky měsíčními splátkami. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] pro případ prodlení se zaplacením splátky. Úrok byl sjednán pevnou částkou. Úvěr byl zesplatněn ke dni [datum]. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů sdělených žalovaným a dále z lustrace v registrech. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky před podáním žaloby. Žalovaný uhradil [částka]. Žalovaný měl v době poskytnutí úvěru několik dalších úvěrů, přičemž žalovaný byl opakovaně v prodlení s předchozími úvěry. Žalovaný používal peníze na sázky a jeho výdaje převýšily jeho příjem ze zaměstnání.
8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě předložených listinných důkazů nemůže učinit závěr o tom, jak se žalobkyně snažila ověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Z dokumentu vyplněného se žalovaným před poskytnutím úvěru však vyplývá, že žalobkyně vyšla z nízkých výdajů žalovaného, když vycházela z životního minima a z fiktivních výdajů; žalobkyně neověřila příjmy ani výdaje. Podle úvěrové zprávy měl žalovaný další dva úvěry. Podle výpisu z účtu žalovaného jeho výdaje převyšovaly příjem ze zaměstnání. Žalovaný používal peníze na sázení a sjednával si další úvěry. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů.
13. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
14. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši [částka]. Žalovaný uhradil částku [částka]. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku.
15. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poskytnutou částku [částka] (tj. částku jistiny sníženou o částečné úhrady) s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne [datum] (počátek prodlení je určen podle lhůty v předžalobní výzvě), neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu (úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] byl kapitalizován částkou [částka]). V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
16. Soud tudíž dále žalobu zamítl ohledně: uhrazené jistiny a poplatků ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] (za dobu od [datum] do [datum]), úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky [částka], úspěšná však byla pouze co do částky [částka], tj. ze 33 %; žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky [částka], tj. z 67 %, a náleží mu proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 34 % Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků