Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 572 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 652 Kč od 29. 7. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 320 Kč od 28. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 637 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 26 572 Kč s příslušenstvím jako neuhrazeného příspěvku ve výši 15 652 Kč za období od 19. 9. 2023 do 18. 3. 2024 a ve výši 10 320 Kč za období od 19. 3. 2024 do 16. 7. 2024, během nichž bylo vozidlo žalovaného registrační značky [SPZ] provozováno v rozporu s povinností uvedenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů, (pro období do 31. 3. 2024) a v § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (pro období od 1. 4. 2024) a nákladů 300 Kč pro každé období spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).
3. Z informací o vozidle bylo zjištěno, že žalovaný byl zapsána jako vlastník a provozovatel nákladního vozidla registrační značka [SPZ] s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, VIN [VIN kód], a to v období od 7. 3. 2023 do 5. 9. 2024.
4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] ze dne 14. 5. 2024 a výpisu [právnická osoba] o průběhu doručování soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo registrační značka [SPZ] za období od 19. 9. 2023 do 18. 3. 2024 ve výši 15 652 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení.
5. Z upomínky ze dne 7. 8. 2024, včetně informací [právnická osoba]. o sledování zásilek soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dlužného příspěvku za nepojištěné vozidlo. Z výzvy k zaplacení ze dne 15. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upomínala rovněž prostřednictvím společnosti [právnická osoba].
6. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] ze dne 13. 9. 2024 a výpisu [právnická osoba] o průběhu doručování soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo registrační značka [SPZ] za období od 19. 3. 2024 do 16. 7. 2024 ve výši 10 320 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení.
7. Z upomínky ze dne 10. 12. 2024, včetně informací [právnická osoba]. o sledování zásilek soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dlužného příspěvku za nepojištěné vozidlo. Z výzev k zaplacení ze dne 6. 1. 2025 a ze dne 28. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upomínala rovněž prostřednictvím společnosti [právnická osoba].
8. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 11. 2024 bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě příspěvků a nákladů na jejich uplatnění, když dle poštovního podacího archu zásilky byly předány k přepravě téhož dne.
9. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl zjištěn jako osoba povinná sjednat pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem nákladního vozidla registrační značka [SPZ] s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, přičemž na toto vozidlo nebyla v období v období od 19. 9. 2023 do 18. 3. 2024 a v období od 19. 3. 2024 do 16. 7. 2024 pojistná smlouva na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla uzavřena. Žalovaný nevyhověl výzvě žalobkyně a neuhradil zákonem stanovené příspěvky ve lhůtě 60 dnů, ač k tomu byl vyzván a poté upomínán. Nebylo ani doloženo, že by k zániku povinnosti došlo z jiných důvodů. Žalovanému byly zaslány předžalobní upomínky.
10. Jelikož soud zjistil, že žalovaný nehradil povinné ručení za výše uvedená období a výše uvedené vozidlo, a naopak nezjistil žádnou skutečnost, ze které by vyplýval zánik povinnosti, shledal soud nárok žalobkyně v obou uplatněných případech (obdobích) oprávněným. Na základě zjištěných skutečností soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný porušil povinnost podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon 1999“) pro období do 31. 3. 2024, respektive v § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen „zákon 2024“) pro období od 1. 4. 2024, a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodných obdobích vlastníkem, na pozemní komunikaci bez platného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku ve lhůtě uvedené v § 4 odst. 6 zákona 1999, respektive v § 47 zákona 2024, a vznikl jí tak vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona 1999, respektive § 45 odst. 2 zákona 2024, ve výši určené podle § 4 odst. 3 zákona 1999, respektive § 45 odst. 3 zákona 2024, jako součin počtu dní, kdy žalovaný porušoval výše uvedenou povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (pro období do 31. 3. 2024), respektive v § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 69/2024 Sb. (pro období od 1. 4. 2024), včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona 1999, respektive podle § 45 odst. 4 zákona 2024, ve výši podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., respektive podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Výše nároku tak činí 26 572 Kč a je představována pro první období součtem součinu denní sazby 86 Kč a počtu 182 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a pro druhé období součtem součinu denní sazby 86 Kč a počtu 120 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni i úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1968 o. z. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal z dlužného příspěvku 15 652 Kč, resp. 10 320 Kč v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2014 Sb. od 29. 7. 2024, resp. 28. 11. 2024, kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou svého dluhu po uplynutí lhůty splatnosti uvedené ve výzvách. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 637 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 064 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, jíž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění přechodného ustanovení čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb. (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 26 572 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně do 31. 12. 2024 podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný do podání návrhu na zahájení řízení včetně od 1. 1. 2025 podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (návrh ve věci samé) včetně jedné paušální náhrady výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 2 100 Kč ve výši 273 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.