Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 360 612,35 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 51 015,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 360 612,35 Kč s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 19. 2. 2019 smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr s limitem čerpání ve výši 800 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr dne 25. 2. 2019 a ve smlouvě se zavázal splatit jej ve 120 splátkách po 8 762 Kč, přičemž dne 13. 4. 2020 došlo k odložení splátek na tři měsíce. Žalobkyně zesplatnila celou částku úvěru ke dni 14. 10. 2023, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne 14. 5. 2023. Dluh žalovaného dosáhl ke dni 23. 7. 2024 částky 635 155,26 Kč, žalobkyně však žalobou uplatňuje nárok na vrácení aktuálně čerpané jistiny bez příslušenství ve výši 360 612,35 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena účastníky dne 19. 2. 2019, že se žalobkyně ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do celkové výše úvěrového limitu 800 000 Kč a že žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit žalobkyni v souvislosti s tímto úvěrem úrok ve výši 5,70 % ročně z vyčerpaného a nesplaceného úvěru nebo jeho části, to vše ve 120 měsíčních splátkách po 8 762 Kč splatných vždy ke 14. dni v měsíci počínaje dnem 14. 4. 2019. Z čl. 8.2 obchodních podmínek, které byly součástí smlouvy, je žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalovaného s placením úvěru kdykoli žalovanému adresovat výzvu k uhrazení dlužné částky, v níž žalobkyně poskytne žalovanému alespoň 30 dní k jejímu uhrazení, přičemž pokud tak žalovaný neučiní, je žalobkyně oprávněna jistinu veškerých úvěrů zesplatnit ke dni uvedeném v oznámení. Z formuláře Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru soud zjistil parametry poskytovaného úvěru a rozsah informací poskytovaných žalobkyní žalovanému při uzavírání smlouvy o úvěru. Z žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaný uvedl své osobní údaje, že žádá o úvěr ve výši 800 000 Kč za účelem konsolidace s počátkem čerpání 25. 2. 2019 a že dává souhlas s ověřením bonity a důvěryhodnosti, a to mimo jiné i použitím dat běžného platebního účtu žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů. Z oznámení o změně spotřebitelského úvěru, č. smlouvy [Anonymizováno], ze dne 13. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyhověla žádosti žalovaného o odklad splátek v průběhu splácení na tři měsíce.
4. Z výpisů z účtu žalovaného č. [č. účtu] a č. [č. účtu] za měsíc únor 2019 soud zjistil obraty na těchto účtech včetně počátečních a konečných zůstatků a připsání mzdy od [Anonymizováno], a.s. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od 22. 2. do 28. 2. 2019 soud zjistil, že dne 25. 2. 2019 došlo k čerpání úvěru v celkové částce 800 000 Kč formou pěti dílčích čerpání ve výši 553 906,87 Kč, 48 000 Kč, 30 500 Kč, 70 600 Kč a 96 993,13 Kč. Z přehledu splátek za období od 14. 3. 2019 do 13. 7. 2023, z úvěrové historie k úvěru žalovaného za období od 22. 2. 2019 do 9. 7. 2024, z výpisu z úvěrového účtu ke dni 13. 7. 2023 a ze stavu dlužné jistiny a příslušenství ke dni 23. 7. 2024 soud zjistil přehled čerpání a splácení úvěru žalovaným, výši vyčerpané jistiny úvěru 800 000 Kč, celkovou výši žalovaným zaplacených splátek 439 387,65 Kč, přičemž poslední úhrada žalovaného ve výši 201 Kč se uskutečnila dne 13. 7. 2023, a výši připsaného příslušenství.
5. Z výzvy ze dne 24. 7. 2023 a z poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 27 479,61 Kč, zahrnující splátku včetně úroků, úroky z prodlení a poplatek 500 Kč za tuto výzvu, s tím, že nebude-li dlužná částka zaplacena do 23. 8. 2023, bude úvěr zesplatněn. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16. 10. 2023 a z kopie dodejky soud zjistil, že z důvodu trvajícího prodlení s hrazením splátek úvěru, a to i přes opakované upomínání, zesplatnila žalobkyně ke dni 14. 10. 2023 dosud nesplacenou část úvěru ve výši 575 962,05 Kč, a vyzvala žalovaného její úhradě. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 8. 2024 a z kopie dodejky soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k okamžité úhradě jeho dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 2. 2019 ve výši 635 155,26 Kč.
6. Z předložených listin soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku 800 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu se sjednaným úrokem. Při uzavírání smlouvy zjistila žalobkyně na základě výpisů z účtu žalovaného, jaké jsou jeho příjmy a výdaje. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, zesplatnila žalobkyně dlužnou část úvěru a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Za dobu trvání úvěru žalovaný na splátkách zaplatil žalobkyni celkem 439 387,65 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 12. 2018 do 30. 6. 2020 (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1751 odst. 1 věty první o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 4. 1. 2019 do 23. 4. 2020 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalovaného coby spotřebitele úvěr splácet a dostála svému závazku poskytnout žalovanému peněžní prostředky. Žalovaný svou povinnost poskytnuté prostředky vrátit nesplnil, a to zejména tím, že byl i přes urgence ze strany žalobkyně po dobu několika měsíců v prodlení s úhradou splátky úvěru. Žalovaný nesplatil úvěr ani poté, co byl žalobkyní zesplatněn. Jelikož žalovaný netvrdil a nedoložil, že svůj dluh žalobkyni uhradil, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud proto žalobkyni přiznal požadovanou dlužnou jistinu úvěru ve výši 360 612,35 Kč, představovanou rozdílem mezi vyčerpanou jistinou úvěru ve výši 800 000 Kč a žalovaným uhrazenými splátkami úvěru ve výši 439 387,65 Kč, a to bez jakéhokoliv dalšího příslušenství, neboť to nebylo součástí žalobního nároku. Soud uložil žalovanému zaplatit dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 51 015,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 14 425 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění přechodného ustanovení čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb. (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 360 612,35 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 9 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 30 240 Kč ve výši 6 350,40 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.