Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 261 753,43 Kč s kapitalizovaný úrokem ve výši 17 667,50 Kč od 1. 5. 2020 do 28. 2. 2025, s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 2 617,53 Kč od 1. 2. 2025 do 28. 2. 2025, s úrokem ve výši 5,49 % ročně z částky 261 753,43 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 261 753,43 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 070 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 261 753,43 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne 2. 3. 2015 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota], v níž se žalovaná zavázala v případě poskytnutí překlenovacího úvěru splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách až do přidělení cílové částky, přičemž po přidělení cílové částky pak měla v měsíčních splátkách splácet jistinu úvěru a úroky až do úplného splacení. Žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy a jejího písemného pokynu v dubnu 2015 částku ve výši celkem 400 000 Kč, přičemž žalovaná měla podle ujednání ve smlouvě začít splácet poskytnutý úvěr do 25. dne v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém ji byla vyplacena částka úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr ani přes výzvy žalobkyně řádně nesplácela, žalobkyně v souladu s všeobecnými úvěrovými podmínkami, jež byly nedílnou součástí smlouvy, od úvěrové smlouvy ke dni 1. 11. 2024 odstoupila. Ke dni 31. 1. 2025 činila dlužná částka 278 223,43 Kč a skládala se z jistiny ve výši 261 753,43 Kč, úroků z úvěru ve výši 17 667,52 Kč a úroků z prodlení ve výši 2 617,53 Kč.
2. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav.
3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 2. 3. 2015 smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota], jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované překlenovací úvěr ve výši 400 000 Kč. Smlouvou byl sjednán úrok z překlenovacího úvěru ve výši 5,49 % ročně. Žalovaná se smlouvou zavázala platit zálohovou měsíční splátku úroků ve výši 1 830 Kč, a to vždy nejpozději k 25. dni v měsíci od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo provedeno první čerpání úvěru.
4. Z čl. 9 odst. 3 písm. a) všeobecných úvěrových podmínek ze dne 1. 1. 2014, které byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru, soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna odstoupit od smlouvy o úvěru nebo požadovat jeho okamžitou splatnost v případě prodlení žalované s placením více než dvou splátek překlenovacího úvěru či přiděleného úvěru nebo při prodlení s úhradou jakékoli dlužné částky vůči žalobkyni po dobu delší než tři měsíce. Podle čl. 9 odst. 6 všeobecných úvěrových podmínek může žalobkyně v případě, že odstoupí od smlouvy o úvěru nebo požádá o okamžité splacení úvěru, účtovat vedle úroků z úvěru i smluvní úrok z prodlení z jistiny poskytnutého úvěru ve výši reposazby vyhlašované ČNB platné k 1. dni prodlení se zaplacením celé dlužné částky, zvýšené o 6 procentních bodů.
5. Z oznámení o výplatě z překlenovacího úvěru se podává, že žalobkyně vyplatila žalované dne 12. 3. 2015 částku 319 121,60 Kč (z částky [PSČ obec] byly stržen úrok ve výši 878, 40 Kč) a dne 13. 4. 2015 částku ve výši 80 000 Kč.
6. Z poslední výzvy k úhradě dlužných částek před odstoupením ze dne 1. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky s upozorněním, že nezaplatí-li žalovaná dlužnou částku do 31. 1. 2025, odstoupí s účinností k témuž dni od úvěrové smlouvy. Tato výzva byla současně koncipována jako předžalobní upomínka.
7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 2. 3. 2015 smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, na jejímž základě a na základě jejího písemného pokynu poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 400 000 Kč. Jelikož žalovaná přes výzvy žalobkyně poskytnutý úvěr nesplácela, žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním odstoupila od smlouvy o úvěru ke dni 31. 1. 2025, čímž se stala celá dlužná částka okamžitě splatnou. Žalovaná dluží žalobkyni ke dni 31. 1. 2025 částku částka 278 223,43 Kč a skládala se z jistiny ve výši 261 753,43 Kč, úroků z úvěru ve výši 17 667,52 Kč a úroků z prodlení ve výši 2 617,53 Kč.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalovanou a žalobkyní jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru. Žalobkyně splnila svůj závazek vyplývající ze smlouvy, když žalované na základě smlouvy a jejího písemného pokynu poskytla peněžní prostředky ve výši 400 000 Kč. Žalovaná však porušila svůj závazek hradit sjednané měsíční splátky, a proto žalobkyně řádně od smlouvy odstoupila, čímž se stal celý dluh žalované okamžitě splatným. Žalovaná v řízení netvrdila, že dluh či jeho část žalobkyni uhradila, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 261 753,43 Kč s kapitalizovaný úrokem ve výši 17 667,50 Kč od 1. 5. 2020 do 28. 2. 2025, s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 2 617,53 Kč od 1. 2. 2025 do 28. 2. 2025, s úrokem ve výši 5,49 % ročně z částky 261 753,43 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 261 753,43 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvod.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 070 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 470 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka celkem 600 Kč představující dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky 300 Kč za každý v řízení učiněný úkon uvedený v § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky.