Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 758 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 458 Kč od 28. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 603 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podaným návrhem na žalovaném domáhala zaplacení částky 28 785 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem osobního vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za dobu od 22. 6. 2023 do 22. 4. 2024, po kterou bylo vozidlo žalovaného provozováno v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
2. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Soud má na základě žalobkyní předložených listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] ze dne 13. 6. 2024 soud zjistil, že žalovaný je provozovatelem a vlastníkem nákladního vozidla RZ [SPZ], VIN [VIN kód], přičemž toto vozidlo bylo v období od 22. 6. 2023 do 22. 4. 2024 (celkem [hodnota] dnů) provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Uvedenou výzvou ze dne 13. 6. 2024 byl proto žalovaný vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za vozidlo RZ [SPZ], VIN [VIN kód] ve výši 28 458 Kč vypočítaného součinem 306 dnů a denní sazby ve výši 93 Kč, s tím, že pokud žalovaný zaplatí dlužnou částku v uvedené lhůtě, nebude žalobkyně po žalovaném požadovat částku ve výši 300 Kč jako náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výzva byla žalovanému doručena dne 28. 6. 2024.
4. Ze sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], odboru dopravy ze dne 27. 2. 2025 soud zjistil, že v registru silničních vozidel je v uvedeném nepojištěném období jako vlastník a provozovatele osobního automobilu RZ [SPZ], VIN [VIN kód] zapsán žalovaný.
5. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 11. 2024 a z poštovního podacího archu soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě jeho dluhu v celkové výši 29 473 Kč.
6. Podle § 1 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
7. Na základě zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil svou zákonnou povinnost podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodném období vlastníkem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tímto vozidlem. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník a provozovatel vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost uhradit příspěvek vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy vozidlo bylo odcizeno.
8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
9. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Na základě zjištěných skutečností a za použití citovaných ustanovení zákona a vyhlášky soud dospěl k závěru, že žalovaný byl v předmětných obdobích vlastníkem automobilu a porušil svou zákonnou povinnost a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona ve výši určené vždy jako součin počtu dní, kdy byla žalovaným porušována uvedená povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené ve vyhlášce, včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle téže vyhlášky. Výše nároku žalobkyně je tak představována součtem součinu denní sazby ve výši 93 Kč a počtu 306 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, tj. částkou v souhrnné výši 28 758 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a tuto částku přiznal žalobkyni včetně úroku z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal z přisouzené částky ve výši 28 758 Kč podle nařízení vlády č. 351/2014 Sb. od žalobkyní požadovaného data 28. 8. 2024 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má v řízení zcela úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Žalobkyni tedy náleží náhrada za odměnu zástupkyně za tři úkony právní služby ve výši třikrát 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.“), za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., sepsání žaloby a předžalobní výzvy dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. Výše odměny byla stanovena podle § 14b a. t., neboť se jedná o řízení, které tatáž žalobkyně zahajuje ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru a jedinou odlišností návrhů je identifikace dlužníka, dlužná částka a prodlení s úhradou. Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 151 Kč. Celkem je tedy žalovaný na náhradě nákladů řízení povinen zaplatit částku ve výši 2 603 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.