Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 550 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 6 630 Kč od 16. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částek 4 850 Kč a 6 930 Kč s příslušenstvím jako neuhrazených příspěvků za dobu, po kterou bylo vozidlo žalovaného provozováno bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tedy od 22. 12. 2024 do 1. 3. 2025 a od 2. 3. 2025 do 11. 6. 2025. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
2. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu, a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Soud má na základě žalobkyní předložených listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [právnická osoba] (dále jen „[Anonymizováno] “) ze dne 3. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaný je provozovatelem a vlastníkem vozidla RZ [SPZ], VIN [VIN kód], přičemž toto vozidlo bylo v období od 22. 12. 2024 do 1. 3. 2025 (celkem [hodnota] dnů) provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Uvedenou výzvou ze dne 3. 4. 2025 byl proto žalovaný vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za vozidlo RZ [SPZ], VIN [VIN kód], ve výši 4 550 Kč, vypočítaného součinem 70 dnů a denní sazby ve výši 65 Kč, a dále částky 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně tak žalovaného vyzvala k úhradě celkové částky 4 850 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala dne 17. 6. 2025.
4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] ze dne 2. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný je provozovatelem a vlastníkem vozidla RZ [SPZ], VIN [VIN kód], přičemž toto vozidlo bylo v období od 2. 3. 2025 do 11. 6. 2025 (celkem [hodnota] dnů) provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Uvedenou výzvou ze dne 2. 7. 2025 byl proto žalovaný vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za vozidlo RZ [SPZ], VIN [VIN kód], ve výši 6 630 Kč, vypočítaného součinem 102 dnů a denní sazby ve výši 65 Kč, s tím, že pokud žalovaný zaplatí dlužnou částku v uvedené lhůtě, nebude žalobkyně požadovat částku ve výši 300 Kč jako náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Splatnost výzvy nastala dne 15. 9. 2025.
5. Ze sdělení Magistrátu města [adresa], odboru dopravy, ze dne 31. 3. 2026 soud zjistil, že v registru silničních vozidel je v období od 22. 12. 2024 do 11. 6. 2025 jako vlastník a provozovatel vozidla RZ [SPZ], VIN [VIN kód], uveden žalovaný.
6. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 9. 2025, předžalobní výzvy ze dne 27. 11. 2025 a z poštovních podacích archů soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě jeho dluhu ve výši 4 980,43 Kč a 7 084,61 Kč.
7. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“). Podle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.
8. Podle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.
9. Podle § 46 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti. Podle § 46 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek. Podle § 47 zákona č. 30/2024 Sb. povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.
10. Podle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „vyhláška č. 69/2024 Sb.“), denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí 65 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 850 cm3 a nepřesahující 2 500 cm3. Podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.
11. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Na základě zjištěných skutečností a za použití citovaných ustanovení zákona a vyhlášky soud dospěl k závěru, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem automobilu a porušil svou zákonnou povinnost a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku podle zákona č. 30/2024 Sb., ve výši určené vždy jako součin počtu dní, kdy byla žalovaným porušována uvedená povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené ve vyhlášce, včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle téže vyhlášky. Žalovaný byl tudíž povinen uhradit žalobkyni příspěvek odpovídající součinu počtu 172 nepojištěných dní a denní sazby ve výši 65 Kč a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dvakrát 300 Kč; celkem tak dluh žalovaného činí částku 11 780 Kč. Jelikož žalovaný soudu neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo po uplynutí šedesátidenní lhůty k plnění uvedené ve výzvách podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. V souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 780 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Výše odměny byla stanovena podle § 14b a. t., neboť se jedná o řízení, které tatáž žalobkyně zahajuje ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru a jedinou odlišností návrhů je identifikace dlužníka, dlužná částka a prodlení s úhradou. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.