Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 093 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 500 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 282 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 891 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 420 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 641 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 093 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že společnost [právnická osoba], IČ [IČO] (dále též jen „právní předchůdce žalobkyně“), se žalovaným uzavřela smlouvy o nájmu vozidla, na základě nichž umožnila žalovanému užívat předmět nájmu a žalovaný se zavázal hradit vyúčtovanou cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyúčtovala cenu pronájmu za vozidla celkem v pěti případech - fakturou ze dne [datum] znějící na částku 7 500 Kč se splatností dne [datum], fakturou ze dne [datum] znějící na částku 4 500 Kč se splatností [datum], fakturou ze dne [datum] znějící na částku 1 782 Kč se splatností [datum], fakturou ze dne [datum] znějící na částku 891 Kč se splatností [datum] a fakturou ze dne [datum] znějící na částku 3 420 Kč se splatností dne [datum]. Celkem tak žalovanému byla fakturována částka 18 093 Kč; žalovaný dne [datum] svůj dluh uznal a zavázal se jej uhradit. Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván, dne 10. 9. 2024 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na podkladě listinných důkazů za splnění podmínek ust. § 115a o. s. ř. (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
3. Z dokumentu označeného „uznání dluhu, dohoda o úhradě závazků“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum]. V rámci dokumentu uznal žalovaný co do důvodu a výše svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně a zavázal se jej uhradit ke dni [datum]. Tento dluh je tvořen částkou v celkové výši 18 093 Kč skládající se z následujících částek:- 7 500 Kč z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] se splatností [datum],- 4 500 Kč z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] se splatností [datum],- 1 782 Kč z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] se splatností [datum],- 891 Kč z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] se splatností [datum] a- 3 420 Kč z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] se splatností [datum].
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávky č. [hodnota] ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní vyplývá, že touto došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným ve výši 18 093 Kč s příslušenstvím. Oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne byl žalovaný o postoupení vyrozuměn.
5. Předžalobní výzvou ze dne 10. 9. 2024, která byla k poštovní přepravě předána téhož dne, byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 18 093 Kč s příslušenstvím.
6. Na základě shora uvedeného má soud za zjištěné, že žalovaný svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně co do důvodu i výše 18 093 Kč uznal v uznávacím prohlášení ze dne [datum] a dluh se zavázal uhradit do [datum]. Následně došlo k platnému postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný byl k úhradě zbývající dlužné částky vyzván, neuhradil však ničeho.
7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Ze zjištěného skutkového stavu a na základě uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalovaný platně písemně uznal svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně co do důvodu i výše. Důvodem uznání dluhu žalovaným byly neuhrazené faktury za pronájem vozů poskytnutých žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně na základě smlouvy o nájmu. Tato pohledávka byla následně platně postoupena na žalobkyni. V souladu s citovaným zákonným ustanovením tak platí domněnka, že dluh v době jeho uznání trval. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a neprokázal, že uznaný dluh uhradil, že se tento dluh nestal splatným nebo že zanikl jinak. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému, aby dlužnou částku žalobkyni uhradil spolu s úrokem z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z přisouzené částky vždy ode dne splatnosti jednotlivých faktur zahrnutých v uznání, do zaplacení. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit dlužnou částku s příslušenstvím ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 641 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 18 093 Kč sestávající z částky[Anonymizováno] 1 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 480 Kč ve výši 1 361 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.