Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 400 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 170 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 170 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 78 % účelně vynaložených nákladů řízení, tj. částku 5 130,30 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 870 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem vozidla RZ [SPZ] s objemem válců nad [hodnota] cm3 do [hodnota] cm3, které nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Podle příslušného zákona, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem, je osoba povinná k uhrazení příspěvku povinna uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Vedle základu příspěvku ve výši 11 570 Kč (za 178 dnů) požaduje žalobkyně rovněž zaplacení nákladů spojených s jeho uplatněním ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku přípisem doručeným dne [datum] a splatnost příspěvku pak nastala [datum]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky opakovaně vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále též jen „o. s. ř.“).
3. Soud nevydal rozsudek pro zmeškání, neboť nebyly splněny zákonné podmínky, když žalovaný nebyl poučen o možnosti vydání kontumačního rozsudku.
4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo RZ [SPZ], VIN [VIN kód], za období od [datum] do [datum] ve výši 11 570 Kč. Uplatněn byl i nárok na náklady ve výši 300 Kč. Výzva byla dle poštovního podacího archu odeslána dne [datum] a žalovanému dle výpis z aplikace [právnická osoba], byla doručena následujícího dne.
5. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dlužného příspěvku za jeho nepojištěné vozidlo, stejně jako nákladů uplatnění.
6. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 6. 2024 pak bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě jeho dluhu, když dle poštovního podacího archu a výpisu z aplikace Sledování zásilek byla tato k přepravě předána dne 10. 6. 2024.
7. Z dokument „Zjištěné údaje o vozidle“ soud zjistil, že žalovaný je v nich uveden jako vlastník a provozovatel vozidla registrační značka [SPZ]. Podle kopie kupní smlouvy z [datum] uzavřené mezi prodávající [právnická osoba] a žalovaným jako kupujícím bylo na žalovaného převedeno vlastnické právo k vozidlu s VIN [VIN kód]. Ze sdělení Magistrátu města [adresa], odboru dopravy soud zjistil, že jako provozovatel a vlastník vozidla RZ [SPZ] byla evidována v období od [datum] do [datum] společnost [právnická osoba] a v období od [datum] do [datum] [jméno FO], bytem [adresa].
8. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl zjištěn jako osoba povinná sjednat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla RZ [SPZ], a to pro období od [datum] do [datum]. Na tato vozidla nebyla v uvedeném období uzavřena pojistná smlouva na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný nevyhověl výzvě žalobkyně a neuhradil zákonem stanovený příspěvek a náklady uplatnění v celkové výši 10 700 Kč ani v prodloužené lhůtě 60 dnů, ač k tomu byl vyzýván a poté opakovaně upomínán. Pro období [datum] však již žalobkyně neprokázala, že by žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla, když v registru silničních vozidel je evidována [jméno FO]. Žalobkyně nenavrhla žádný důkaz, kterým by prokázala vlastnické právo žalovaného po uvedeném datu či faktické provozování vozidla žalovaným.
9. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinné do [datum] (dále též jen „zákon“), musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; dle písm. b) téhož ustanovení pak může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
10. Podle ustanovení § 4 odst. 1 věty před středníkem zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [právnická osoba] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [právnická osoba] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ustanovení § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
11. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále též jen „vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [hodnota] cm3 do [hodnota] cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
12. Podle ustanovení § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Na základě závěru o skutkovém stavu soud za použití citovaných ustanovení zákona a vyhlášky dospěl k závěru, že žalovaný porušil zákonnou povinnost a provozoval vozidlo, jehož byl v období od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona ve výši určené jako součin počtu dní (160), kdy byla žalovaným porušována uvedená povinnost, a výše denní sazby (65 Kč) podle druhu vozidla uvedené ve vyhlášce včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle téže vyhlášky (300 Kč). Ze strany žalovaného nebylo prokázáno, že by pojistné bylo za dané období uhrazeno, či že by k zániku povinnosti hradit příspěvek došlo z jiných důvodů. V tomto rozsahu, tj. ohledně částky 10 700 Kč (160 x 65 + 300) soud žalobě vyhověl a takto vypočtenou částku žalobkyni přiznal ve výroku I. rozsudku.
14. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo požadovat úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost příspěvku a nákladů na jeho uplatnění je stanovena na 30 dnů od doručení výzvy k úhradě. Tuto lhůtu žalobkyně žalovanému prodloužila na 60 dnů. Dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení s hrazením příspěvku a od tohoto dne žalobkyni v souladu se zákonem náleží úrok z prodlení. Jelikož výše úroků z prodlení je požadována v zákonné výši, soud i v této části žalobě vyhověl. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
15. Jelikož pro období od [datum] do [datum] nebyl žalovaný zjištěn jako osoba povinná hradit příspěvek, zamítl soud současně nárok na úhradu povinného příspěvku ve výši 1 170 Kč (65 x 18), včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při určení míry úspěchu ve věci soud vycházel z jistiny a přiznaného plnění. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 11 870 Kč a přiznána jí byla pouze částka 10 700 Kč, tj. 89% úspěch ve věci. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že převážně úspěšnou v řízení byla žalobkyně (kdy míra úspěchu žalované činí 11 %), které tedy náleží poměrná část náhrady nákladů řízení v rozsahu 78 %. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále též jen „AT”), ve výši 900 Kč (tj. 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT – příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a sepsání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, odměna podle § 14b odst. 4 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále též jen „AT2025”) ve výši 1 580 Kč (účast u jednání soudu), paušální náhrada výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) AT2025, náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 3 AT2025 ve výši 900 Kč (6 půlhodin po 150 Kč za cestu k jednání a zpět), náhrada vynaložených cestovních výdajů ve výši 330 Kč (dle doložených jízdenek) a náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o. s. ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 867,30 Kč (21 % ze součtu částek odměn a náhrad s výjimkou cestovného). Náklady řízení žalobkyně tedy činí 6 577,30 Kč. Přiznaná poměrná část činí 5 130,30 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.