9 C 51/2024

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 66 409 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na částku 30 000 Kč, kterou žalovanému poukázala na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Úvěr se žalovaný zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 868 Kč ve 21 měsíčních splátkách po 1 994 Kč do [datum]. Souhrnný poplatek byl tvořen součtem kapitalizovaných úroků (ve výši 26 % ročně) z poskytnuté částky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 28 006 Kč a poplatkem za zpracování ve výši 1 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr vyhodnocením údajů sdělených žalovaným a jejich ověřením předloženými doklady. Žalovaný svou povinnost splácet neplnil řádně, a proto byl úvěr zesplatněn k [datum], kdy žalovaný dlužil na jistině částku 28 006 Kč a na poplatku částku 11 868 Kč. Poté žalovaný ještě uhradil částku 1 902,14 Kč. Žalovaný tedy celkem uhradil na předmětnou smlouvu pouze 3 896,14 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela další smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to dne [datum] pod č. [hodnota] na částku 20 000 Kč, kterou také poukázala žalovanému na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Úvěr se žalovaný zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 753 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1 532 Kč do [datum]. Souhrnný poplatek byl tvořen součtem kapitalizovaných úroků (ve výši 24,12 % ročně) z poskytnuté částky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 12 157 Kč a poplatkem za zpracování ve výši 1 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně opět posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr vyhodnocením údajů sdělených žalovaným a jejich ověřením předloženými doklady. Žalovaný svou povinnost splácet neplnil řádně, a proto byl úvěr zesplatněn k [datum], kdy žalovaný dlužil na jistině částku 18 468 Kč a na poplatku částku 16 753 Kč. Poté žalovaný ještě uhradil částku 1 623,86 Kč. Žalovaný celkem uhradil pouze částku 3 155,86 Kč. Smlouvou ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. V doplnění žaloby žalobkyně dále uvedla, že u obou smluv byla majetková situace žalovaného ověřena pracovní smlouvou a výplatních pásek, jakož i náhledem do insolvenčního rejstříku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Výpisem z obchodního rejstříku byla doložena právní osobnost žalobkyně.

4. Soud z listiny označené jako „[název] “ zjistil, že byla sepsána dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným pod číslem [hodnota]. Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet č. [č. účtu] ve lhůtě 3 pracovních dnů od úspěšného provedení telefonického ověření správnosti osobních údajů žalovaného a parametrů spotřebitelského úvěru uvedených ve smlouvě. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na souhrnném poplatku částku ve výši 9 159 Kč, skládající se z částky 7 659 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutý úvěr ve výši 26 % ročně a odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit pojistné ve výši 2 709 Kč. Celková částka ve výši 41 868 Kč (jistina, souhrnný poplatek a pojistné) měla být žalovaným uhrazena ve 21 měsíčních splátkách s tím, že 20 splátek bylo určeno ve výši 1 994 Kč a 21. splátka byla ve výši 1 988 Kč.

5. Dle prohlášení z [datum] byl žalovaný zařazen do pojistného programu, čímž přistoupil ke Skupinové pojistné smlouvě č. [hodnota].

6. V zákaznické kartě podepsané žalovaným dne [datum] je uvedeno, že jde o žádost o spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. V jednotlivých kolonkách formuláře je následně vyplněno, že žalovaný žije v nájmu, je svobodný, má jednu vyživovací povinnost a je zaměstnán na plný úvazek jako dělník ve společnosti [právnická osoba]. Jediným příjmem žalovaného je čistá mzda ve výši [částka] měsíčně. Další příjem domácnosti je uveden ve výši [částka]. Dále je vyplněno, že odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou [částka]. Dle dalších vyplněných kolonek má žalovaný bankovní účet vedený na své jméno, ale nemá kreditní kartu a nesplácí úvěr právní předchůdkyni žalobkyně ani u jiné společnosti. V části „[název] “ jsou zatrženy dvě možnosti, a to: „Pracovní smlouva/ŽL, 2 Výplatní pásky“.

7. Z přehledu plateb (tabulky umoření) je zřejmá výše poskytnutého úvěru ve výši 30 000 Kč a výše sjednané úrokové sazby 26 %. Z tabulky vyplývá, že žalovaný na dluh uhradil celkem částku 3 896,14 Kč (dne [datum] částku 1 994 Kč a dne [datum] částku 1 902,14 Kč). Podle potvrzení o provedení transakce byla z účtu č. [č. účtu] dne [datum] ve prospěch účtu č. [č. účtu] poukázána částka 30 000 Kč s VS [var. symbol].

8. Soud z další listiny označené jako „[název] “ zjistil, že byla sepsána dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným pod číslem [hodnota]. Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet č. [č. účtu] ve lhůtě 3 pracovních dnů od úspěšného provedení telefonického ověření správnosti osobních údajů žalovaného a parametrů spotřebitelského úvěru uvedených ve smlouvě. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na souhrnném poplatku částku ve výši 13 657 Kč, skládající se z částky 12 157 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutý úvěr ve výši 50,50 % ročně a odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit pojistné ve výši 3 096 Kč. Celková částka ve výši 36 753 Kč (jistina, souhrnný poplatek a pojistné) měla být žalovaným uhrazena ve 24 měsíčních splátkách s tím, že 23 splátek bylo určeno ve výši 1 532 Kč a 24. splátka byla ve výši 1 517 Kč.

9. V zákaznické kartě podepsané žalovaným dne [datum] je uvedeno, že jde o žádost o spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. V jednotlivých kolonkách formuláře je následně vyplněno, že žalovaný žije v nájmu, je svobodný, má jednu vyživovací povinnost a je zaměstnán na plný úvazek jako dělník ve společnosti [právnická osoba]. Jediným příjmem žalovaného je čistá mzda ve výši [částka] měsíčně. Další příjem domácnosti je uveden ve výši [částka]. Dále je vyplněno, že odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou [částka] a žalovaný platí interní splátky právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 1 994 Kč. Dle dalších vyplněných kolonek má žalovaný bankovní účet vedený na své jméno, ale nemá kreditní kartu a nesplácí úvěr u jiné společnosti. V části „[název] “ jsou zatrženy dvě možnosti, a to: „Pracovní smlouva/ŽL, 2 Výplatní pásky“.

10. Z přehledu plateb (tabulky umoření) je zřejmá výše poskytnutého úvěru ve výši 20 000 Kč a výše sjednané úrokové sazby 50,50 %. Z tabulky vyplývá, že žalovaný na dluh uhradil celkem částku 3 155,86 Kč (dne [datum] částku 1 532 Kč a dne [datum] částku 1 623,86 Kč). Podle potvrzení o provedení transakce byla z účtu č. [č. účtu] dne [datum] ve prospěch účtu č. [č. účtu] poukázána částka 20 000 Kč s VS [var. symbol].

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] včetně přílohy (strana 1, 6 a 20) soud zjistil, že na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy č. [hodnota] a smlouvy č. [hodnota] přičemž z čl. I odst. 1 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smluv o úvěru se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], který byl dle podacího lístku odeslán [datum].

12. Předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 86 556,13 Kč ve lhůtě do 13. 8. 2024; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána dne 29. 7. 2024.

13. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu č. [hodnota], kterou se zavázala poskytnout bezhotovostní úvěr ve výši 30 000 Kč, a to ve lhůtě 3 pracovních dnů od ověření osobních údajů žalovaného a parametrů úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s úrokem ve výši 7 659 Kč, poplatkem ve výši 1 500 Kč a pojistným ve výši 2 709 Kč v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný v souvislosti s touto smlouvou uhradil celkem částku 3 896,14 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] další smlouvu, a to s č. [hodnota], kterou se zavázala poskytnout bezhotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč opět ve lhůtě 3 pracovních dnů od ověření osobních údajů žalovaného a parametrů úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s úrokem ve výši 12 157 Kč, poplatkem ve výši 1 500 Kč a pojistným ve výši 3 096 Kč v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný v souvislosti s touto pozdější smlouvou uhradil celkem částku 3 155,86 Kč. Pohledávky za žalovaným byly právní předchůdkyní žalobkyně postoupeny na žalobkyni písemnou smlouvou, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl vyzýván, aby dlužnou částku vrátil do [datum].

14. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při předmětném právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by smlouvy měly souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti každé smlouvy je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zkoumala schopnost žalovaného sjednané úvěry splatit, když pouze vycházela z tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů. Pokud jde o obě smlouvy, pak dle soudu z tvrzení žalovaného obsažených v zákaznické kartě vyplývá jednoznačná pochybnost o správnosti údajů poskytnutých žalovaným (zejména ohledně výše výdajů) a tedy i pochybnost o schopnosti úvěr splácet. Žalovaný své výdaje uvedl zjevně v neúplné výši a tyto nijak nedokládal. Z karet klienta také nevyplývá, jakým příjmem je částka označená jako další příjem domácnosti. Zřejmě nejde o příjmy žalovaného, neboť v kartách zákazníka je výslovně uvedeno, že žalovaný má pouze jediný příjem. Příjmy dalších, blíže neidentifikovaných osob, možná i členů domácnosti, kteří nejsou účastníky smlouvy, jsou však podle názoru soudu irelevantní a nemohou vypovídat o schopnostech žalovaného disponovat s uvedeným dalším příjmem. Právní předchůdkyně žalobkyně nedisponovala jakýmikoliv relevantními informacemi o výdajích žalovaného, přičemž tvrzení žalovaného, na která se ale nemohla právní předchůdkyně žalobkyně spoléhat, o odhadovaných nákladech domácnosti ve výši [částka] jsou nepochybně i s ohledem na jednu vyživovací povinnost nereálná. V moci právní předchůdkyně žalobkyně přitom nepochybně bylo požadovat od žalovaného předložení úplných výpisů z bankovního účtu. Soud tedy uzavírá, že takovéto zkoumání schopnosti žalovaného splácet sjednané úvěry považuje za zcela nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] dostupný na www.nsoud.cz). Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně velmi pravděpodobně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho dostatečných příjmů na splácení.

19. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěry, a proto soud posoudil smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatné dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. [spisová značka], jakož i na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. [spisová značka]. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích či pojistném, jak vyplývají ze smlouvy.

20. Žalobkyně tedy soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 50 000 Kč. Žalovaný netvrdil, že by na smlouvu cokoliv uhradil. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil na smlouvu z [datum] celkem částku 3 896,14 Kč a na smlouvu z [datum] částku 3 155,86 Kč. Povinností žalovaného podle ZoSÚ je vrátit poskytnutou jistinu, resp. v případě částečného plnění její zbývající část, a proto soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni celkem částku 42 948 Kč (30 000 Kč – 3 896,14 Kč a 20 000 Kč – 3 155,86 Kč). Podle výzvy obsažené v oznámení o postoupení měl žalovaný plnit do 10 dnů. Výzva byla odeslána 30. 5. 2024 a ve smyslu § 573 o. z. se považuje za doručenou dne 3. 6. 2024. Lhůta k plnění uplynula dne 13. 6. 2024 a soud dospěl k závěru, že žalovaný se dne následujícího dostal do prodlení. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 11,75 % ročně, což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., z dosud nevrácené jistiny za dobu od 14. 6. 2024 do zaplacení, a to z částky 26 103,86 Kč (zbývající část jistiny ze smlouvy z [datum]) a z částky 16 844,14 Kč (zbývající část jistiny ze smlouvy z [datum]).

21. V rozsahu uplatněného nároku na úhradu částky 23 461 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 4 352,04 Kč, s úrokem ve výši 1 051,75 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 468 Kč od 30. 4. 2024 do 13. 6. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 623,86 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 24,12 % ročně z částky 18 468 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 6 516,07 Kč, s úrokem ve výši 3 914,17 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 27 651,13 Kč od 30. 4. 2024 do 13. 6. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 547,27 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 26 % ročně z částky 27 651,13 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při určení míry úspěchu ve věci soud vycházel pro zjednodušení jen z jistiny a příslušenství kapitalizovaného v žalobě. Žalobě bylo vyhověno ohledně částky 42 948 Kč (přiznaná jistina), tj. z 52 %, neboť žalobou byla uplatňována částka 82 243,03 Kč (jistina a v žalobě kapitalizované příslušenství). Dle názoru soudu je poměr úspěchu stran ve sporu přibližně stejný, a proto nebyla žádnému z účastníků přiznána náhrada nákladů řízení.